Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

V této kapitole se podíváme (nejen) na nedostatky pohledem schůzí České národní rady (dále jen ČNR). Ve stenoprotokolech těchto schůzí jde o velmi rozsáhlé téma, a proto nezbývá než vybrat jen určité schůze, a to jmenovitě 2., 3. a 4. schůzi ČNR. Doplňkově jsem pak zvolil ještě 5. a 6. schůzi ČNR. Na rozdíl od čtvrté kapitoly věnované Praze (rok 1989) se tedy pohybujeme v letech 1986 až 1987. Tentokrát komentáře většinou omezíme jen na nové zajímavosti, protože komentáře k tomu, co již bylo probráno, si zájemce může přečíst v kapitole o Praze. Opět je zde patrné, že si někteří poslanci dělali vlastní výzkumy a šetření [1].

Na 2. schůzi ČNR dne 3. července 1986 vyučený soustružník kovů, komunista a dlouholetý předseda vlády České socialistické republiky (dále jen ČSR) Josef Korčák uvedl, že: „Náš trh je zásoben potravinářskými výrobky v dostatečném množství. Tato skutečnost je širokou veřejností oceňována. Právem se však vyskytují připomínky k její kvalitě a k tempu inovací. Nelze se smiřovat ani s nedostatečnou úrovní obalové techniky, která snižuje trvanlivost potravin a je v rozporu s estetickými a hygienickými požadavky. Prosazujeme i přísnější uplatňování zdravotnických norem a zásad racionální výživy. Pestrá nabídka žádaného zboží na trhu působí zpětně i na růst produktivity práce, pracovní morálku a snahu po zvyšování kvalifikace. Proto musí vnitřní obchod aktivněji přispívat k dobrému zásobování ve městech i na venkově. Ne všechno je v možnostech samotných obchodních organizací.“ [2]. Ani z pohledu tohoto vrcholného (a dnes zapomenutého) komunistického politika nebyla situace růžová.

Na stejné schůzi se rozhovořil o nedostatcích i lidovec, polistopadový senátor a tehdy místopředseda ČNR Josef Kaňa. Ten nejprve zmínil nedostatky v zásobování i u zboží, kterého je dostatek a které přesto chybí v nabídce, což vyvolávalo oprávněné stížnosti občanů. [3]. Dále pokračoval závažnými informacemi: „Dalším z důležitých úkolů vnitřního obchodu je, aby zajistil širokou nabídku zboží v širokém cenovém vějíři a tak umožnil nákup všem sociálním skupinám našeho obyvatelstva. Mám zde na mysli zejména zájem, ale i touhu naší mládeže o vkusné textilní a obuvnické výrobky v přijatelné cenové skupině. Je však skutečností, že sám vnitřní obchod, bez účinné a výrazné pomoci výrobců spotřebního zboží není schopen tento požadavek zabezpečit. Dovolte mi, abych zde reagoval i na stížnosti našich občanů na omezenou nabídku textilních a obuvnických výrobků, kterou náš vnitřní trh nabízí, i na jejich nižší kvalitu a módnost. Nejsem sice odborníkem ani specialistou v těchto oblastech, ale stačí, aby kdokoliv z našich občanů navštívil výstavu obuvi, která byla instalována v Ústředním kulturním domě železničářů, aby se přesvědčil o schopnostech, zručnosti i modelovém zpracování vystavované obuvi, kterou vyrábí státní i družstevní podniky, a která v šíři své nabídky, za předpokladu různé cenové úrovně, je schopna uspokojit přání širokého kruhu zájemců. Je jen třeba, abychom od výstavy, a to nejen u tohoto druhu zboží, ale obecně, přistoupili k urychlené realizaci, a tím i obohacení našeho vnitřního trhu, neboť zabezpečení předstihu prodeje průmyslového zboží před potravinářským je trvale aktuální záležitostí, které je třeba věnovat soustavnou pozornost jak ze strany vnitřního obchodu, tak i výrobců. Zde je náš vnitřní trh dosud dlužen širokému zájmu spotřebitelů v nabídce žádaného a dosud nedostatkového elektronického zboží, i průmyslových výrobků a jejich doplňků pro různé zájmové skupiny našich občanů. Je skutečností, že právě tento sortiment sehrává významnou úlohu nejen v zabezpečení předstihu prodeje průmyslového zboží, ale bude i výrazně ovlivňovat plánované úkoly i v maloobchodním obratu.“ [4]. Později se budeme standardizaci věnovat. Známý vtip o výstavce masa, která měla být putovní, zdá se má v sobě zrnko pravdy, alespoň, co se týká obuvi. Z citace je zároveñ patrné, že neexistovala rovnost příjmů, i když nivelizace příjmů byla asi vyšší než dnes.

