Jdi na obsah Jdi na menu
 


5. 11. 2014

Mýtus racionálního voliče (B. Caplan)

Pohled na demokracii, volby a hlasování z pera ekonoma Briana Caplana. Caplan se v knize zabývá teorií racionální neznalosti a zejména teorií racionální iracionality, které se týkají myšlení a rozhodování voličů při volbách a hlasování. Z toho plyne problém i toho, proč jde demokracie často chybnou cestou. Kniha je užitečná zejména pro toho, kdo si myslí, že je nutné současné problémy řešit ještě větší demokracií. V závorkách mé komentáře.  
 

♣ s. 17-8 - voliči jsou iracionální, vliv emocí a ideologie --> volby špatných politik; hlas 1 voliče nemá žádný význam; demokracie má velkou externalitu,
♣ s. 21 - více demokracie není řešením problémů --> voliči jsou racionálně neznalí,
♣ s. 23 - zázrak agregace: zvolen je ten, kdo získá podporu informovaných voličů,
♣ s. 24-5 - (moje kritika zázraku agregace); příklady neznalostí voličů,
♣ s. 26-8 - kritika zázraku agregace: voliči se dopouští systematickcýh chyb  --> předpojatost vůči trhu (cizincům); posedlost zaměstnaností, pesimismus; teorie komparativních výhod a problémy studentů ekonomie vyhnout se systematickým chybám,
♣ s. 31 - implicitní předpoklad učitelů ekonomie  - studenti vstupují do kurzů ekonomie se systematicky chybnými názory,
♣ s. 32 - průměrný volič by testem základů ekonomie neprošel,
♣ s. 32/3 - falešná analogie mezi trhem a politikou (na trhu nesu odpovědnost já sám za své činy); neochota znát,
♣ s. 35-6 - politické přesvědčení = pro mnohé náboženství,
♣ s. 37-8 - cena ideologie = rozdíl mezi potencionálním a skutečným životním standartem, v demokracii se cena za zastávání chybné ideologie blíží nule (viz M. Olson), společenská cena je však obrovská  --> extrenalita demokracie,
♣ s. 39-40 - voliči preferují ty politiky, které pokládají (!) za obecně prospěšné pro společnost; dav miluje iluze; vláda demagogů je pro demokracii příznačná,
♣ s. 41-2 - politici a média spíše slouží voličům, zájmové skupiny realizují své cíle v oblastech, které voliči považují za nedůležité; média nejsou až tak důležitá (autor asi podceňuje vliv propagandy v této části - dále ovšem píše, že může být tato účinná),
♣ s. 45-7 - empirické důkazy o systematických chybách, tyto chyby nejsou vůbec zanedbatelné + s. 52,
♣ s. 48-51 - úroveň znalostí má na politické preference značné a systematické dopady, empirický test znalostí: lépe informovaní voliči chtějí méně státu, jsou více protržní, největší posun byl zaznamenán u chudších (!),
♣ s. 53-4 – předsudky laiků; v odborně ekonomických časopisech s články opřenými o systematicky zkreslené názory nepochodíte,
♣ s. 56-61 - výčet předsudků proti trhu,
♣ s. 62 - téměř všichni ekonomové uznávají zásadní prospěšnost trhu,
♣ s. 62-7 - předsudky vůči cizincům; cizinci berou práci a snižují mzdy,
♣ s. 67-73 - posedlost zaměstnaností, úspora práce je nebezpečná, vzácnost lidské práce,
♣ s. 73-7 - sklon k pesimismu, veřejnost nadhodnocuje vážnost hospodářských problémů a podceňuje výkonost hospodářství, idealizace minulosti; problém vyčerpání zdrojů,
♣ s. 82/3 - veřejnost je protekcionistická i přes určitý posun ve prospěch volného obchodu; více lidí (2:1 až 3:1) požaduje, aby vláda udržovala ceny pod "kontrolou",
♣ s. 84-125 - analýza SAEE: kategorie: ekonomové - informovaná veřejnost - laická veřejnost  --> otázky na různá ekonomická témata a odpovědi těchto skupin,
♣ s. 86 - na některých věcech se ekonomové shodují,
♣ s. 88-9 - vysvětlení kategorie informovaná veřejnost (vlastně názory ekonomů očištěné o ideologické předpojatosti a věci sloužící vlastnímu prospěchu - tento názor je pouze odhadem); názory informované veřejnosti se blíží více názorům ekonomů,
♣ s. 90 - i ekonomové se mohou mýlit,
♣ s. 90-119 - vlastní otázky a odpovědi (je zde vidět i omyly ekonomů!); zajímavosti:
