Je potřebný nový fotbalový stadion v Brně?
Poloprázdný nový stadion
V květnu tohoto roku (2016) byla odhalena maketa nového fotbalového stadionu v Brně. Při této příležitosti vyšel na iDnes článek, kde se mimo jiné píše, že: "Na financování nového fotbalového stadionu se má podílet 600 až 700 miliony korun město, 500 miliony Fotbalová asociace ČR a vláda a 300 až 400 milionů na infrastrukturu a parkoviště by měla uhradit Evropská unie.". Dle téhož článku: "Náklady na výstavbu jsou odhadovány zhruba na 1,5 miliardy korun. Stadion by měl mít kapacitu 23 500 diváků s možností rozšíření na 33 tisíc míst." [1].
Je nutné uvést, že Brno už jeden velký veřejně vlastněný fotbalový stadion má. Jde o stadion v Brně-Králově Poli na ulici Srbská. Na webu zdejšího fotbalového klubu FC Zbrojovka Brno se o tomto stadiounu píše, že: "Město Brno stadión od společnosti DS Leasing odkoupilo a bezprostředně zahájilo velkou rekonstrukci. Stavět se začalo v červnu 2001 a v rekordně krátké době - rekonstrukce trvala celkem čtyři měsíce - vyrostl na Srbské prakticky nový stadion, tentokráte pojmenovaný jako Městský fotbalový stadion. Celkové náklady ve výši asi 110 miliónů korun hradilo město Brno. V současné době je tak stadion našemu klubu pronajímán. Má kapacitu 12 550 lidí (10 785 míst k sezení) a plně vyhovuje normám UEFA 2003." [2]. Na tomto webu jsou i návštěvnosti ligových utkání na tomto stadionu: v sezoně 2015/2016 byla nejvyšší návštěvnost 10 200 diváků, o sezonu dříve 8 262 diváků, o dvě sezony dříve 9 613 diváků. Výpočtem zjistíme, že za sezony 2001/2002 až 2015/2016 byla průměrná nejvyšší návštěvnost na tomto stadionu ca 7 700 osob. Většinou šlo o zápasy s pražskými fotbalovými kluby, jmenovitě neoblíbenou Spartou. Průměrná návštěvnost utkání je za poslední čtyři sezony ca 4 440 návštěvníků [3]. Jaké jsou výsledky klubu FC Zbrojovka Brno za uvedenou dobu patnácti sezon? Jednou čtvrté místo, jednou páté místo a jednou šesté místo jsou nejlepšími výsledky. Více jak v polovině případů bylo ovšem umístění horší jak 10. místo. Nejhorším místem byl sestup do druhé fotbalové ligy a 4. místo v této lize [4].
Návštěvnosti v 90. letech byly vyšší, nejvyšší návštěvnosti tehdy byly i přes 20 tisíc diváků, ojediněle přes 30 tisíc diváků [5]. Od té doby se svět však dost změnil. Lidé dnes mají řadu nových zábav a zájmů. Chodí hrát squash, beach volejbal, florbal, chodí do wellnes, mohou v televizi či počítači sledovat sportovní výkony doslova z celého světa, hrát počítačové hry apod. Takovéto návštěvnosti jsou tedy dnes dosti nereálné a navíc šlo jen o maximální návštěvnosti. Reálnější jsou možná tak v případě boje o špičku v tabulce 1. fotbalové ligy anebo v případě účasti v nějaké evropské fotbalové soutěži. Takovéto možnosti jsou však takového druhu, že i kdyby nastaly, tak půjde jen o dočasnou záležitost, která zase brzy opadne, a která se může vyřešit zvýšením ceny vstupenky anebo třeba losováním o vstupenky. Suma sumárum neexistují ani v rámci etatistické podpory sportu téměř žádné utilitaristické argumenty, které by šlo použít pro vybudování druhého velkého veřejného fotbalového stadionu ve městě Brně.
Samozřejmě argument typu, a co Praha, je argumentem dost mimo. Praha má dnes více jak třikrát tolik obyvatel než Brno. Navíc je sídlem většiny centrálních státních úřadů, což zvyšuje kupní sílu zdejších obyvatel (tím neříkám, že to je v případě centrálních státních úřadů fajn, není). Tudíž srovnávání s Prahou značně kulhá. Kdo to chce v Brně mít jako v Praze nechť si sám připlatí a nenutí jiné, aby na jeho nereálnou fikci přispívali. Obyvatelé Prahy, nechť se tomuto ovšem moc nesmějí, sami mají mezi sebou úředníky a obyvatele, kteří Prahu zcela vážně porovnávají s Londýnem anebo dokonce Novým Yorkem.
Říkají návštěvnosti něco o potřebnosti nového stadionu?
