Otevřené hranice ano nebo ne? Ne!
„Pokud si muslimové chtějí místo našeho občanského zákoníku uspořádat svoje soukromé vztahy podle práva šaría, proč by nám to mělo vadit?“ (Ing. Martin Pánek, kulturní marxista, stoupenec imigrace a ředitel Liberálního institutu)
[Autor Michael S. Rozeff, původně vyšlo dne 6.III.2019]
Jsem proti otevřeným hranicím. Myslím, že to zcela evidentně zničí zemi. Následky budou zahrnovat neschopnost měst a států zvládnout poptávku, která je na ně kladena ve všech sférách: policie, vzdělání, sociální péče, kontrola nemocí, hlodavců, řádného bydlení, dopravní kontrola atd. Tyto břemena budou spojena s náklady, které ponesou daňoví poplatníci.
Otevřené hranice budou mít negativní dopad na státní politiku a politický systém, posunou ho k méně libertariánské pozici. To je jeden ze základních argumentů, které učinil Hans Hermann Hoppe ve svém článku „Realistické libertariánství“. Při zvažování otázek ohledně politiky, přemýšlím v rovině tří obecných výstupů. Za prvé máme existující systém (pozice A) společnosti a vlády. Přinese navrhovaná změna v naší současné pozici A více libertariánský systém (pozice B) anebo méně libertariánský systém (pozice C)?
Toto je obecná metoda analýzy. Pro příklad takovéto analýzy vezmeme minimální mzdu. Povede eliminace minimální mzdy (A) k více libertariánské (B) anebo méně libertariánské (C) společnosti? Existují tisíce článků napsaných libertariány, které používají tento přístup. Často je výstupem analýzy to, že dojde k omezení v iniciaci násilí (jde se od A k B) anebo ke vzestupu tohoto násilí (jde se od A k C).
Nelimitovaná masová imigrace bude podporovat více masové demokracie v USA (1). Více demokracie odporuje zavádění libertariánských principů. Zahrnuje vícero hlasování o vícero záležitostech, a výsledkem je větší iniciace násilí skrze politiku. Navíc, rozšiřující se a intenzivnější demokracie vytváří mnoho nepořádku a násilností, že to často končí poptávkou po řádu silného diktátora. Výsledkem je autoritativní vláda. Usuzuji, že větší břímě masové demokracie skrze masovou nekontrolovanou imigraci nás posune směrem k méně libertariánské zemi. Posuneme se z pozice A k pozici C a ne k pozici B.
Demokracie v USA nikdy nebyla konstantní. Nerovnoměrně narůstala od doby počátků USA. Jak demokracie narůstala, svoboda a práva se umenšily. Podívejte se SEM na některá tvrzení, které snižují význam demokracie. Muži, kteří nám dali republiku, odmítali demokracii jako formu naší vlády: „V době svého vzniku, Spojené státy nebyly demokratickým národem – byly od něj dost vzdálené. Samotné slovo „demokracie“ mělo pejorativní podtext, vyvolávajíce obrázky nepořádku, vlády neschopných a i vládu davu. V praxi navíc relativně málo členů národa bylo oprávněno se účastnit voleb: mezi těmi, co byli z voleb vyjmuti, byla většina černochů, Indiánů, žen, mužů, kteří nedosáhli své plnoletosti a bílých mužů, kteří nevlastnili půdu.
„John Adams, který podepsal deklaraci nezávislosti a pozdější president, napsal v roce 1776, že žádné dobro nevzejde z toho, kdyby se dalo volební právo většímu množství Američanů: „Závisí na tom, pane, je nebezpečné zpřístupnit takovýto plodný zdroj sporů a hádek, jež by se otevřel pokusy změnit kvalifikaci voličů; nemělo by to konec. Vyrostou nové nároky; ženy budou požadovat hlasovací právo; výrostci mezi 12 a 21 lety si budou myslet, že jejich právům není dosti věnováno; a každý muž, který nemá ani vindru, bude požadovat rovný hlas, jako mají ostatní, ve všech záležitostech státu. To povede k tendenci ke spletení a zničení všech rozdílů a sražení všech hodností na jednu společnou úroveň.“
Pokud jsou hranice otevřené, zůstává teritoriální monopol státu. Imigrační otázka není otázkou státu versus bezstátní společnosti. Je to otázkou stupně libertariánských principů, které stát bude míti za dvou alternativ: nekontrolované imigrace (otevřené hranice) a kontrolované imigrace. Věřím, že můj argument je v podstatě stejný jako argument H. H. Hoppeho; ale pokud jsem ho překroutil, příliš zjednodušil anebo rozmělnil, potom je to má chyba a ne Hoppeho chyba.
Poznámka překladatele:
(1) Afričan, který zbohatne, za to nevděčí svému úsilí, nýbrž přízni bůžků, duchů nebo pouhé náhodě. Proto cítí povinnost se o výsledky své práce rozdělit s kolektivem. To platí i pro Indiány a Romy (Kohout, P. Dramata a frašky ekonomie, str. 148). Jak myslíte, že budou tito lidé hlasovat, pokud jde o ochranu soukromého majetku?