Samotný ministr obchodu, komunista a ekonom Josef Ráb sice na 3. schůzi ČNR ze dne 20. října 1986 uvedl, že sjezd ocenil dosavadní výsledky v uspokojování požadavků našich občanů a rostoucí úroveň hmotné spotřeby, ale na druhé straně sjezd kriticky poukázal na přetrvávající nedostatky ve strukturální vyrovnanosti, kvalitě a komplexnosti nabídky a pružnosti reagování na vývoj spotřebitelské poptávky. Kriticky hodnotil nedůslednost při zajišťování dodávek z výroby a úroveň dodavatelsko-odběratelských vztahů, neuspokojivou úroveň nákupních podmínek obyvatelstva a nedostatky v ochraně zájmů spotřebitelů na vnitřním trhu. Dále ministr uvedl, že: „Také prověrka práce ministerstva, kterou v poslední době provedla ÚKRK KSČ, poukazuje mj. na neuspokojivý stav na úseku ochrany spotřebitelů na vnitřním trhu, na nízkou účinnost kontroly na tomto úseku.“ [5]. Čtenář čte dobře, veřejný sektor ani u své vlastní výroby nedokázal zajistit ochranu spotřebitelů. Proč tedy věřit tomu, že to dokáže dnes? Blýskalo se však na lepší časy, i když zdá se jen jednou ročně: „K obohacení vánočního trhu byly uvolněny mimořádné prostředky na dovoz zboží, které budou znamenat obohacení nabídky. Tak např. ve strojírenském a elektrotechnickém zboží se dovoz zaměřuje na automatické pračky, myčky nádobí, mikrovlnné trouby, barevné televizory a další.“ [6]. Děda Mráz dostal zřejmě příděl deviz.

Bezpartijní poslanec Josef Blín na 3. schůzi ČNR upozornil, že nedostatky v zásobováni postihovaly i děti: „Na výboru jsme probírali dva televizní pořady týkající se zásobování dětí před a při nástupu do nového školního roku. Dospěli jsme k názoru, že se buď vytratila odpovědnost anebo příčiny tkvěly v tzv. objektivně daných věcech. My přece víme, že objemy dodávek i jejich strukturu projednávají výrobci a zástupci obchodních organizací. To by bylo třeba jasně si uvědomit při řešení nedostatků na trhu. Nedobereme-li se opravdové příčiny, pak se může stát, že přijatá opatření k nápravě se mohou minout účinkem. Možná, že jsem nevolil nejvhodnější příklad, ale chtěl bych říci, že se o rozporech mezi těmito dvěma relacemi televize diskutovalo i mezi občany.“ [7]. Jak však někdo může projednávat budoucí preference spotřebitelů, a to ještě na základě cen, které neodrážejí vzácnost? Podnikatel musí odhadovat vývoj budoucí poptávky spotřebitelů na základě současných cen, a co je podstatné může se mýlit a utrpět ztrátu, a pak mu nezbude než prodat (anebo to udělají za něj jeho věřitelé) své pozemky, kapitálové statky a propustit své pracovníky. Tyto výrobní faktory pak směřují k těm podnikatelům, kteří jsou úspěšní v odhadu budoucí poptávky spotřebitelů. Pro přirozený dynamický vývoj trhu a co nejplynulejší vyhlazování důsledků plynoucích ze změn v preferencích spotřebitelů je nezbytná nezaměstnanost a nevyužité výrobní faktory! Je tedy nezbytná nejistota! Jinak nemá dítě co do školy, chybí náhradní díly pro auta, jídlo apod. A kvete korupce a černý trh.

