Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

„Zanedlouho to bude šest let, co Česká národní banka oslabila kurz koruny, aby v nejdelší novodobé hospodářské recesi podpořila ekonomiku, když už nemohla snižovat úrokové sazby. Ty byly na nule. Zafungovalo to, do půlroku byla ekonomika z krize pryč, toto ‚nahození‘ jí dovolilo se nadechnout a rozjet. Ta jízda trvá od té doby bez přerušení dodnes.“
(Mojmír Hampl, člen bankovní rady ČNB v letech 2006 až 2018) (1)

Komu vlastně hlavně poděkovat za dlouho nevídaný nárůst inflace (myšleno jako vzestup cenové hladiny), který v tomto čase zažíváme? Jak jsem již psal dříve, často zmiňovaní dovoz inflace nebo značně uvolněná fiskální politika státu mají na inflaci jen okrajový či nepřímý vliv. Kdo je tedy tím hlavním, kdo může za inflaci? Odpověď leží v peněžních agregátech. Peněžní agregát M1 (zahrnuje oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady) vzrostl z 2 021 726,7 milionů korun ke 31. prosinci 2010 na 4 797 736,5 milionů korun ke 31. prosinci 2020. To jest o nějakých 137 %. Podobně je to s dalšími peněžními agregáty. Peněžní agregát M2 (M1 + vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců) vzrostl z 2 707 985,5 milionů korun ke 31. prosinci 2010 na 5 179 738,6 milionů korun ke 31. prosinci 2020. To jest o nějakých 91 %. Peněžní agregát M3 (M2 + obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí jako jsou nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace) vzrostl z 2 759 968,8 milionů korun ke 31. prosinci 2010 na 5 255 244,6 milionů korun ke 31. prosinci 2020 (2). Čili pokud vezmeme agregát M2 dá se říci, že za posledních 11 let (včetně roku 2021) vznikla skoro polovina českých korun.

Zjednodušeně lze říci, že množství peněz v dané ekonomice je nabízeno proti množství vyrobených statků. Máme zde ale pár ale. Za prvé lidé mají nějakou rezervační poptávku po penězích, která se projevuje držbou peněžních zůstatků. Tyto peněžní zůstatky nejsou na trhu za zboží a služby nabízeny. A neměly by se ve statistice peněžních agregátů vyskytovat (neplést s jednodenními vklady uvedenými výše). Dále platí, že peníze se hromadí v rezervách bank. Tyto rezervy mohou být vyšší než rezervy, které po bankách vyžaduje centrální banka, čili u nás Česká národní banka (aktuálně jde o povinné rezervy ve výši pouhých 2 % z vkladů). Buď banky nepůjčí peníze podnikatelům (a spotřebitelům), protože se obávají, že by o peníze mohly přijít. Anebo si podnikatelé nepůjčují, protože sami nevidí v ekonomice ziskové projekty. Nebo platí obojí. Tyto peníze ležící u bank v rezervách ovšem nejsou součástí peněžních agregátů. Podobně jako rezervy mohou do jisté míry sloužit i požadavky na kapitálovou přiměřenost bank ze strany centrální banky (ale nemusí). Dále musíme počítat i s tím, že část peněz obíhá i v rámci šedé ekonomiky, kde jsou nabízeny za statky, které se do hrubého domácího produktu HDP zahrnují jen pomocí odhadu, a ten nemusí být zrovna přesný. No, výše HDP je sama o sobě více či méně nepřesným odhadem. Rovněž se může měnit o něco i rychlost oběhu peněz.

Mezi vzestupem množství peněz v oběhu a růstem indexu spotřebitelských cen (CPI) tedy neexistuje úzká přímá souvislost a nejde díky výše uvedenému o mechanický vztah (to mimo jiné umožňuje působení celé řady omylů, pokud jde o peníze. Tyto omyly jsou dvojího druhu. Jedni tvrdí, že existuje přímý a úzký vztah mezi nabídkou peněz a cenovou hladinou, druzí zase to, že množství peněz v oběhu nemá na ceny žádný vliv). Nicméně určitý volnější vztah tu samozřejmě existuje. Ten pochopitelně navíc může být deformován tím, jak se CPI počítá (co zahrnuje či nezahrnuje a kolik jaký statek v něm má váhu). A konečně vedle výdajů na spotřební statky jsou zde i výdaje na kapitálové statky, meziprodukty, akcie, zlato kryptoměny apod. Ty sleduje index cen výrobců (PPI), indexy akciového trhu apod.