   ♣ s. 96 - programy pro chudé v USA jen  10% výdajů (pojímáno široce),
   ♣ s. 97-8 - pro ekonomy je nadměrná regulace menší problém než pro laickou veřejnost, veřejnost je více ptori regulacím, ale pokud se má veřejnost vyjádřit k jednotlivým regulacím, tak je pro ně,
    ♣ s. 100 - odhad zisku typického podnikatele veřejností: 50%,
   ♣ s. 104 - posedlost zaměstnaností,
   ♣ s. 106-7 - veřejnost přijímá pokrok s určitými výhradami,
   ♣ s. 110 - podceňování užitečnosti konkurence, veřejnost vidí hlavně údajné monopoly a kartely,
   ♣ s. 111 - veřejnost se domnívá, že americký prezident toho může udělat málo pro zlepšení stavu hospodářství,
   ♣ s. 113 - konstatuje se prohlubující příjmová nerovnost,
   ♣ s. 115 - dle významné menšiny ekonomů rostou v USA i průměrné mzdy,
♣ s. 120-1 - představy americké veřejnosti o federálních výdajích - často jsou představy od reality úplně mimo; nebyl důvod, aby účastníci lhali,
♣ s. 122 - systematické názorové rozdíly mezi ekonomy a veřejností existují a jsou rozsáhlé a hojně rozšířené,
♣ s. 123 - ekonomové s nízkým příjmem přemýšlí stejně jako ostatní ekonomové; názory mezi experty a laiky se po očištění o politické preference a ideologii ještě o něco zvětší; sociologové jsou levicově smýšlející; ekonomové jsou spíše mírně nalevo od středu,
♣ s. 124 - čím jsou lidé vdělanější, tím více uvažují podobným způsobem jako ekonomové,
♣ s. 137/8 - jednotlivý hlas má nulovou váhu -->  jednotlivec bude mít tendenci zůstat neinformovaný (neznalý),
♣ s. 139 - příklady neznalosti voličů,
♣ s. 141 - neznalost umožňuje, aby na scénu vstoupily zájmové skupiny,
♣ s. 146-9 - nedostatek informací není zdrojem všech omylů - vliv má i emocionální přitažlivost určitých názorů; lidé mají touhu nevidět pro ně nepříjemné skutečnosti,
♣ s. 149, 151 a 158 - voliči jsou neinformovaní, protože sledují vlastní prospěch, "zázrak agregace" však neinformovanost voličů překlene, stačí mít informovanou jen část voličů (nicméně pokud je část voličů informována špatně anebo neúplně - co je vidět má jiné dopady na politické rozhodování, než to co vidět není - pak "zázrak agregace" zajistí dosažení špatného výsleldku!!),
♣ s. 153-4 - politik může porušit své sliby, asymetrické informace a jejich dopad na stát,
♣ s. 155/6 - kritika teorie retrospektivního hlasování: spotřebitelé jsou na trhu informovaní,
♣ s. 162/3 - "zázrak agregace" vede ke špatným výsledkům i tehdy, pokud jsou voliči iracionální; důležitost propagandy - srovnej se s. 41 a 42,
♣ s. 164 a 166 - jedinec může být zároveň racionálním spotřebitelem a iracionálním voličem,
♣ s. 167 - určité postoje jsou pro nás lákavější=nebezpečí narušení úsudku vášněmi; příklad na s. 172,
♣ s. 177-9 - koncept racionální iracionality (snahy vyhnout se pravdě), poptavká po iracionalitě, příklad racionální iracionality z praxe autora,
♣ s. 181 a 187/8 - koncept racionální iracionality: tam, kde je dopad iracionality na hmotný blahobyt velký se lidé budou více snažit být racionální a naopak + i s. 197,
♣ s. 189-90 a 191/2 – při volbách je dopad racionální iracionality na blahobyt jednotlivce nulový – jeho hlas má váhu nula, kognitivní schopnosti voliče jsou velmi nízké, trh uvaluje na člověk za jeho iracionalitu náklady,
♣ s. 194 - pomalé utváření kognitivního kapitálu, kritika laboratorních experimentů,
♣ s. 195-6 - více času prospívá řešení problémů, v praktických otázkách, které se jich týkají, se lidé postupně orientují stále lépe (Rakušané tvrdí, že se lidé velmi dobře orientují na trzích, kde prodávají a nakupují),
♣ s. 198 - politická rozhodnutí se odvíjí především od expresivních hodnot,
♣ s. 201 - cílem voličů je zvýšit si sebehodnocení,
♣ s. 204 - racionální iracionalita plyne i z neznalosti a špatné informovanosti,
