Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Sepsal Tomáš Macháček.

Možná jste se již setkali někde v diskuzi s tvrzením, že poválečný „sociální“ stát díky vysokým daním rozdával plnými hrstmi obyvatelstvu celoroční nadílku, jenže pak přišli na scénu zákeřní „neoliberálové“, naprosto rozložili stát a dnes už tak v podstatě stát nic neřídí, do ničeho nemluví.

V následujícím textu se pokusím ukázat, že tato verze toho jak se měly dějiny odehrát (jedněmi velebena, druhými zatracována), se ve skutečnosti odehrála malinko jinak.

Nejprve se podívejme na tuto tabulku zachycující velikost státu od poslední třetiny devatenáctého století (tedy období, když už začínaly státy vystrkovat růžky) až po současnost. Státní výdaje jsou vyjádřeny již tradičně v procentech HDP. Při pohledu na rok 1960, což je zhruba polovina vysněného období nemalé části socialistů a nejaktuálnější rok 2009 si možná ledaskdo řekne: „Tak moment! Neměla by ta čísla být opačně?“ Inu…NEMĚLA! Země jako Švýcarsko, Španělsko nebo Japonsko měly výdaje skutečně méně než poloviční oproti současnosti. I taková Británie, jež měla nejmenší procentuální přírůstek (32.2% na 47.2%, tedy o 15% HDP), zaznamenala nárůst podílu státních výdajů na HDP na úroveň 146.6% z roku 1960! Jeden se musí ptát, kde je ten údajný nespoutaný kapitalismus?

Popravdě řečeno, u těchto procentuálních údajů jsem měl vždy pocit, že mají jen omezenou vypovídající hodnotu. Je sice hezké vědět, že o tolik a tolik procent vzrostly státní výdaje, ale kolik za to reálně může stát pořídit zboží a služeb a použít je proti obyvatelstvu? Koneckonců, za tu dobu výrazně vzrostla celková produkce. Pro hrubou ilustraci je třeba znát počet obyvatel, velikost státních výdajů a reálnou kupní sílu peněz. Pro naše potřeby jsem vybral rok 1965, kdy byl tzv. „sociální stát“ v plném provozu. Jde o statistiku, takže výsledné částky samozřejmě neberte doslova! :-) K ilustraci celé problematiky to však postačí.

Výsledné částky jsou zaokrouhlovány na celá čísla nahoru
USA – 1965 – 194 300 000 obyvatel (k 1. 7. 1965) a 194 000 000 000 USD výdajů státu (na federální, státní i lokální úrovni).
Výpočet: 194 000 000 000 : 194 300 000 = 999 USD státních výdajů na jednoho obyvatele US za rok 1965, což je 7 370 USD z roku 2013 (nákupní košík obsahující zboží a služby jako např. jídlo, přístřeší, oblečení atd., tento košík je neměnný). Při současné (1. 7. 2013) populaci 320 051 000 (x 7 370) by měly státní výdaje na všech třech úrovních odpovídat částce 2 358 775 870 000 USD (slovy dva biliony tři sta padesát osm miliard sedm set sedmdesát pět milionů osm set sedmdesát tisíc amerických dolarů), aby stát mohl koupit reálně stejně zboží a služeb jako stát roku 1965. Avšak současné výdaje (2013) činí 6 100 000 000 000 USD (slovy šest bilionů sto miliard amerických dolarů). Tedy cca 19 060 USD na jednoho obyvatele USA. Státní výdaje jsou tak reálně na úrovni 259 % výdajů z roku 1965!

Velká Británie – 1965 – 54 170 000 obyvatel a 14 122 000 000 GBP výdajů státu.
14 122 000 000 : 54 170 000 = 261 GBP státních výdajů na jednoho obyvatele UK za rok 1965, což je 4 409 GBP z roku 2013 (nákupní košík obsahující zboží a služby jako např. jídlo, přístřeší, oblečení atd., tento košík je neměnný). Při současné (2013) populaci 64 100 000 (x 4 409) by měly státní výdaje odpovídat částce 282 616 900 000 GBP (slovy dvě stě osmdesát dva miliard šest set šestnáct milionů devět set tisíc britských liber), aby stát mohl koupit reálně stejně statků a služeb jako stát roku 1965. Avšak současné výdaje (2013) činí 720 000 000 GBP (slovy sedm set dvacet miliard britských liber). Tedy cca 11 233 GBP na jednoho obyvatele UK. Státní výdaje jsou tak reálně na úrovni 255 % výdajů z roku 1965!

Z údajů obou zemí tedy vyplývá, že pokud by například jediným zdrojem příjmů státu byla konfiskace másla občanům, pak by stát konfiskoval dnes reálně více než dvaapůlkrát více másla, než před necelými padesáti lety. S jídlem evidentně roste chuť a skutečně to moc nevypadá na zmenšující se stát.

