Několik poznatků ke kriminalitě černochů v USA
Jared Taylor ve svém článku „Police Racism: A Manufactured Crisis“ v souvislosti s nedávným událostmi v USA shrnul vícero statistických údajů o kriminalitě (nejen) černochů v USA. Nejprve se zaměřil na to, jak je to zde vlastně s policií. Dle něj: „Každý rok mají američtí policisté okolo 370 milionů kontaktů s civilisty. Většinu času se nic nestane, ale 12 až 13 milionkrát za rok policie provede zatčení. Jak často to vede ke smrti neozbrojeného černocha? My známe čísla o každém zabití ze strany policie díky detailní databázi novin Washington Post. Jaký je váš odhad o počtu neozbrojených černochů zabitých policií každý rok? Jedna stovka? Tři stovky? Minulý rok to číslo bylo devět. Toto číslo se snižuje, nikoliv zvyšuje. V roce 2015 policie zabila 38 neozbrojených černochů. V roce 2017 21. Co běloši? Minulý rok policie zabila 19 neozbrojených bělochů, vedle 9 neozbrojených černochů. Známe čísla černochů a bělochů zatčených v každém roce, a tak je možné učinit zajímavou kalkulaci. Šance být neozbrojený, zatčený a potom zabitý policií je vyšší pro bělochy než pro černochy. Pro obě rasy jde o velmi zřídkavou událost: jeden z 292 tisíc zatčených černochů a jeden z 283 tisíc zatčených bělochů. To je stěží to, co bychom očekávali ze způsobu, jakým media informují o těchto úmrtích.“ (1).
Jared Taylor pokračuje dále a zaměřuje se na kriminalitu černochů v USA: „Co takhle lidé, které policie zabije jakožto ozbrojené? Od roku 2015, kdy Washington Post začal sledovat tyto počty, policie zabila okolo 1 tisíce lidí ročně. Každý rok jedna čtvrtina z nich jsou černoši. To je okolo dvojnásobku jejich podílu na populaci, který je 13 %. Je to důkaz o policejním rasismu? Ne. Více pravděpodobnějším vysvětlením je to, že černoši pravděpodobněji, než běloši jednají násilnými, agresivními způsoby, že nedávají policii žádný výběr, než je zastřelit. V roce 2018, nejnovějším roce, pro který máme statistiky, černoši odpovídají za 37 % všech zatčených za násilné kriminální činy, 54 % zatčených za loupež a 53 % zatčených za vraždu. S tak mnoha černochy zapletenými do tohoto druhu násilných kriminálních činů to, že černoši tvoří 25 % lidí zabitých policií, se zdá jako překvapivě nízké číslo.“ (2). K tomu viz Graf I.
Možná jsme tu svědky nějakého rasismu. Ale rasismu proti bělochům? Anebo američtí policisté raději nakládají s černochy podezřelými z kriminálních činů více v rukavičkách ze strachu z hněvu médií, politiků a zájmových skupin?
Někoho to možná překvapí, ale v USA dochází i k zabíjení policistů. Jak jsou na tom v tomto případě černoši? Taylor k tomu udává: „Je zde další hledisko stran policejního zabíjení civilistů. Každý rok kriminálníci zabijí okolo 120 až 150 policistů. A my víme z této tabulky FBI, že každý rok v průměru okolo 35 % policistů je zabito černochy. Tak zopakujme si, že černoši tvoří 13 procent populace a jsou odpovědní za 25 % lidí, které policie zabije. Ale kdyby je policie zabíjela v proporci k jejich hrozbě, násilí, kriminálnímu chování, tvořili by větší procento mezi lidmi, které policie zabije.“ Dále Taylor píše: „Každý rok Bureau of Justice Statistics provádí to, co se nazývá National Victimization Survey. To je výzkum národně representativního vzorku ne méně než 160 tisících lidech. Ti jsou dotazováni na jejich zkušenost jako obětí násilného kriminálního činu a jsou vždy dotázáni na rasu útočníka. Mnoho z těchto činů není hlášeno na policii, a tak čísla v tomto výzkumu jsou vždy větší než čísla zatčených pro stejné násilné kriminální činy. Nicméně – a to je zásadním bodem – rasová proporce zatčených sleduje rasovou proporci národního výzkumu velmi blízce. Pro příklad americká veřejnost říká, že okolo poloviny násilníků byli černoši. Tak, když polovina násilníků, které policie zatkne jsou černoši, policie dělá to, co předpokládáme, že by měla dělat: zatýkat zločince bez ohledu na rasu.“ (3).
