Archiv
Nalezené příspěvky
3. 9. 2023
Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko_recenze
Někdy začátkem 90. let se mi do rukou dostala samizdatová literatura. Že se s ní setkám o 30 let později by mne tedy nenapadlo. Ale Lukáš Lhoťan, býval muslim, a pak odpadlík od islámu jednu takovou knihu vydal. Ta se jmenuje „Třetí vlna: islamizace, masová migrace a Rusko.“ Lhoťana a spol k tomuto kroku donutily současné ekonomické problémy, ale i cenzura a pronásledování. Vzpomínám si, že po začátku války na Ukrajině byla zablokována ministrem vnitra Rakušanem celá řada protiimigračních webů, byť tyto s Ruskem a válkou na Ukrajině neměly za často nic společného. Vedle cenzury tu však existuje i jistá ostrakizace a Lhoťanovy knihy už knihkupectví, kde jsem je dříve kupoval, nevede. Ale i tak jsem tuto knihu získal a zde se na ni nyní podíváme. Publikace je to jednoduchá a prostá, ale v zásadě celkem dobře zpracovaná. Jen jedna stránka má slabší soutisk, ale i na ní se dá text přečíst.
8. 9. 2023
Rozhovor s investorem Dougem Caseyem o kolapsu amerických měst
No, nejsou to jen americká města; jsou to města obecně (tento článek spíše pojednává o velkých městech či velkoměstech USA než o malých městech tamtéž). Skrze celou historii se města rovnala civilizaci. Města nabízí bezpečnost, pohodlí, bohatství a komunitu. Jsou pro lidi médiem, kde se směňují ideje a snadno se obchoduje. Vzestup lidstva je postaven na městech a nebyl by bez něj možný. Civilizace je celá o specializaci a dělbě práce. Čím větší město, tím svobodnější společnost, tím větší možnosti. Americká města patřila mezi nejlepší v historii, protože Amerika sama nabízela svobodu a méně vládních omezení, než kdykoliv v minulosti. Není žádnou záhadou, proč americká města byla v minulosti tak velkolepá, ale věci se mění. Zničení měst je zničením civilizace.
16. 9. 2023
Ludwig von Mises o rovnosti a nerovnosti I
Doktrína přirozeného práva, která inspirovala deklarace o lidských právech z 18. století nenaznačovala zcela mylné tvrzení, že všichni lidé si jsou biologicky rovni. Prohlašovala, že všichni lidé mají od narození stejná práva, a že tato rovnost nemůže být odstraněna žádným člověkem stvořeným zákonem, že je nezcizitelná nebo přesněji nezadatelná. Jen naprostí nepřátelé svobody jednotlivce a sebeurčení, zastánci totalitarismu, vyložili princip rovnosti před zákonem jako odvozený z údajné fyzické a psychologické rovnosti všech lidí. Francouzská deklarace práv člověka a občana z 3. listopadu 1789 vyslovila, že všichni lidé se rodí a zůstávají jakožto rovní v právech. Ale v počátcích režimu teroru, nová deklarace ze dne 24. června 1793, která měla přednost před ústavou, prohlašovala, že všichni lidé jsou si rovni „par la nature.“ (rovni v charakteru). Od této teze, ačkoliv jasně odporující biologické zkušenosti, se pozůstává jedno z dogmat „levičáctví.“
22. 9. 2023
Ludwig von Mises o rovnosti a nerovnosti II
Doktrína přirozeného práva, která inspirovala deklarace o lidských právech z 18. století nenaznačovala zcela mylné tvrzení, že všichni lidé si jsou biologicky rovni. Prohlašovala, že všichni lidé mají od narození stejná práva, a že tato rovnost nemůže být odstraněna žádným člověkem stvořeným zákonem, že je nezcizitelná nebo přesněji nezadatelná. Jen naprostí nepřátelé svobody jednotlivce a sebeurčení, zastánci totalitarismu, vyložili princip rovnosti před zákonem jako odvozený z údajné fyzické a psychologické rovnosti všech lidí. Francouzská deklarace práv člověka a občana z 3. listopadu 1789 vyslovila, že všichni lidé se rodí a zůstávají jakožto rovní v právech. Ale v počátcích režimu teroru, nová deklarace ze dne 24. června 1793, která měla přednost před ústavou, prohlašovala, že všichni lidé jsou si rovni „par la nature.“ (rovni v charakteru). Od této teze, ačkoliv jasně odporující biologické zkušenosti, se pozůstává jedno z dogmat „levičáctví.“