Knihy Roalda Dahla a Jamese Bonda se dočkají nových woke vydání. Autorský zákon zajistí, že tomu nezabráníte
[Autor: Ryan McMaken. Vyšlo dne 27. II. 2023 na Mises.org]
Dědická nadace Roalda Dahla tento měsíc oznámila, že bude přepsáno mnoho knih tohoto již dlouho mrtvého autora, aby lépe vyhovovaly "modernímu" publiku. Knihy budou přepsány tak, že text bude více v souladu s politicky korektním jazykem editora.
Jako rodič čtyř dětí jsem během let přečetl svůj podíl knih Roalda Dahla, ačkoliv se nepovažuji za jeho zvláště velkého fanouška. No, je těžké si představit, co je tak "útočného" v knize Roalda Dahla, že musí býti přepsána. Dahlovy knihy nejsou srovnatelné s původní edicí řekněme románů Nancy Drewové, jejichž vyobrazení Drewové černošské služky obsahuje řadu stereotypů, které vedou k pozvednutí obočí.
Ne, zdá se, že hlavní Dahlovy přečiny se skládají ze zločinu proti moderní ortodoxii stran "nebinární" genderové rétoriky a příbuzných záležitostí. Pro příklad, jak poznamenal jeden britský novinový servis: "Odkazy na 'ženské' postavy zmizely, jak vidno u slečny Trunchbullové v Matildě, která je nyní označována za 'nejvíce strach nahánějící dámu [woman],' přičemž dříve byla označována za 'nejvíce strach nahánějící ženu [female].'
'Chlapci a děvčata' byli nahrazeni 'dětmi,' zatímco oblační muži v knize Jakub a obří broskev se stali oblačnými lidmi. Zatímco tři synové ve Fantastickém panu Lišákovi se stali dcerami...
Pasáže, které Dahl nenapsal také byly přidány, jak je zřejmé z Čarodějnic, kde je odstavec, který vysvětluje, že čarodějnice mají pod parukami holé hlavy, ukončen novým řádkem: 'Je mnoho jiných důvodů, proč ženy mohou nosit paruku a jistě na tom není nic špatného."
Bylo nám také řečeno, že: "Augustus Gloop, Karlíkův nenažraný odpůrce v knize 'Karlík a továrna na čokoládu,' která původně vyšla v roce 1964, není již více 'enormně tlustým,' je jen 'enormním.' V nové edici 'Čarodějnic,' nadpřirozené ženy vydávající se za obyčejné ženy, mohou pracovat jako 'vrcholné vědkyně anebo podnikatelky' namísto 'pokladních v supermarketu anebo písařek u podnikatele.'
Slovo 'černý' bylo odstraněno z popisu hrozných traktorů v 70. letech vydaného 'Fantastického pana Lišáka.' Stroje jsou nyní 'vražednými, brutálně vypadajícími monstry.'."
Nyní slyšíme, že romány o Jamesovi Bondovi od Iana Fleminga začaly být také prohlíženy za účelem možného přepsání. To není samozřejmě nová idea. "Dobrodružství Huckleberryho Finna" od Marka Twaina již bylo přepsáno. Ale je zde klíčový rozdíl mezi Twainovým dílem a Dahlovým dílem. Text Dahlových knih zůstává pevně pod kontrolou Dahlovy dědické nadace a korporací, které koupily "práva" na použití textu. Twainovy práce na druhou stranu jsou ve veřejné doméně. (Ale to nezastaví legie právníků Projektu Marka Twaina v tvrzení, že toto dílo je pořád pod copyrightem.)
To jest právo stanoví, že kdokoliv může číst anebo reprodukovat originální text Huckleberryho Finna volně. Zde je celá kopie nepřepsaného textu. Tak, i když někdo přepíše knihu, kdokoliv má k její staré verzi přístup s lehkostí a malými náklady.
Není tomu tak s díly, která jsou ještě pořád chráněna autorským právem. Díky duševnímu vlastnictví Dahlova dědická nadace může nejen přepisovat knihy, ale také může v podstatě postavit mimo zákon staré verze. Ano, staré originály přetrvají v antikvariátních verzích, ale během času se tyto stanou prohibitivně drahými pro příležitostné čtenáře a nové "korektní" verze se stanou jedinými, které jsou dostupné.
Kromě toho, nyní když je Dahl bezpečně mrtvý, není zde žádné riziko ohledně toho, že by namítal něco proti tomu, že nějaký korporátní editor přepíše jeho knihy za účelem toho, aby dědicové shrábli další hotovost a podobně námezdní pisálci, kteří pracují na nejnovější adaptaci pro Netflix.
To vše se stane kvůli smyšlenému, umělému a pochybnému právnímu konceptu "duševního vlastnictví." Nyní jsou i práce tvůrců, kteří jsou desetiletí mrtví, podrobeny kontrole ze strany dědiců pomocí vládou vytvořeného monopolu na použití určité kombinace slov. V případě Dahlových knih, chrání autorské právo tento monopol pro kohokoliv, kdo "vlastní" Dahlův text, a to znamená, že pokud rodiče chtějí novou kopii Dahlovy knihy, která je za rozumnou cenu, budou moci dostat to, co monopolista řekne, že mohou dostat. To se mimochodem ukázalo být velmi lukrativním.
Je to jen díky odporu vůči navrženému přepsání Dahlových knih, že původní verze textu zůstane vůbec dostupná (pro zatím). Po bezpočtu stížností vydavatel nyní oznámil, že bude vydávat "obě" verze knihy. Je nicméně extrémně pravděpodobné, že jde o krátkodobé opatření, a že až odpůrci přepsání utichnou, vydavatel staré verze knih úplně eliminuje. Není zde ani žádná známka toho, že by věci takového druhu měly končit. Díky současnému americkému právu na duševní vlastnictví zůstává monopolní ochrana nad texty v účinnosti po dobu 70 let od autorovi smrti. Tato doba je masivním rozšířením ze čtrnáctileté ochranné doby, která byla ustavena americkou ústavou. Délka doby ochrany duševního vlastnictví po autorově smrti je čistě arbitrární a je dobrým ukazatelem toho, že celý tento koncept je jen záležitostí vytvořenou monopolní mocí, která neodráží žádná skutečná vlastnická práva založená na přirozeném právu. Díky bezpočtu novel uplyne několik desetiletí než americká autorská práva na Dahlovo dílo vyprší, za předpokladu, že Kongres opět zase neprodlouží délku ochrany autorských práv.
Pro plné citace viz originál.