A jak je tomu konkrétně ve městě Minneapolis? Taylor píše: „Jediný způsobem jak určit, zda byla Minneapoliská policie zaujatá, by byl způsob toho druhu jaký udělal černošský vědec Roland Fryer stran zabití ze strany policie: položit vedle sebe porovnání zatčení černochů a bělochů a uvidět zda policie použila sílu častěji když zatýkala bělochy. My nemáme tyto data, ale máme grafy ze zprávy minneapoliského policejního oddělení stran zločinů mezi lety 2009 a 2014. Tento graf ukazuje rasové zastoupení obětí, podezřelých a zatčených pro agregaci násilných kriminálních činů: vražda, znásilnění, loupež a úmyslného zranění.“ (4). Mimochodem Minneapolis je zhruba tak velké město jako Brno. Grafy následují (Graf II. a Graf III.)
Oficiální graf s náhodnými barvami
Graf s barvami dle rasy
Dále už Taylor na základě znalostí rasové demografie města uvádí tyto vpravdě šokující údaje: „Protože známe procentní zastoupení ras v populaci v Minneapolis, je jednoduché určit, že srovnáním všech ras dohromady, černoši byli 12 krát častěji podezřelými z těchto zločinů a 9,5 krát pravděpodobněji zatčenými. Vezmeme-li tuto vysokou míru kontaktu s policií, nemůže být překvapením, že s černochem je sedmkrát pravděpodobněji, než s bělochem nakládáno násilně ze strany policie? Jestli zde něco je, tak jen to, že násobek sedmi se zdá být malým. Opět jediným rozumným závěrem je to, že policisté reagují na chování, a nikoliv na rasu. Že noviny Times tento druh informací nevzaly v potaz, je buď hrubá nedbalost anebo jen čistá nepoctivost. Bezohledné zpravodajství dává lidem zcela falešný dojem o policii.“ (5). A k velkým americkým městům Taylor obecně dodává: „V největších amerických městech můžou být rasové rozdíly v úrovni zločinnosti ohromující. Jakákoliv zpráva ohledně zločinu, která ignoruje tento rozdíl bude pravděpodobně matoucí. Následující těžkopádný pohled zprávy New York City za rok 2019 obsahuje některé pozoruhodné grafy. Vezměme jeden stran vražd.“ (6). Vizte Graf IV.
Vražda a úmyslné zabití: oběti, podezřelí a zatčení – rasová etnicita
Z uvedených údajů lze dedukovat následující: „Sloupce ukazují procento lidí různých ras, kteří jsou obětmi vraždy, podezřelými z vraždy a eventuálně zatčenými pro vraždu. Jak můžete vidět Asiaté a běloši nefigurují velmi vysoko v žádné z těchto kategorií, ale černoši byli z 57 % obětmi, ze 62 % podezřelými a z 58 % zatčenými pro vraždu. Čísla jsou vysoká i pro Hispánce. Protože známé rasové složení města, jednoduchá kalkulace nám ukáže, že černoši jsou 17x častěji pravděpodobněji než běloši obětmi, 31 krát častěji než běloši podezřelými a 26 krát častěji zatčenými. Násobky pro Hispánce jsou také příliš vysoké, sedmkrát pravděpodobněji než běloši jsou obětí, 11x pravděpodobněji jsou podezřelými a 12x pravděpodobněji zatčenými.“ (7).
Dále zde máme ze stejného zdroje čísla pro loupeže:
Loupeže: oběti, podezřelí a zatčení - rasová etnicita
Černoši jsou 22x pravděpodobněji než běloši podezřelými stran loupeže a 17x pravděpodobněji jsou zatčenými. Podobné je to se střelbou, když je vystřeleno a kulka někoho zasáhne, jedno zda ho zabije anebo ne (8).
Střelba: oběti, podezřelí a zatčení - rasová etnicita
V této kategorii jsou černoši zastoupeni ohromně. Považte: „42x pravděpodobněji než běloši jsou obětmi, 46x pravděpodobněji podezřelými a 39x pravděpodobněji zatčenými. Tyto zločiny jsou téměř exkluzivně záležitostí černochů a Hispánců. Podobná oči otvírající data jsou dostupná pro jiná velká města. Tato data jsou jednoduše tisku dostupná podobně jako jsou dostupná nám. Viděli jste je někdy v novinách nebo v televizi?“ (9).
