Svobodná republika Cospaia: Perpetua et Firma Libertas
Po neutrálním Moresnetu se podíváme na další kvazilibertariánské území, které ve středověku vzniklo v Evropě a udrželo se necelá 4. století. Jde o italskou republiku Cospaia.
Roku 1431 si papež Evžen IV. vypůjčil 25 tisíc zlatých florénů od Kosima Staršího, neformálního vládce Florencie a zakladatele slavné dynastie Medici. Taková suma peněz vyžadovala zástavu, a tak papež zastavil Kosimovi město Sansepolcro a jeho okolí. Když byl dluh splatný, tak se ukázalo, že papež není schopen zaplatit. Proto zástava připadla Florentské republice. Při tom bylo nutné vytyčit nové hranice. Hranice měla procházet bystřinou s názvem Rio, která byla přítokem řeky Tibery. Problém ovšem byl, že zde existovaly dvě paralelní řeky - stékající s hory Gurzole - s tímtéž názvem. Obě dvě byly označovány místními jako Rio, což je ovšem to stejné, jako kdyby měly označení řeka. Komise, které vytyčovaly hranice spolu nebyly v kontaktu, a tak vytyčily hranici špatně (1). Mimochodem úplně totéž se stalo v případě Neutrálního Moresnetu (2). Komisaři Florencie vzaly v úvahu první říčku a komisaři papeže tu druhou. Tak se stalo, že osada Cospaia, umístěná mezi dvěma říčkami, nebyla nárokována ani Římem ani Florencií. Týkalo se to o něco více než 300 (330 hektarů dle jiného zdroje) hektarů a asi 350 obyvatel (méně než 100 domácností). Místní vyhlásili Republiku Cospaia. Když to Papež a Florenťané zjistili, nechali celou záležitost býti, protože území nebylo strategicky významné a nechtěli komplikovat stávající smlouvu (3).
Obec neměla žádnou vládu, žádné daně, vojáky, zákony, vězení, armádu, policii, ústavy a soudní dvůr. Některé otázky řešil jen koncil starších a skupina hlav rodin (4). Dle jiného zdroje: "Ačkoliv nazývána 'republikou', mělo to jen ten smysl, že se rada starších bez možnosti provádět donucení občas sešla ve zdejším kostele.". Spory řešily hlavy rodin anebo místní kněz. Rozhodci byli vybíráni pro jejich čestnost spíše než pro politické konexe. Neexistují žádné doklady o tom, že by Cospaia byla divokým místem. Naopak lidé se sem stěhovali, protože se jim zde nabízeli příležitosti nedostupné v sousedních zemích (5).
"Během své historie Cospaia neměla žádné vládce, žádnou justici a žádné psané právo, než heslo 'Perpetua et Firma Libertas,' které bylo napsáno na jejím kostele v roce 1610. Zhruba přeloženo: 'Věčná a pevná svoboda'.". Cospaia se vyjma krátké doby během Napoleonských válek nestala obětí invaze ani nebyla pod kontrolou zahraniční moci (6).
Pro mletí obilí a zdravotnické služby se místní obraceli na obyvatele blízké obce San Giustina. Provozovala se zde barterová ekonomika a ekonomika rostla. A pro obyvatele okolních měst se stala Cospaia "zemí hojnosti". K tomu napomohlo od roku 1547 pěstování tabáku a poté papežská opatření proti tabáku: "Když téměř o století později v roku 1642 papež Urban VIII. exkomunikoval všechny kuřáky, v Cospaii, kde i zakázané bylo dovoleno, se kultivace tabáku stala nejvýnosnějším podnikáním." (7). Jiný pramen uvádí o hospodářské situaci toto: "Na počátku byla ekonomika Cospaie založena na barteru. Přes chybějící tvrdou měnu nebo vzdělání si lidé z Cospaie vedli lépe než sousední vesnice pod vládou státu. Jako nějaká anarchistická republika neměli žádné daně, žádná arbitrární pravidla uvalená vládcem nahrávající těm, co mají dobré kontakty. Mužové Cospaie nebyli povoláváni k odvodu, aby bojovali za Řím anebo Florencii, a protože neměli vládce, který by je reprezentoval, neměli nikoho, kdo by je zatáhl do kompromitujících aliancí, které by mohly zažehnout válku a zatáhnout je do války. Obyvatelé Cospaie byli svobodní v tom, aby mohli sledovat své cíle a pozdvihnout svoje rodiny v duchu, který jim přišel vhodný. Bezvládí lidem dovolovalo sledovat nejvíce výnosné užití jejich času a energie." (8). "Do 18. století Cospaia vyrostla z neškodného malého sídla do střediska nezdaněného zboží. Nešlo jen o hlavní místo Itálie, co se týká tabáku, ale i textilu, potravinářského zboží a jiného zboží, které obíhalo nezdaněno přes Cospaiu." (9).
Filippo Natali popisoval: "V roce 1815 se Cospaia stala střediskem obchodu. Obchodní domy, nejdůležitejší společnosti, zejména izraelitské z Janova, Livorna, Civitavecchie, Neapole a Ancony atd. zde založily své sklady a i nejskromnější pokoj v domě, který byl do té doby používán k zemědělským účelům, byl proměněn na sklad obchodníků, kteří zde skladovali své zboží, které se sem dostávalo bez cla, zvláště textil a potraviny.". To popudilo horlivého papeže Lva XII., který zakazoval karnevaly, plesy a uzavíral taverny (či jim zakazoval obsluhovat chudé), zasahoval proti karbonářům a Židům. Tento papež roku 1826 přinutil spolu s velkovévodou Toskánským 14 hlav rodin k podrobení se, i když zde nadále mohl být tabák v rozsahu do 500 tisíc sazenic pěstován (10). A to byla tečka za tímto zajímavým územím.
Poznámky:
(1) Fioravanti, F. The incredible story of Cospaia [online]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://www.umbriatouring.it/en/lincredibile-storia-di-cospaia/.
(2) Viz zde.
(3) Tamtéž a Cospaia [online]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://penelope.uchicago.edu/Thayer/E/Gazetteer/Places/Europe/Italy/Umbria/Perugia/S.Giustino/Cospaia/home.html.
(4) Fioravanti, F. The incredible story of Cospaia [online]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://www.umbriatouring.it/en/lincredibile-storia-di-cospaia/.
(5) McCann, D. The History of a Libertarian Republic [online, 2015]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://donofliberty.blogspot.com/2015/07/the-republic-of-cospaia.html.
(6) Tamtéž.
(7) Fioravanti, F. The incredible story of Cospaia [online]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://www.umbriatouring.it/en/lincredibile-storia-di-cospaia/: Papež zakázal používání tabáku na svatých místech, není mi tedy jasné, zda v celém papežském státě.
(8) McCann, D. The History of a Libertarian Republic [online, 2015]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://donofliberty.blogspot.com/2015/07/the-republic-of-cospaia.html.
(9) Tamtéž.
(10) Fioravanti, F. The incredible story of Cospaia [online]. Dostupný z (přístup VI/2018): http://www.umbriatouring.it/en/lincredibile-storia-di-cospaia/. Viz i česká wikipedie, heslo Lev XII.