Relativně spolehlivé údaje se mi podařily získat bohužel pouze v případě Velké Británie a Spojených států (1). Nicméně s ohledem na údaje z předchozí tabulky a na skutečnost, že jde o podobně bohaté země, lze celkem bezpečně říci, že situace v jiných západních zemích se drasticky neliší od našich dvou příkladů.

Zvláštní je též skutečnost, že pro většinu zemí (mezi něž patří i USA a UK) platí, že procentuální výdaje státu byly nižší i v roce 1980, než v roce 2009. O reálných výdajích nemluvě. Moc na tom nezměnily ani vlády Reagana a Thatcherové, jež ve výdajích překonaly své předchůdce, jen aby byly posléze překonány svými nástupci. O těchto vládách a mýtech s nimi spojenými však píší jiní autoři a já se tím zde nebudu dále zabývat. Poznamenán jen, že i po výdajových orgiích druhé poloviny let šedesátých a celých sedmdesátých letech (a zároveň PŘED nástupem „neoliberálů“ k moci) byly státní výdaje reálně (a často i procentuálně) NIŽŠÍ než v současnosti.

Stát rozhodně nebyl v roce 1965 na pokraji sil a již tehdejší částky bych označil za obludné. Oproti současným monstrózitám však šlo jen o slabý odvar. Dnešní státy jsou dokonce tak nabobtnalé, že Spojené státy roku 1937 (tj. za rozhazovače Roosevelta) by dnes soutěžily se Singapurem o titul nejsvobodnějšího hospodářství světa (alespoň co se týká výdajů státu v procentech HDP). Když se tedy podíváme do minulosti, zjistíme, že stát už delší dobu ve skutečnosti bují jako zhoubný nádor.

Takže až si bude zase nějaký socialista stýskat po poválečném „sociálním“ státu a začne toužebně vzdychat, jak moc rád by tehdejší poměry zavedl i dnes, tak mu můžeme s klidem říct: „Fajn! Znamenalo by to totiž zbavit se obrovské hospodářské zátěže a zločinné agrese vůči legitimním vlastníkům. Pro začátek dobré, ale nezůstával bych jen u toho!“

Poznámka:

(1) Dostatečné údaje pro výpočet se mi podařilo získat ještě v případě Austrálie. Na rozdíl od Británie či Spojených států, kde se mi podařilo údaje často zkontrolovat z více zdrojů, se mi toto u Austrálie nepodařilo. Berte proto výsledky s ještě větší rezervou (při použití již mnohem spolehlivějších údajů z roku 1970 se nicméně jeví mnou použité údaje jako zcela reálné). Pro výpočet jsem použil rok 1966. Bylo to z toho důvodu, že výdaje pro rok 1965 byly v mém zdroji uvedeny v australských dolarech, i když v tom roce platily ještě australské libry. Abych si tedy ušetřil další nepřesnosti při převodu, použil jsem údaje z roku 1966 – šlo o rok, kdy začal platit australský dolar. Uvedené výdaje se týkají pouze australské federální vlády a nezahrnují výdaje jednotlivých australských států a teritorií a místních samospráv.

Austrálie – 1966 – 11 600 000 obyvatel a 5 571 000 000 AUD
5 571 000 000 : 11 600 000 = 481 AUD na jednoho obyvatele Austrálie za rok 1966, což je 5 756 AUD z roku 2013 (nákupní košík obsahující zboží a služby jako např. jídlo, přístřeší, oblečení atd., tento košík je neměnný). Při současné (konec září 2013 - odhad) populaci 23 194 000 (x 5 756) by měly federální výdaje odpovídat částce 133 504 664 000 AUD (slovy sto třicet tři miliard pět set čtyři milionů šest set šedesát čtyři tisíc australských dolarů), aby federace mohla koupit reálně stejně statků a služeb jako federace roku 1966. Avšak současné výdaje (2013) činí 398 300 000 000 AUD (slovy tři sta devadesát osm miliard tři sta milionů australských dolarů). Tedy cca 17 173 AUD na jednoho obyvatele Austrálie. Federální výdaje jsou tak reálně na úrovni 299 % výdajů z roku 1966!

Zdroje:

1. http://www.measuringworth.com
2. http://www.usgovernmentspending.com/total_1965USbt_16bs5n
3. http://stats.areppim.com/calc/calc_usdlrxdeflator.php
4. http://www.ukpublicspending.co.uk/total_spending_1965UKmn
5. http://en.wikipedia.org/wiki/Demography_of_the_United_Kingdom#Vital_statistics_since_1960
6. http://www.multpl.com/united-states-population/table
7. http://www.worldometers.info/world-population/us-population/
8. http://www.theguardian.com/news/datablog/2010/apr/25/uk-public-spending-1963
9. Official Yeark Book of the Commonwealth of Australia č. 57, 1971.
Tyto zdroje pak využívají vlastní (většinou oficiální státní) zdroje jako např. Her Majesty´s Treasury, US Bureau of Economic Analysis či Australian Bureau of Statistics.