Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Úvod

O Rusku se lze toho dočíst u nás za poslední léta poměrně dost. Ovšem nejde většinou příliš o objektivní čtení. Jedna skupina pisatelů haní vše, co je s Ruskem spojené a vidí ruské agenty doslova za každým stromem. Druhá skupina zase až poněkud mesianisticky očekává, že nás Rusko nějakým způsobem spasí, a to přesto, že je od nás ca 1 000 km daleko. V tomto článku bych se chtěl podívat na ekonomickou úroveň Ruska, o které jedni tvrdí, že je velmi slabá, zatímco druzí ji nejspíše poněkud přeceňují. Využiji k tomu západní statiku. Samozřejmě ta může být proti Rusku zaujatá, i tak snad může pro nějakou orientaci sloužit (a autor také neumí rusky, aby si mohl přečíst ruskou statistiku).

Statistiky

O Rusku kniha „Pocket World in Figures: Edition 2017“ z pera The Economist (nakladatelství Profile Books) k roku 2017 (2016) udává následující údaje (pokud jsou použity jiné zdroje, viz odkazy a poznámky):

• Očekávaná délka života je v Rusku (přesněji Ruské federaci) 64,7 roku u mužů a 76,1 roku u žen zatímco v České republice jde o 76,3 roku u mužů a 81,9 roku u žen. Ruské ženy tak mají očekávanou délku života nějakých 93 % očekávané délky života českých žen. Ale u mužů je to jen 85 % očekávané délky života českých mužů. Zřejmě jde o vliv alkoholismu, typický pro mužskou populaci východní Evropy (už třeba v Polsku je očekávaná délka dožití u žen 81,8 roku čili stejná jako v ČR, ale u mužů už jen 74,1 roku).
• Gramotnost u dospělých pro Českou republiku „Pocket World in Figures: Edition 2017“ již nějakou dobu neuvádí, protože je prakticky 100 %, v případě Ruska jde o 99,7 % populace (v Maďarsku jde ale třeba jen o 99,0 %).
• (ODHAD!) HDP na hlavu podle parity kupní síly ve vztahu k USA=100 je dle „Pocket World in Figures: Edition 2017“ v ČR 55.2 a v Rusku 49.9. Rusko tedy v tomto údaji dosahuje dle citované statistické ročenky nějakých 90 % HDP na hlavu v ČR! Obecně se má za to, že čím chudší země, tím je odhad HDP „podseknutější“, protože v chudších zemích si lidé část služeb raději poskytují v rámci rodiny (či mezi přáteli) a tyto služby se tak na trhu neobjevují, na rozdíl od bohatších zemí, kde tyto služby obyvatelstvo často nakupuje na trhu. Dále jsou velké potíže s odhadnutím šedé ekonomiky, a proto se tato do těchto statistik nezahrnuje. Odhaduji tedy, že poměr obou zemí je ve skutečnosti k USA o něco lepší. Je potřeba si ovšem uvědomit, že data za malé a část středních firem se pro účely HDP jen odhadují. Samotné HDP je tedy jen odhadem!
• Potíže s odhady HDP můžeme demonstrovat i na ODHADECH HDP z jiných zdrojů. Podle Mezinárodního měnového fondu dosáhla za rok 2017 Česká republika na hlavu 35 223 Int$ (36. místo mezi 187 státy) čili mezinárodních dolarů (1) a Rusko 27 890 Int$ (48. místo mezi 187 státy), tj. skoro 80 % HDP na hlavu v ČR. USA dosáhly na hlavu 59,495 (Viz zde). Světová banka má opět „trochu“ jiná data: ČR 36 916 Int$ (34. místo mezi 182 státy) a Rusko jen 25 533 Int$ (53. místo mezi 182 státy), tj. jen 70 % HDP na hlavu v ČR. Zase jiný údaj ukazují statistiky CIA: ČR 35 200 Int$ a Rusko 27 900 Int$ (39. místo mezi 198 státy respektive 51. místo mezi 198 státy), tj. asi 80 % HDP na hlavu v ČR (2). Čert, aby si vybral. Pokud to shrneme, tak rozptyl je asi od 70 do 90 % HDP na hlavu v ČR. To se nezdá, být až tak málo. Každopádně dle samotného Mezinárodního měnového fondu je ruská ekonomika skoro tak velká jako Německá ekonomika: cca 4,15 bilionu Int$ versus cca 4 biliony Int$ (Viz zde). Faktem ovšem je, že HDP Ruska roste za posledních ca 20 let více, než HDP ČR anebo Evropské unie a mezera mezi těmito ekonomikami se tak zmenšuje. Údaje o HNP jsem našel na webu Světové banky. Pro ČR šlo asi o 34 100 Int$ dle parity kupní síly na hlavu. U Ruska šlo o 26 115 Int$ a pro srovnání u Německa o 52 120 Int$ (3). Rusko podle této statistiky tak dosahuje asi 77 % HNP ČR na hlavu.
• Někteří ekonomové hodnotí vyspělost ekonomiky podle struktury zaměstnanosti dle sektorů – zemědělství, průmysl a služby. V zemědělství by mělo pracovat málo lidí a ve službách nejvíce. Pro ČR dle „Pocket World in Figures: Edition 2017“ platilo: zemědělství 2,7 %, průmysl 38,3 % a služby 58,9 %. Pro Rusko analogicky: 6,7 %; 27,5 % a 65,8 % (a mimochodem pro Polsko platilo: 11,2 %; 30,8 % a 57,9 %).
• Spotřeba ekvivalentu ropy na hlavu v kilogramech byla 3 990 v ČR a 5 093 v Rusku (v Německu jde o 3 868 kg ekvivalentu ropy na hlavu). To by mohlo naznačovat zastaralost ruského průmyslu a dopravního parku, kteréžto věci vedou k vyšší spotřebě energií. Ale stejně tak dobře by to mohlo naznačovat i to, že se zde na ropu a jiné energie, kterých je zde hojnost, a které jsou levné, obecně moc nehledí. Je zajímavé, že pro USA se zde udává spotřeba dokonce 6 914 kg ekvivalentu ropy na hlavu. To by mohlo být ovšem dáno i větší spotřebou, která plyne z vyšší životní úrovně (lidé si mohou dovolit toho více najezdit, více koupit atd.), ale je možné, že část amerického průmyslu je dnes již rovněž zastaralá.
• Oficiální zlaté rezervy (zřejmě u centrální banky) dosahují v ČR výše 0,3 milionů uncí ((1 unce = 28,3495 gramů), kdežto v Rusku 38,8 milionů uncí. Vypočteno na hlavu je to asi 0,028 unce zlata na hlavu v ČR a 0,27 unce zlata na hlavu v Rusku čili skoro 10x tolik (pro srovnání na Slovensku jde asi o 0,18 unce zlata na hlavu, ale v Maďarsku jen asi 0,01 unce zlata na hlavu). Ovšem na to zlato si stejně řadový člověk nemůže sáhnout, ale na druhou stranu v době těžkých hospodářských problémů se zlato může hodit aspoň na dovoz základních potravin.
• Výdaje na zdravotnictví představovali v ČR 7,4 % HDP a v Rusku 7,1 % HDP: Počet doktorů byl na 1 000 obyvatel v ČR 3,6 a v Rusku 4,3. Pro zajímavost v Německu jde o výdaje silných 11,3 % HDP, ale doktorů je jen 3,9 na 1 000 obyvatel. Ovšem není doktor jako doktor. Kvalita doktorů může být a bude jistě různá.
• Výdaje na vzdělání byly dle „Pocket World in Figures: Edition 2017“ v ČR 4,3 % HDP a v Rusku 4,2 % HDP.
•  

