Deflace a svoboda jako e-kniha
Knihovny našich universit obsahují stovky knih o nezaměstnanosti, hospodářských cyklech, inflaci a tak dále. Ale zřídka obsahují jednu jedinou monografii o deflaci. Její špatnost je mimo diskusi. Tato esej je tedy výjimkou a rozebírá měnové záležitosti a zejména právě DEFLACI. Snaží se deflaci rehabilitovat. A to i v případě sekundární deflace, která následuje po vzniku větší hospodářské krise. Je pravdou, že v případě hospodářské krise zde bude bez další vládní intervence – čili další inflace - deflační spirála. Není však pravdou, že tato spirála bude bezedná a zničí ekonomiku. Nebude to smrtelné risiko pro životy a blahobyt široké populace. Zničí v zásadě ty firmy a odvětví, které žijí parazitickou existencí na náklady zbytku ekonomiky, a které vděčí za svoji existenci našemu současnému systému neplnohodnotných peněz. I v krátkém období tak deflace snižuje naše reálné příjmy v dosti omezených mantinelech. A zamete půdu pro výraznou míru růstu ve středním a dlouhém období. Neměli bychom se obávat deflace. Měli bychom ji míti rádi tak moc jako naše svobody.
Autor J. G. Hülsmann v předkládané knize píše, že: „Spojitost mezi papírovými dolary a exponencionální expanzí veřejného dluhu je dobře známá. Z bodu pohledu věřitelů federální vláda řídí Federální reservní systém – monopolního producenta papírových dolarů – a nemůže tak nikdy zkrachovat. Pokud je to nutné federální vláda může mít jakékoliv množství dolarů, aby splatila své dluhy. Nakupování vládních dluhopisů je tak podloženo jistotou, kterou žádný jiný dlužník nemůže nabídnout. A federální vláda může trvale rozšiřovat svoje aktivity a financovat je pomocí dodatečného dluhu, i když zde není vůbec žádná perspektiva toho, že tyto dluhy budou kdy splaceny daňovými příjmy. Výsledkem je zdánlivě neřízený růst těch vlád, které řídí tvorbu papírových peněz.“ Nejinak je tomu jinde ve vyspělém světě. Evropu a Českou republiku nevyjímaje.
Opakem deflace je inflace. Nebude moc nespravedlivé charakterizovat inflaci jako zlodějinu ve velkém měřítku ve prospěch hrstky lidí s dobrými politickými konexemi a jako škodu pro politicky bezmocné masy. Vždy jde v ruku v ruce s koncentrací politické moci v rukách těch, kteří mají privilegium vlastnit bankovní licenci a těmi, kteří kontrolují produkci monopolních papírových peněz. Podporuje nekonečné zadlužování, vydává společnost na milost „monetárním autoritám“ jako jsou centrální banky a v tomto rozsahu znamená morální korupci společnosti. Podobně platí, že všechny plány na snížení nezaměstnanosti prostřednictvím inflace se omezují pouze na klamání pracujících a spoléhají na to, že si lidé nevšimnou toho, že kolem nich vše zdražuje.
Deflace je daleka toho, aby byla ze své podstaty špatná, jak se běžně píše v ekonomických a neekonomických spisech. Dokonce i prudká sekundární deflace je daleka toho, aby bylo zřejmé, že prozíravá monetární politika by měla usilovat o to, aby se jí zabránilo nebo se její důsledky potlačily za jakoukoliv cenu. Deflace vytváří velké množství těch, co ztrácí a mnoho z těchto lidí je zcela nevinných, nebyli jen dostatečně moudří, aby ji předvídali. Ale deflace také vytváří mnoho vítězů a také trestá mnoho „politických podnikatelů“, kteří prosperují kvůli svým důvěrným kontaktům s těmi, kdož řídí vytváření neplnohodnotných peněz. Deflace klade brzdu – přinejmenším dočasnou brzdu – na další koncentraci a konsolidaci moci v rukou vlády a zvláště na její exekutivní část. Tlumí růst státu blahobytu, pokud nevede k jeho přímému zhroucení. Ve zkratce deflace je přinejmenším potencionálně velkou osvobozující silou. Nejen že přivádí inflační monetární systém nazpět na pevné podloží, také přivádí celou společnost nazpět k dotyku s reálným světem, protože ničí ekonomické základy sociálního inženýrství, pseudovědců a vymývačů mozků.
Dříve, když člověk potřeboval udělat nějaký velký výdaj, tak prostě nejprve spořil. Toto bylo velmi výhodné pro obyčejné lidi. Tesaři, zedníci, krejčí a rolníci nejsou většinou mazanými pozorovateli mezinárodních kapitálových trhů. Dát nějaké zlaté mince pod svůj polštář nebo do bezpečného sejfu, je uchránilo před mnoho probděnými nocemi a učinilo je nezávislými na finančních zprostředkovatelích. Srovnejme tento starý režim s naší současnou situací. Dnes je zcela marné hromadit dolarové anebo eurové bankovky pro účely starobního důchodu. Člověk ve svých třicátých letech, který plánuje jíti do důchodu ode dneška za třicet let musí počítat s faktorem oslabování měny ve výši tři. Tj. musí uložit dnes tři dolary, aby mu zbyla kupní síla jednoho dnešního dolaru, když odejde do důchodu. A odhadovaný faktor oslabování měny ve výši tři je spíše na dolní straně odhadu! Samozřejmě v České republice to bude velmi podobné, jen ten faktor bude o něco vyšší. Není to lepší ani u těch lidí, kteří již nějaké bohatství shromáždili. Je pravda, že inflace je nenutí do dluhu, ale stejně je obírá o možnost držet své peníze v hotovosti. Staří lidé s peněžními fondy na penzi, vdovy a správci sirotčích ústavů musí své peníze investovat na finančních trzích, kvůli tomu, že jejich kupní síla se jim vypaří přímo před nosem, píše Hülsmann. Tak se stávají závislými na zprostředkovatelích a na rozmarech akciových a dluhopisových trhů. Čistý efekt současného nárůstu dluhu domácností je pak ten, že vrhá celou populaci do finanční závislosti.
Morální implikace inflace jsou jasné. Vršící se dluhy nejsou kompatibilní s finančním spoléháním se na sebe samé, a tak mají tendenci oslabit spoléhání se na sebe samé ve všech jiných oblastech. Dluhem zatížení jednotlivci nakonec přijmou ten zvyk, že se obrací pro pomoc na ostatní, spíše než aby hledali ekonomické a morální ukotvení ve své rodině a ve své širší komunitě. Toužebná přání a poddajnost nahrazují střízlivost a nezávislé usuzování. A co mnoho případů, kdy rodiny již nemohou déle na svých ramenech nést dluhové břemeno? Potom je výsledkem buď zoufalství anebo naopak pohrdání všemi standardy finanční uměřenosti. Inflace má prostě dalekosáhlé dopady, které nejsou na první pohled vidět, ale ve společnosti působí a působí. Tato kniha čtenáře s některými těmito dopady seznámí.
J. G. Hülsmann-Deflace a svoboda.epub
J. G. Hülsmann-Deflace a svoboda.pdf