♣ s. 208-9 - mírná preference psychického blahobytu vede k poklesu hmotného blahobytu (příklad), a to téměř vždy,
♣ s. 211 - graf dopadu racionality na výsledek voleb,
♣ s. 212-3 - voliči se při hlasování neřídí svými sobeckými zájmy, kladou větší důraz na společenský blahobyt než na svůj osobní; v USA velmi slabý vztah mezi výšší příjmu jednotlivce a ideologií a stranickou příslušností,
♣ s. 214-7 - většina voličů se v politice sobeckými motivy neřídí, altruismus je v politice méně nákladný, protože hlas voliče má nulovou váhu (nicméně příklady nesobeckosti nejsou moc přesvědčivé a není vůbec řešen případ s dnes značně početnými státními zaměstnanci),
♣ s. 217-9 - problém je, že lidé chtějí maximalizovat společenský blahobyt pomocí chybných názorů --> nesobecké chování zhoršuje fungování demokracie,
♣ s. 221 - kdy občané uvažují víc jako ekonomové: vliv zajména úrovně vzdělání, méně růst příjmu, jistota v zaměstnání, a to zda je člověk muž,
♣ s. 225-6 - voliči mají méně zkreslené názory než nevoliči,
♣ s. 227-8 - dilema politiků: názory veřejnosti musí poslouchat, ale tyto vedou k hospodářskému úpadku; voliči nejsou nikdy spokojeni s činy zvolených politiků; politik se veřejnosti nezavděčí,
♣ s. 230/1 - příklad z neekonomické oblasti: toxikologie a pomýlenost voličů,
♣ s. 232/3 - shrnutí: iracionální názory voličů=nesmyslné státní politiky,
♣ s. 236-7 - kandidáti se musí voličům podbízet, důležité je pro politiky znovu zvolení,
♣ s. 239-40 a 241/2 - političtí "podnikatelé" a objevování pomýlených názorů voličů; hloupí politici mohou mít konkurenční výhodu; politik musí spojit naivní populismus a realistický cynismus,
♣ s. 249 - politici mohou do jisté míry manévrovat a ignorovat tak přání lidí (mohou však tohoto prostoru i zneužít),
♣ s. 251 - většina ekonomických omylů a bludů byla populární již před masovým rozšířením novin a časopisů,
♣ s. 253 - novináři sledují poptávku a podle ní píší články a zprávy,
♣ s. 254 - údajný malý vliv peněz na politiku (autor ignoruje úplatky),
♣ s. 255 - manévrovací prostor politků a možnost realizace zájmových skupin v oblastech, které voliče moc nezajímají; pro politiky je mnohdy výhodné prohlubovat iracionalitu voličů,
♣ s. 256 - voliči nemají rádi intelektuály, kteří se snaží je přimět k počítání; důvěřivost k vůdcům; byrokracie může vytvářet určitý manévrovací prostor,
♣ s. 257 - význam politických jevů jako je slepá víra, propaganda, hledání obětního beránka,
♣ s. 264 - demokratický fundamantalismus a víra v demokracii,
♣ s. 268-9 - demokratická víra, demokracie nemusí mít nutně neomezené pole působnosti,
♣ s. 272-3 - svobodné rozhodnutí jednotlivce jako alternativa k demokracii a diktatuře; kritici: menší spoléhání na demokracii je prý krok špatným směrem,
♣ s. 275 - lidé jsou pohoršeni názorem, že trhy fungují lépe než si myslí,
♣ s. 276 - shrnutí knihy: voliči jsou iracionální, jsou do značné míry nesobečtí a politici se obvykle podřizují veřejnému mínění; omyly voličů v konkrétních krocích, které mají maximalizovat blahobyt, vedou ke špatným hospodářským politikám; politici mají jistý manévrovací prostor, (ten však mohou zneužít ve prospěch sebe a zájmových skupin, sobeckost početné skupiny státních zaměstnanců),
♣ s. 278-81 - návrhy jak zlepšit demokracii (volení pouze po dosažení určitého vzdělání, dodatečné hlasy vzdělancům, odstranit snahy o zvýšení volební účasti; změna školních osnov, zvýšit vzdělanost - tento argument nemusí být platný, vyšší aktivita ekonomicky gramotných),
♣ s. 282 - lidem je nutné do hlavy natlouci několik základních principů,
♣ s. od 286 - hovořit jasně a jednoznačně, používat přirovnání, vysvětlit proč je ekonomický pohled správný, využívat novin a blogů, nebýt přehnaně sebevědomý, ale ani se nepodceňovat.