No dobře, jak jsme zjistili už výše, jsou údaje o HDP jen hrubšími odhady, které nejsou moc přesné. Co teda vybavenost obyvatel?

• Přístup k dobré vodě má v ČR prý 100 % obyvatel a v Rusku prý 96,9 % obyvatel.
• Automobilů bylo v ČR na 1 000 obyvatel 461 a v Rusku 304, tedy skoro jako v Maďarsku (314).
• Mobilních telefonů bylo v ČR 129,5 na 100 obyvatel a v Rusku dokonce 155,1 na 100 obyvatel. Uživatelů internetu bylo 79,7 % v ČR a 70,5 % v Rusku, což mimochodem bylo více než v Polsku (66,6 %).
•  

Jistě i tyto statistiky mají své ale. Tak třeba auto není jako auto. Průměrný věk aut může být v Rusku vyšší než u nás, naopak tamtéž může být vícero vozidel terénních a 4x4 a podobně, a to z důvodu větší náročnosti terénu, více drsného počasí a větších vzdáleností. Některá vozidla se pak v těchto statistikách nevykazují apod. Osobně však tyto statistiky preferuji o trochu více před HDP, HNP apod.

Závěr

Jak tedy shrnout jednoduše celou problematiku ruského hospodářství? Zjevně podle ZÁPADNÍCH statistik nejde v poměrech bohatství na hlavu o žádnou rozvojovou zemi, byť regionální rozdíly a rozdíly mezi některými skupinami obyvatel zde budou jistě značné. Průměr je, jak známo, věc ošidná. Zdá se, že země se nachází někde na pomezí 1. čtvrtiny a 2. čtvrtiny mezi státy světa, co se týče blahobytu per hlava, což není špatné. Hospodářství této země měřeno HDP se začíná limitně blížit absolutní velikostí Německu. Mezi Českou republikou a Ruskem hospodářské rozdíly sice jsou, ale nejsou v průměru diametrálně odlišné. Nějaký despekt ze strany obyvatel ČR tu už zřejmě moc není na místě (4). Jistě na spaní na vavřínech to také není a ruští podnikatelé, kapitalisté a zaměstnanci mají před sebou jistě mnoho výzev a úkolů. Lze ale předpokládat, že Rusko je schopné a bude schopné i do budoucnosti dávat na zbrojení o DOST více prostředků, než bylo zvykem v devadesátých a nultých letech. 

Poznámky:

(1) Mezinárodní dolar (Gearyho-Khamisův dolar) je hypotetická měnová jednotka, která by měla v daném místě stejnou kupní sílu, jako měl americký dolar ve Spojených státech v nějakém časovém okamžiku (u časových řad se často používá mezinárodní dolar fixovaný k roku 1990 či 2000). Prostřednictvím této jednotky je pak možno porovnávat údaje jak z různých zemí s odlišnou cenovou hladinou, tak z různých období. Zní to trochu jako šamanské zaříkávadlo, že?

(2) Anglická wikipedie, heslo "List of countries by GDP (PPP) per capita". Přístup k I/2019.

(3) GNI, PPP (current international $). Přístup k I/2019.

(4) Dá se argumentovat přílivem Rusů do České republiky, to jistě něco znamená, ale tento argument má i určitá úskalí za prvé asi dvě třetiny „rusky“ hovořících lidí jsou Ukrajinci plus k tomu něco Bělorusů, za druhé obyvatele velkých národů najdete za normálních okolností skoro všude. Konečně Rusové k nám jezdí i jako turisté a studenti VŠ. Pro příklad v Praze je 48,6 tisíce pracujících Ukrajinců a jen 10 tisíc pracujících Rusů (Ekonom č. 5, 31. I. 2019, str. 31)