Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

[Vyšlo na Mises.org. Dne 13. V. 2023. Autor: Ryan Turnipseed]

To, co se učíme v hodinách dějepisu (na státních i soukromých školách, na vysokých školách i jinde) je směs státní propagandy a mainstreamové historie,  níž byla vytvořena historická fikce, která údajně vyvrací jakoukoliv představu o neintervenci. Jedná se o mýtus amerického izolacionismu. 
Dané tvrzení obvykle tvrdí, že US byly před první světovou válkou extrémně izolacionistické a neměly žádný zájem na tom, aby se samy účastnily zbytečných válek. Poté, co byl odeslán Zimmermanův telegram, USA byly nuceny vstoupit do války, rychle tuto válku ukončily a rychle se stáhly z vměšování se do světa mimo USA, i odmítly vstoupit do společnosti národů. Amerika potom strávila následující dvě dekády v izolaci, hloupě ignorujíce světové jeviště, dokud nebyla nečekaně napadena Japonskem.
Existují různé varianty, ale toto je obecný výklad, který protlačuje ministerstvo zahraničí, rada pro zahraniční vztahy a Wikipedie. Také si osobně vzpomínám, že jsem tuto linii výkladu slyšel ve víceré výuce dějin, když jsem byl sedmém ročníku.

Narativem, že Amerika měla své období izolacionismu se často mává jako klackem, který se používá pro jednoduchou ilustraci toho jaká zpátečnická a zbabělá politika to je. Pro kohokoliv, kdo přijal tento narativ, je izolacionismus zlo, protože buď zhoršilo nebo přímo zavinilo 2. světovou válku, ponechalo Spojence bez amerického vojska a průmyslu. Obhájci tohoto narativu obvykle tvrdí, že válka by nevznikla nebo by byla mnohem kratší, kdyby Amerika podporovala Spojence od začátku. I když tomu není tak vždy, toto moralizování je obvykle spojeno s populární kritikou appeasementu. Když jsou tyto dva postoje zkombinovány, vznikne mocný důvod pro intervence. Nakonec ignorování toho, co je pokládáno za zahraniční "hrozbu," ze strany státu, je úzkoprsým izolacionismem a podceňování hrozby vždy appeasementem.

Základní problém
Tato předpokládaná historie je zcela fiktivní. S menšími detaily se můžeme vypořádat nyní. Amerika nebyl v žádném případě nucena vstoupit do 1. světové války kvůli neslavné nabídce Arthura Zimmermanna Mexiku. Telegram je velmi krátký a zvu vás, abyste si ho přečetli sami, pokud jste už tak dříve neučinili.
Každý jednotlivý slib v telegramu, ačkoliv je tento považován za stručný, byl stanoven nejistě a neužitečně. Mexiko bylo v daný čas zasaženo občanskou válkou, což je dost nevhodný čas k úderu na mnohem většího a mocnějšího souseda. Finanční podpora byla naspána rukou, navíc Německo připustilo o rok dříve, že nemá žádné zlato nazbyt. V případě vítězství byly možnosti toho, že by Mexiko udrželo Texas, Nové Mexiko a Arizonu malé, a mexická vláda si toho byla vědoma. Rozuměla tomu, že po téměř sedmi dekádách, co Mexiko tyto oblasti ztratilo, byl Jihozápad osídlen miliony divokých nezávislých anglických protestantů. Tito angličtí protestanti by nehleděli klidně na mexické vládnutí. Jak můžeme vidět Zimmermanův telegram by měl být považován za diplomatické faux pas, ne za mocný argument určující vstup do války.
Při vstupu do 2. světové války nebyl japonský útok také neočekávaný, ani nebyl prvním útokem na lodě Spojených států během japonské imperialistické expanze. Ačkoliv bombardování Pearl Harbouru nebylo předpokládáno, na americkém vstupu do války se jistě pracovalo po dosti dlouhou dobu předem.