A jak je to s rasismem u soudů v USA? Taylor uvádí následující údaje: „Co třeba předsudky v soudním systému poté, co jsou zločinci zatčeni? Je těžké najít celonárodní nebo komplexní studii stran tohoto předmětu, ale v roce 2017 si město San Francisco najmulo nezávislé výzkumníky, aby se podívali, co se stane po zatčení. Je pravdou, že pokud jsou zatčeni pro stejný zločin, běloši jsou pravděpodobněji zbaveni obvinění a pravděpodobněji dostanou menší trest. Je to důkaz o předpojatosti systému? Ne. Je to proto, že černoši mají pravděpodobněji před usvědčením nějaký otevřený případ vedený proti nim, jsou v podmínce apod. Jaké záležitosti jsou charakteristické pro každý případ? Zpráva uzavírá: ‚Pro téměř všechny výsledky, které jsme studovali, jednoduché statistické ověření předem daných případových charakteristik může vysvětlit všechny anebo většinu pozorovaných nerovností, a v některých případech i více násobně vysvětlit (over-explain) nerovnosti.‘ Jinými slovy, pokud porovnáte identické případy, není zde v podstatě žádná předpojatost proti černochům. Fráze více násobně vysvětlit (over-explain) nerovnosti znamená, že v některých případech jsou černoši podrobeni mírnějšímu zacházení než běloši za stejných okolností.“ (10). Možná máme tedy, co dočinění s rasismem naruby, tedy aspoň v některých případech. Další výzkum by zde byl každopádně na místě. Je také možné, že po podobných protestech, které se nedávno v USA děly a ještě dějí, bude dalším vývojem, pouze ten fakt, že zločiny černochů se stanou více tolerovanějšími. A obliba tohoto etnika opět poklesne…. a jednou se třeba ucho utrhne. Z výše uvedených závěrů také plyne, že terčem zločinům svých soukmenovců se stávají velmi často právě černoši sami.
Mimochodem o něco později vyšel na webu Novinky.cz článek o stejném tématu. V něm se můžeme dočíst: „Z údajů amerického statistického úřadu za loňský rok vyplývá, že nejvýznamnějšími etnickými skupinami jsou v USA běloši, Hispánci, černoši a Asiaté. Bělochů v zemi žije 60,4 %, Hispánců 18,3 %, černochů 13,4 %, Asiatů 5,9 %...Při pohledu na statistiky FBI o zatčení pro podezření nebo obvinění z trestné činnosti za rok 2018 (data za loňský rok ještě nejsou k dispozici) jsou na prvním místě běloši (včetně Hispánců) s 69 % případů, druzí jsou černoši s 27,4 %, dále indiáni s 2,1 % a Asiaté s 1,2 %.“ (11). Dále se zde celkem bez obalu píše: „Černoši tedy tvoří více než čtvrtinu všech zatčených. Méně než 14 % (tedy kolik jich je v americké populaci) netvoří ani v jedné z třech desítek kategorií uváděných přečinů. Více než polovinu zatčených tvoří černoši ve statistikách o vraždách a zabití (53,3 %) a o loupeži (54,2 %)… Pokud jde o pravomocně odsouzené ve výkonu trestu, mají podle informací na stránkách Federálního vězeňského úřadu převahu běloši (a Hispánci) s 58,1 %, druzí jsou černoši s 38 %, třetí jsou indiáni (2,3 %) a čtvrtí Asiaté 1,5 %.“ (12). Samozřejmě pokud bychom rozlišili ještě bělochy od Hispánců bude rozdíl mezi bělochy a černochy v USA ještě podstatně větší. Každopádně závěr si může udělat každý sám.
Poznámka: počet odkazů v přeložených citacích byl redukován. Veškeré odkazy najdete v originále: https://vdare.com/articles/police-racism-a-manufactured-crisis. Některé odkazy vyžadují placený přístup.
Odkazy:
(1) Taylor, J. Police Racism: A Manufactured Crisis [online, 2020]. Dostupný z (přístup VI/2020): https://vdare.com/articles/police-racism-a-manufactured-crisis.
(2) Tamtéž.
(3) Tamtéž.
(4) Tamtéž.
(5) Tamtéž.
(6) Tamtéž.
(7) Tamtéž.
(8) Tamtéž.
(9) Tamtéž.
(10) Tamtéž.
(11) Data místo dojmů: Jaký je rasový poměr zatčených a zabitých policií v USA [online, 2020]. Dostupný z (přístup VI/2020): https://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/clanek/data-misto-dojmu-jaky-je-rasovy-pomer-zatcenych-a-zabitych-policii-v-usa-40327804#seq_no=8&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=C1IXBHEOUG8-202006170929&source=clanky-home.
(12) Tamtéž.