Pojďme však ještě dál? Říkají něco návštěvnosti na stadionu postaveném anebo dotovaném z veřejných peněz něco o jeho potřebnosti? Ne, neříkají. Diváci, sponzoři, televize a podobně platí jen část nákladů na provoz daného stadionu. Další část platí daňový poplatník, kterého se ani nikdo neptá na to, zda chce daný stadion platit. Typický divák tak zaplatí vstupenku, něco zaplatí sponzor či televize a něco někteří z diváků zaplatí formou daní. Tito diváci (spolu s jinými, co se kolem fotbalu točí) tvoří skupinu A. Druhá část daní pochází od jiných pracujících a podnikatelů, kteří na fotbálek nechodí, nedívají se na něj v televizi a fotbal je buď zajímá pramálo anebo vůbec. Tito tvoří skuúinu B. To má vedle zřejmé nespravedlnosti, kdy je někdo přinucen platit za něco, co nechce, i ten důsledek, že lidé ze skupiny A jsou dotováni lidmi ze skupiny B. Lidem ze skupiny B zbyde tak méně peněz na útratu na aktivity, které by si rádi zaplatili (potraviny, výlet, kniha, nábytek nebo návštěva restaurace atp.). Lidé ze skupiny A pak za svoji zábavu platí nižší cenu, než by odpovídalo skutečnosti. Nižší cena, ale znamená vyšší poptávku po dané zábavě. Lidí tak na fotbal bude chodit více, než by chodilo, pokud by museli zaplatit skutečné náklady na provozování stadionu. Z návštěvností se za situace, kdy je stadion potažmo fotbal dotován z daní, nedá určit potřebnost nového ani starého stadionu. Stejně tak se neurčuje množství piva, které je pro zákazníky potřeba vyrobit, z jeho prodeje za 2 Kč za půl litr.
Sláva Brna hvězd se dotýká?
Co argument tím, že se Brno stane v republice slavné svým stadionem a fotbalovým týmem? Nebo třeba v Evropě? První jistě není potřeba, protože těch obyvatel ČR, co neví, co je to Brno, bude zřejmě hodně málo, a kdo to neví, ten to pravděpodobně k životu ani nepotřebuje. Druhé je málo pravděpodobné. Ale i kdyby se to někdy povedlo, tak rozhodně nelze tvrdit, že jde o zájem všech Brňanů. Příznivý vliv pocítí jen někteří lokální patrioti, fanoušci, hráči, kluboví manažeři a bohémové, hoteliéři, hostinští, kavárníci, jejich zaměstnanci a prodejci suvenýrů či potravin a jiných předmětů, které turisti nakupují. Tedy poměrně úzká skupina obyvatel. Valná většina brněnských měšťanů bude nadále muset chodit do práce v neturistickém průmyslu. Pro někoho bude případný přínos i záporný, až se bude muset prodírat davy turistů anebo před větším hlukem zavírat okna. Navíc se domnívám, že člověk má právo odmítnout i zaručeně výnosné projekty, které by mu přinesly finanční prospěch. Mimo jiné i proto, že by tím mohly být nepříznivě dotčeny jeho duševní příjmy. Na nový stadion by měla přispět 500 miliony korun Fotbalová asociace ČR a vláda. V případě vlády jde tedy také o to, že na nový stadion v Brně bude přispívat formou daní obyvatel třeba Českých Budějovic nebo Jablonce nad Nisou či Havlíčkova Brodu. Jaký však z toho budou mít tito obyvatelé prospěch? Většina z nich do Brna na fotbal jistě nezavítá ani se na něj nepodívá v televizi a přínosy ze zvýšené turistiky v Brně přirozeně čerpat nebude.
Stadion? Ne děkuji
Samozřejmě člověk by měl být osvobozen od násilí i, co se týká účasti na prodělečných projektech. Proč by měl být někdo, kdo na fotbal nechodí a ani ho nesleduje, být přinucen za něj (a ostatní, co s ním souvisí) platit. Proč by měl být někdo pod hrozbou násilí nucen na fotbal přispívat jiným? Prostě nechodím na fotbal a neplatím za něj. Ať peníze dají příznivci fotbalu, diváci, sponzoři a jiní přátelé fotbalu. Že pak bude stadion skromnější a Brno bude hrát třeba třetí ligu? No a co má být. Místo toho si jiní lidé, kteří by jinak byli donuceni platit fotbal ze svých daní, zrealizují svoje vlastní sny. Koupí si kolo, knihu, lepší potraviny, pivo nebo třeba zajdou do kina. Že to současné financování měst neumožňuje? Tak bychom to měli změnit. Jinak naše peníze skončí u různých zájmových skupin, nejen u té fotbalové.
[1] Nový brněnský stadion už zná svou podobu, maketu odhalili za Lužánkami [online, 2016]. Dostupný z (přístup VII/2016): http://brno.idnes.cz/odhaleni-makety-stadionu-za-luzankami-dxw-/brno-zpravy.aspx?c=A160506_174232_brno-zpravy_krut.
[2] Městský fotbalový stadion SRBSKÁ [online, 2016]. Dostupný z (přístup VII/2016): http://www.fczbrno.cz/zobraz.asp?t=klub-stadion-stadion.
[3] Ibid.
[4] Česká wikipedie, heslo "FC Zbrojovka Brno".
[5] Ibid.