Velký problém
Co činí tento narativ obklopující izolacionismus nejmylnějším, je to, že Spojené státy nikdy nebyly izolacionistické, nebyly před 1. světovou válkou a ani po ní. Global Policy Forum má seznam zahraničních intervencí US, který "... není konečný nebo zcela kompletní." Opomeneme zde operace, které se týkají 1. světové války a začneme v roce 1890, abychom ilustrovali to, jak moc byly USA před 1. světovou válkou neizolacionistické po dobu téměř dvou a půl dekády, seznam tvoří:

- 1890 Argentina: námořní pěchota USA se vyloďuje v Buenos Aires,
- 1891 Chile: námořní pěchota USA se vylodila v největším přístavu Valparaíso,
- 1891 Haity: námořní pěchota USA se vylodila na USA nárokovaném ostrově Navasso,
- 1893 Havaj: námořní pěchota a jiné námořní síly se vylodily a svrhli monarchii,
- 1894 Nikaragua: námořní pěchota se vylodila v Bluefieldsu na východním pobřeží,
- 1894-95 Čína: námořní pěchota je umístěna v Tchien-ťinu a Pekingu. Válečná loď zaujímá pozici v Niou-čuangu (dnes Jing-kchou),
- 1894-95 Korea: námořní pěchota se vyloďuje a zůstává v Soulu,
- 1895 Kolumbie: námořní pěchota je poslána do města Bocas del Toro,
- 1896 Nikaragua: námořní pěchota se vylodila v  přístavu Corinto,
- 1898 Nikaragua: námořní pěchota se vylodila v přístavním městě San Juan del Sur,
- 1898 Guam: námořní síly zabraly ostrov Guam Španelsku a USA získaly tento ostrov trvale,
- 1898 Kuba: námořní a pozemní síly obsadily na úkor Španělska Kubu,
- 1898 Portoriko: námořní a pozemní síly obsadily na úkor Španělska Portoriko a USA ostrov získaly trvale,
- 1898 Filipíny: námořnictvo porazilo španělskou flotilu a USA převzaly kontrolu nad zemí,
- 1899 Filipíny: vojenské jednotky jsou posíleny kvůli rozsáhlým bojům s filipínskými povstalci,
- 1899 Samoa: přistáli zde námořní síly,
- 1899 Nikaragua: námořní pěchota se vylodila v přístavním městě Bluefields,
- 1900 Čína: síly UA intervenovaly v několika městech,
- 1901 Kolumbie/Panama: vylodění americké námořní pěchoty,
- 1902 Kolumbie/Panama: síly USA se vylodili v Bocas del Toro,
- 1903 Kolumbie/Panama: s podporou USA vyhlásila jedna skupina v severní Kolumbii nezávislost jakožto stát Panama,
- 1903 Guam: námořnictvo začalo budovat v přístavu Apra instalace pro trvalou základnu, 
- 1903 Honduras: americká námořní pěchota se vylodila v Puerto Cortés,
- 1903 Dominikánská republika: námořní pěchota přistála v Santo Domingu,
- 1904-5 Korea: americká námořní pěchota se vylodila v Soulu a zůstala zde,
- 1906-9 Kuba: námořní pěchota přistáli. USA postavily velkou základnu v zátoce Guantánamo,
- 1907 Nikaragua: americké síly obsadily důležitá města,
- 1907 Honduras: námořní pěchota se vylodil a ovládla kasárna v Trujillu, La Ceibě, Puerto Cortés, San Pedru Sula, Laguně a Cholomě,
- 1908 Panama: vylodění námořní pěchoty a provedení operací,
- 1910 Nikaragua: americká námořní pěchota se vylodila v Bluesfieldu a Corintu,
- 1911 Honduras: americká námořní intervenují,
- 1911-41 Čína: USA vybudovaly svoji vojenskou přítomností v zemi pomocí síly 5 tisíc mužů a flotily 44 lodí patrolující u čínského pobřeží a na řekách,
- 1912 Kuba: USA poslaly armádní síly bojovat do Havany,
- 1912 Panama: armádní síly intervenují,
- 1912 Honduras: vylodění námořní pěchoty,
- 1912-1933 Nikaragua: námořní pěchota intervenuje, následuje dvacetiletá okupace,
- 1913 Mexiko: námořní pěchota se vylodila v Ciavis Estero,
- 1914 Dominkánská republika: námořní síly se účastní bitev v Santo Domingo,
- 1914 Mexiko: síly USA obsadily a okupovaly hlavní přístavní město Mexiko Veracruz od dubna do listopadu,
- 1914-34 Haity: vojska se vylodila spolu se vzdušným bombardováním, což vedlo k 19ti leté vojenské okupaci,
- 1915-6 Mexiko: expediční síly armády USA překročily texaské hranice a pronikly několik set mil hluboko do mexického území. Tyto síly byly nakonec zesíleny na více jak 11 tisíc důstojníků a mužů,
- 1916-24 Dominikánská republika: vojenská intervence vede k osmileté okupaci,
- 1917-33 Kuba: vylodění námořních sil, které započalo 15ti letou okupaci.

