Princip secese
[Autor Murray N. Rothbard]
Generál de Gaulle byl haněn, vysmíván a překřičen celým americkým tiskem proto, že se postavil a zakřičel (při své návštěvě roku 1969) v Québecu "Ať žije svobodný Québec!". Americká mysl se zdá být totálně neschopná porozumět principu secese nebo touze utlačovaných etnických minorit se odtrhnout a osvobodit se od tyranie většiny. V USA se každý směje a nazývá de Gaulla senilem, vysmívaným starým bláznem; ale v Kanadě a především v Québecu se nesměje nikdo. Tam byli buď rozčilení a zahořklí anebo rozjaření; ale nesmáli se. Oni vědí, že Kanada je tvořena dvěma národy, a že Britové dominují Francouzům v Kanadě od té doby, co Británie provedla invazi a dobyla Novou Francii (jak se Kanada nazývala) uprostřed 18. století (během Sedmileté války).
Proč by neměli mít Francouzi z Québecu právo na secesi od Kanady a na vytvoření svého vlastního národa, když zde jejich jazyk a kultura převažují? Žádná z teritoriálních hranic současných vlád světa není naordinována Bohem; jde o produkt historických sil, přičemž většina z nich byla nespravedlivá a byla donucením, které vyústilo v útlak menšin a drancování ze strany většin. Existuje tedy mnoho důvodů, proč by měly býti hranice a státní území změněny, aby více souhlasily s principy svobody a spravedlnosti.
Mnoho libertariánů nemůže porozumět tomu, proč by měl někdo zastávat nějaké postoje ohledně takové věci jako je secese. Nezaložili by si Francouzi jen stát Québec, a proč by měl být tento stát lepší než Kanada? Jedna odpověď je ta, že decentralizace je sama o sobě dobrá, protože stát Kanada potom bude slabší a bude obrán o vládu na daném teritoriu; jak se vícero států světa rozpadá, tím menší sílu může jakýkoliv stát vybudovat, ať už nad svými bezmocnými poddanými anebo nad cizinci v případě války.
Ale ještě jedna odpověď je tu, a to, že tak dlouho dokud budou existovat státy, je secese čistým ziskem k eliminaci tyranie státu nad menšinovými etnickými skupinami, a secese takovýchto skupin do svého vlastního státu je tak důležitým čistým ziskem pro svobodu (1) (2). A je zde ještě jeden důležitý důvod proč vítat princip secese jako takový: jestliže je jedné části země povolena secese a tento princip je ustaven, potom sub-části této odpadlé části země musí být také povolena secese a sub-části této sub-části také, což rozdrobuje vládu do stále menších a menších mocenských fragmentů ... do té doby dokud je jako poslední ustaven princip, že jednotlivec může provést secesi. A potom budeme míti nakonec opravdovou svobodu.
A na těchto několika základech: princip, etnická svoboda, pragmatická destrukce moci státu Leviatana, konečný princip ve formě individuální secese, v tom spočívá to, proč každý přítel svobody vítá hnutí secese, kdekoliv a jakkoliv tyto mohou nastat. Tedy, nechte nás je všechny přivítat: hnutí za osvobození Québecu, skotský nacionalismus, velšský nacionalismus, secesi kmenů Igbo ve východní Nigérii do nezávislé republiky Biafra, "levičáckou“ secesi východního Konga-Kinshasa (Jižní Kasai) a "pravičáckou" secesi Katangy a nikoliv poslední perspektivu secese černošské republiky odtrhnuvší se od USA. Z důvodu tragédie jižanské porážky v Občanské válce (1861-1865), bylo byť jen pomyšlení na secesi v této zemi od časů této války až podnes pohřbeno. Ale možná to není pravda a příčiny k secesi se mohou znovu objevit.
Poznámky překladatele:
(1) Například menší státy mají menší možnosti v zavádění cel, protože se v nich řada věcí nevyrábí, ale musí se dovážet.
(2) Je ovšem i možný případ, kdy secese přinese zhoršení míry svobody: například pokud by se třeba odtrhla od nějakého relativně svobodného státu nějaká oblast a jmenovala si třeba maoistickou nebo jinou brutální vládu. Asi by se dal nějaký takový případ ve světě nalézt (Kosovo?).