Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Jak bylo patrné z citátu "Všechno ve státě, nic proti státu, nic mimo stát.", tak stát hrál ve fašismu a Mussoliniho myšlení vlastně rozhodující roli. V "Doktríně fašismu" ke státu uvádí Mussolini dokonce i to, že stát je tvůrcem národa a připisuje mu vlastnosti nezávislé entity: "Do té míry jak je ztělesněno ve státě, se tato nejvyšší osobnost stává národem. Není to národ, který generuje stát; to je jen zastaralý přírodní koncept, který poskytoval základ pro propagandu 19. století dávající přednost národní vládě. Spíš je to stát, který vytváří národ, uděluje vůli, a tak reálný život lidu, který je si vědom své morální jednoty… Opravdu je to stát, který jako výraz univerzální etické vůle, vytváří právo na národní nezávislost." 

Pokrok. Pokud zde byl jeden cíl, kterému sloužilo nejvíce sekulárních humanistů, byl to pokrok (progres). No, to nebylo opravdu nic nového. Pokrok by se dal stopovat až k protestantskému křesťanství, které mohlo stopovat svůj původ až k tradičnímu imperativu křesťanské transformace. Jinými slovy, byla zde spojnice sahající k původu křesťanství samotného. Naneštěstí, mnoho z toho, co bylo přínosné na pokroku bylo během plynoucích staletí odhozeno pryč. Jak poznamenal spisovatel Tom Holland a jiní, žijeme v křesťanské občanské válce. A shrnutí učiněné Stricklandem, zdá se, podporuje právě takovýto názor. Pro příklad, můžete vidět tyto známky: v tomto domě věříme v následující: Black Lives Matter; Ženská práva jsou lidskými právy; Žádný člověk není nelegální; Věda je opravdová; Láska je láska; Dobrota je vším.

Dlouhodobý výhled na vyšší úrokové míry podle ministryně financí Janet Yellenová činí složitějším řízení výpůjčních potřeb Spojených států, což zdůrazňuje význam zvyšování rozpočtových příjmů při nadcházejících rozhovorech o rozpočtu s republikánskými zákonodárci. Je zde jen jeden problém. Yellenová se mýlí. Podle podkladů Rozpočtové kanceláře Kongresu (Congressional Budget Office; CBO), které nepředpokládají žádný rok s recesí a už počítají s rekordními daňovými příjmy, dosáhne primární deficit v roce 2025 851 miliard dolarů, zatímco čisté úrokové výdaje narostou na 951 miliard dolarů. Navíc minimální očekávaný primární deficit v letech 2025 až 2034 bude činit ohromujících 676 miliard dolarů s čistými úrokovými výdaji ve výši 1,2 bilionu dolarů, zatímco průměrný roční deficit bude pravděpodobně vyšší než 700 miliard dolarů. Kumulované údaje jsou ještě znepokojivější. CBO odhaduje, že agregátní primární deficit v letech 2024-2034 dosáhne ohromných 7,4 bilionu dolarů s akumulovanými určenými náklady 12,4 bilionu dolarů. Musíme si připomenout, že základní odhad CBO neodhaduje žádnou recesi a odhaduje trvale rostoucí daňové příjmy nad rekordní úrovní roku 2024. Pokud optimistický odhad CBO povede k závěru, že deficity a úrokové výdaje rychle stoupají v ekonomice, která je v boomu, je zřejmé, že žádné opatření na příjmové stránce neodvrátí tento katastrofální trend.

Hospodářským otázkám se věnuje Benito Mussolini zejména ve své stati "Politická a sociální doktrína". Jeho stať „Doktrína fašismu“ se tímto tématem příliš nezabývá. V "Politické a sociální doktríně" je Mussolini poměrně dost jasný. Dle něj: „Fašistický stát klade nároky na panování na ekonomickém poli ne méně než na jiných polích; nechává své aktivity pocítit skrze celou délku a šířku země prostřednictvím svých korporativistických, sociálních a vzdělávacích institucí a celé politické, ekonomické a duševní moci národa, organizovaného v příslušných sdruženích, pohybujících se v rámci státu.“