Tak dle tohoto seznamu za 27 let vedoucích k účasti USA v 1. světové válce zde bylo 43 intervencí v 18 různých zemích nebo koloniích na třech kontinentech. Během této doby USA okupovaly devět zemí nebo kolonií, trvale anexovaly čtyři. To není izolace v žádném slova smyslu.
Ale co meziválečná doba? Rezignovala Amerika nakonec na svoje zahraniční intervence mezi lety 1918 a 1941? Ne, seznam pokračuje:

- 1918-22 Rusko: námořní a armádní síly bojovaly bitvy během pěti let v několika oblastech země,
- 1919 Jugoslávie: intervence námořní pěchoty v Dalmácii,
- 1919 Honduras: vylodění námořní pěchoty,
- 1920 Guatemala: intervence vojsk,
- 1922 Turecko: námořní pěchota se účastní operací ve městě Smyrna (dnes Izmir),
- 1922-27 Čína: námořní síly a pozemní síly nasazeny po dobu pěti let,
- 1924-5 Honduras: vojsko se vylodilo dvakrát během dvou let,
- 1925 Panama: námořní pěchota se vylodila a zapojila se do operací,
- 1927-34 Čína: námořní pěchota a námořní síly jsou umístěny různě po zemi,
- 1932 Salvador: námořní síly intervenují,
- 1933 Kuba: nasazení námořních sil,
- 1934 Čína: námořní pěchota se vylodila ve Fu-čou.

To je o dost méně, jen 12 intervencí ve srovnání se 43. USA přidaly jeden kontinent, Evropu, do svého rozsahu. Také si vzpomeňme na okupace z předchozího seznamu, čtyři pokračoval do meziválečné doby. To pořád není žádná izolace, ať už je či není členství ve Společnosti národů.
Podíváme-li se nazpět na hlavní proud historie, není téměř nic přesné. Spojené státy jsou v trvalém stavu intervence po dobu delší než jedno staletí a pokus charakterizovat meziválečnou dobu jakožto "hloupý" intervencionismus, je falšováním historie. Kdykoliv režim a kdokoliv jiný protlačuje tuto smyšlenou éru izolacionismu, je tím americká veřejnost ohlupována. Režim se nespokojí s pouhým lhaním, aby dostal zemi do těchto intervenčních válek, režim musí také sebestředně přepisovat historii podle lží. Jak jinak by se udržel stroj v chodu?

Malý dovětek: mezi lety 1890 až 1941 byla nejčastěji USA napadenou zemí Nikaragua se sedmi intervencemi. Dále pak Honduras a Panama se šesti intervencemi a konečně pak Kuba s pěti intervencemi.

Pro plné odkazy viz originál.