Někdo by si mohl myslet, že uvedené nedostatky v zásobování obyvatelstva nebyly tak významné z pohledu vlády, protože ta sledovala svoje vlastní záměry. To je také dost pravděpodobné, ale na druhou stranu zároveň zde byla i zřejmá snaha po dobrém zásobování obyvatel. Komunistický poslanec Antonín Očenášek jasně na 3. schůzi ČNR uvedl, že: „Při uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva mají společné úkoly i odpovědnost obchod a výroba. Obchod za úroveň nabídky dostatečného množství zboží v požadovaném sortimentu, za úroveň prodeje a služeb, poctivost a kulturnost prodeje zboží. Výroba má prvotní odpovědnost za jakost, technické parametry, módnost a užitnou hodnotu spotřebního zboží. Rovněž se nemůže zbavit odpovědnosti za dodávky zboží co do množství a skladby sortimentu podle požadavku odběratelů a výzkumu spotřebitelské poptávky. Ne vždy jsou však tyto úkoly výrobními a obchodními organizacemi plněny. S touto skutečností se setkáváme my, spotřebitelé, zjišťují ji kontrolní orgány, ale zejména na ni poukázalo jednání XVII. sjezdu Komunistické strany Československa. V politické zprávě bylo kriticky poukázáno na nedostatky při uspokojování potřeb našich občanů a při ochraně jejich zájmů. A to jak z hlediska kvality výrobků, tak i úrovně a poctivosti při poskytování služeb občanům.“ [8]. Jak je patrné, nešlo jen o jeho názor, ale totéž bylo projednáváno i na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa [9]. Nebo na 2. schůzi ČNR ze dne 3. července 1986 přece jasně (jak bylo již uvedeno) zaznělo, že: „Dalším z důležitých úkolů vnitřního obchodu je, aby zajistil širokou nabídku zboží v širokém cenovém vějíři a tak umožnil nákup všem sociálním skupinám našeho obyvatelstva.“ [10]. Tímto bodem se budeme zabývat i dále.

[1] Viz třeba zde: Stenoprotokoly 3. schůze České národní rady: Pondělí 20. října 1986, Poslanec Josef Blín, list s003003, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/003schuz/s003003.htm: „Mám-li se dnes vyjádřit k předloženému návrhu zákona z těchto hledisek, chtěl bych se především opírat o poznatky poslanců výboru pro zemědělství a výživu.“. Anebo Stenoprotokoly 3. schůze, poslanec Antonín Očenášek, list s003004, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/003schuz/s003004.htm. A další.
[2] Stenoprotokoly 2. schůze České národní rady: Čtvrtek 3. července 1986, Předseda vlády ČSR soudruh Josef Korčák, list s002002, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/002schuz/s002002.htm. K Josefu Korčákovi viz česká wikipedie, heslo „Josef Korčák“.
[3] Stenoprotokoly 2. schůze České národní rady: Čtvrtek 3. července 1986, Místopředseda ČNR ing. Josef Kaňa, list s002007, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/002schuz/s002007.htm. K Josefu Kaňovi viz česká wikipedie, heslo „Josef Kaňa“.
[4] Ibid.
[5] Stenoprotokoly 3. schůze České národní rady: Pondělí 20. října 1986, Ministr obchodu Josef Ráb, list s003002, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/003schuz/s003002.htm. K Josefu Rábovi viz česká wikipedie, heslo „Josef Ráb“. ÚKRK KSČ = Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.
[6] Ibid.
[7] Stenoprotokoly 3. schůze České národní rady: Pondělí 20. října 1986, Poslanec Josef Blín, list s003003, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/003schuz/s003003.htm. Řeči tohoto poslance se budeme věnovat i dále, nyní tedy máme určité vytržení z kontextu jeho projevu, což ale celkem nic moc nemění.
[8] Stenoprotokoly 3. schůze České národní rady: Pondělí 20. října 1986, Poslanec Antonín Očenášek, list s003004, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/003schuz/s003004.htm.
[9] Sjezd se konal ve dnech 24. - 28. března 1986, viz česká wikipedie, heslo „XVII. sjezd KSČ“.
[10] Stenoprotokoly 2. schůze České národní rady: Čtvrtek 3. července 1986, Místopředseda ČNR ing. Josef Kaňa, list s002007, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/002schuz/s002007.htm.