No a množství peněžní zásoby v ekonomice určuje prostřednictvím komerčních bank zejména centrální banka. U nás je jí Česká národní banka (ČNB). Dokonce i česká wikipedie píše, že centrální banka: „Dále sleduje množství peněz a ovlivňuje ho (snadno emituje, stahování z oběhu je však téměř nemožné; množství peněz již emitovaných do oběhu dále ovlivňuje také vydáváním či nákupem dluhopisů)…“ (3). Za obrovský nárůst množství peněz v oběhu tak může především centrální banka, která k tomu využívá komerční banky. Mimo jiné i díky na úvod zmíněnému oslabování kursu koruny Českou národní bankou. Miroslav Singer byl guvernérem České národní banky od 1. července 2010 od 30. června 2016. Počítejme s určitým zpožděním, a tím že za panování předchozího guvernéra mohla býti nastavena jiná politika. Podívejme se nyní na statistiku peněžního agregátu M2. Peněžní agregát M2 vzrostl z 2 707 985,5 milionů korun ke 31. prosinci 2010 na 3 812 905,5 milionů korun ke 31. prosinci 2016. To jest o nějakých 41 %. Od 1. července 2016 je guvernérem České národní banky Jiří Rusnok. Peněžní agregát M2 vzrostl z 3 812 905,5 milionů korun ke 31. prosinci 2016 na 5 179 738,6 milionů korun ke 31. prosinci 2020. To jest o nějakých 36 %. Velmi podobný byl vývoj u agregátu M3. Naopak u agregátu M1 vítězí M. Singer s růstem skoro o 70 % versus růst o 40 % za J. Rusnoka. Vraťme se však ještě k peněžnímu agregátu M2. Za „panování“ Miroslava Singera bylo dle tohoto agregátu vytvořeno nějakých 1,1 bilionu nových korun a za „panování“ Jiřího Rusnoka 1,37 bilionů korun (4). Inu, pumpovalo se statečně.

Jak jsme již uvedli na začátku: zjednodušeně lze říci, že množství peněz v dané ekonomice je nabízeno proti množství vyrobených statků. Za námi sledované roky produkce statků jistě nějak narostla. Jak? Zde můžeme použít známý ukazatel Hrubého domácího produktu (HDP). Dle Českého statistického úřadu byl vývoj HDP v jednotlivých námi sledovaných letech následující:

2011…..+ 1,8 %
2012…..- 0,8 %
2013…..+ 0,0 %
2014…..+ 2,3 %
2015…..+ 5,4 %
2016…..+ 2,5 %
2017…..+ 5,2 %
2018…..+ 3,2 %
2019…..+ 3,0 %
2020…..- 5,8 %

Kumulativně je to nějakých 18 % za 10 let. (5). Je jasné, že růst HDP za růstem peněžních agregátů, ať už jde o M1, M2 nebo M3 velmi velmi zaostal. Poděkování za vysokou míru inflace by tedy mělo po právu mířit především na pražskou ulici Na Příkopě. Samozřejmě pokud si přečtete zprávy o měnové politice z dílny ČNB nedočtete se tam o tom, že vysokou míru inflace zavinila z velké části samotná tato banka zhola nic, za to si počtete o hamižných firmách, rostoucích cenách nemovitostí, zdražujícím dovozu, vzedmutí poptávky spotřebitelů apod. (6). Chytřejší ekonomové, jako je třeba Markéta Šichtařová, už před pár lety varovali před inflací (vzestupem cenové hladiny): „Každopádně jisté je jedno: naše peníze pomalu ztrácejí svou hodnotu. A politici a centrální bankéři, kteří jsou za to odpovědní skrze jejich tisk peněz a zadlužování, se tváří já nic, já muzikant.“ (7). Tehdy se dala inflace ještě nějak maskovat, dnes už veškeré maskování spadlo.

(1) Hampl, M. Trump a naši zoufalí ‚analytici‘. Podle nich platí v americké ekonomice úplně jiné zákony [online, 2019]. Dostupný z (přístup I/2022): https://www.lidovky.cz/nazory/hampl-trump-a-nasi-zoufali-analytici.A190824_180359_ln_nazory_ele.
(2) Peněžní agregáty a protipoložky (Stavy) [online, 2022]. Dostupný z (přístup I/2022): https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAAADA&p_sestuid=&p_lang=CS. A Harmonizované peněžní agregáty České republiky [online, 2022]. Dostupný z (přístup I/2022):  https://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/metodicke-poznamky/harmonizovane-penezni-agregaty-ceske-republiky/.
(3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Centr%C3%A1ln%C3%AD_banka).
(4) Peněžní agregáty a protipoložky (Stavy) [online, 2022]. Dostupný z (přístup I/2022): https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_SESTAVY?p_strid=AAAADA&p_sestuid=&p_lang=CS.
(5) Tab. 04.01 Základní ukazatele národního hospodářství v České republice [online, 2021]. Dostupný z (přístup I/2022):  https://www.czso.cz/documents/10180/143522128/32018121_0401.pdf/37b5a560-6826-4679-ad33-f053d3eec582?version=1.1. Výpočty růstu a poklesu HDP mohou být časem upravovány.
(6) Pro příklad viz ZDE: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/cnblog/CNB-brzdi-inflaci/.
(7) Peníze nenápadně ztrácejí hodnotu [online, 2016]. Dostupný z (přístup I/2022): https://www.echo24.cz/a/SQtF5/penize-nenapadne-ztraceji-hodnotu?fbclid=IwAR1Iv2VFYJOTn9mxiWp3Ku1_Z4F2QoPUHbX-Tqt_zLE5kd9Rboemn080JAI.