Dovolená, svátky a pracovní týden v Českých zemích od středověku po současnost
[Autor: M. Štěpaník]
Dekreta Břetislavova z roku 1039 zavedla 6ti denní pracovní týden a neděli jako den sloužící k odpočinku, kdy práce a trhy byly v neděli zakázány pod pokutou.
Ke svěcení neděle jako dne odpočinku bylo však potřeba venkovany ještě na konci 12. století přemlouvat, tj. nutit, pastorační činností.(1)
Již za středověku jsme měli de facto 5ti denní pracovní týden, neboť bylo i 44 církevních svátků (2), kdy bylo zakázáno pracovat. Není to tedy moderní vymoženost, spíše jsme se v roce 1968, kdy byl opět zaveden 5ti denní pracovní týden (3), vrátili zpět do středověku.
I tak mnoho vesničanů a měšťanů v neděli dobrovolně pracovalo. Ve městech na dodržování nepracovní neděle a svátků dohlížely cechy, které v takovém jednání viděly nekalé konkurenční jednání, na vesnici církev.
Po roce cca 1650, tj. za druhého nevolnictví (4), se však vrátil 7mi denní pracovní týden, avšak tentokrát proti vůli poddaných, kdy vrchnost z důvodu teorie propadlých práv za účast na stavovském povstání zavedla robotu jak o svátcích, tak o nedělích.
První robotní patent pro Čechy, který vydal 28.6.1680 Leopold I. (na Moravě platil od roku 1713), zrušil nedělní a sváteční roboty, které u nás byly zavedeny od roku cca 1650.
Od roku 1771 na základě předběžné dohody s Vídní papež Klement XIV. dne 22. června 1771 zvláštním brevem stanovil pro podunajskou monarchii 17 církevních slavností, kdy se nemuselo pracovat. Kromě těchto 17 slavností společných pro celou katolickou církev umožňovalo papežské breve z roku 1771, aby jednotlivé země mocnářství slavily též svátky svých nebeských patronů. Dvorním dekretem císařovny Marie Terezie ze dne 21. listopadu 1771 bylo určeno, že v Čechách jimi budou dny 16. května (sv. Jana Nepomuckého) a 28. září (sv. Václava). Morava zůstala poněkud ošizena – narozdíl od Čech jí byla povolena pouze jediná slavnost, a to 5. červenec (sv. Cyrila a Metoděje). V Čechách tak bylo od roku 1771 celkem 19 svátků, na Moravě 18 svátků, kdy se nemuselo pracovat.(5)
Od roku 1680, resp. 1713 pro Moravu, do roku 1771 jsme tak opět de iure měli 5ti denní pracovní týden. Praxe však byla jiná, vrchnost často protiprávně nutila pracovat poddané i o svátcích a o nedělích navzdory robotním patentům.(6)
Po roce 1848 zde byly snahy státu pracovní dobu regulovat, neboť zrušením roboty v roce 1848 padl i zákaz práce o nedělích. Za den pracovního klidu byla u nás znovu prohlášena neděle až roku 1895 dle zákona č. 21/1895 ř. z., o nedělním a svátečním klidu v živnostech.
Od roku 1925 měli všichni zaměstnanci s výjimkou zemědělců a dělníků na sezónních pracích nárok na placenou dovolenou. Počet dnů volna závisel na délce pracovního poměru a pohyboval se mezi šesti a osmi dny ročně. Státní zaměstnanci měli volna řádově víc než dělnictvo – placenou dovolenou mohli čerpat po dobu dvou až šesti týdnů.
Od roku 1925 bylo dle zákona č. 65/1925 Sb. z. a n. 12 státních svátků (7), kdy se nemuselo pracovat. Snížení počtu svátků bylo kompenzováno právě zavedením dovolené toho samého roku.
Zákon č. 81/1959 Sb. zavedl dovolenou pro všechny zaměstnance v pracovním poměru. Před tímto předpisem byla právní úprava dovolené nejednotná a jen pro některé zaměstnance. Základní výměra byla dva kalendářní týdny, tj. dvanáct dnů při 6ti denním pracovním týdnu.
V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce 1968 zaveden 5ti denní pracovní týden i v Československu s dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala pracovní sobota. Pracovních sobot, které nesouvisely s přesunem pracovního volna, postupně během 80. let ubývalo – poslední taková byla 11. března 1989.
Novela provedená zákonem č. 111/1984 Sb. prodloužila základní výměru dovolené na zotavenou na 3 kalendářní týdny, tj. 15 dnů při 5ti denním pracovním týdnu. Zaměstnanci, kteří měli celkovou dobu zaměstnání více jak 15 let, měli nárok na dovolenou na zotavenou ve výměře 4 kalendářních týdnů. Dnes činí dle zákoníku práce výměra dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
Od roku 1951 bylo dle zákona č. 93/1951 Sb. 7 státních svátků, kdy se nemuselo pracovat, od roku 1975 bylo 6 státních svátků, od roku 1988 opět 7 státních svátků, od roku 1990 již 9 státních svátků, od roku 2000 dle zákona č. 245/2000 Sb. již 12 státních svátků a od roku 2015 slavíme 13 státních svátků.
Poddaný před rokem 1620 tak pracoval cca 269 dní v roce, pokud svátek nepřipadl na neděli. Dnes člověk pracuje cca 228 dní v roce, pokud svátek nepřipadne na sobotu nebo neděli.
Lze tedy uzavřít, že pracovních dnů máme nyní nejméně v historii, kdy i se započtením dovolených a svátků, pokud nepřipadnou na sobotu nebo neděli, máme dnes cca 4 a půl denní pracovní týden.(8)
(1) R. Antonín, České země za posledních Přemyslovců, str. 149
(2) J. Čechura, České země v letech 1378 – 1437, str. 290 a J. Čechura, Počet pracovních dnů v Čechách v pozdním středověku, ČNM, 158/1991, č. 3-4, str. 157 – 170
(3) https://cs.wikipedia.org/wiki/Pracovn%C3%AD_sobota
(4) Označení DRUHÉ nevolnictví u nás není výstižné, na území Českých zemí totiž žádné první nevolnictví neexistovalo. Okolo roku 1130 až 1150 náhle a nevysvětlitelně skončilo otroctví a darování lidí v Českých zemích, nejednalo se však o nevolnictví. K prosazení řady rysů osobní vázanosti k půdě, souhrnně označovaného jako nevolnictví (tzv. druhé nevolnictví), došlo v Čechách až v průběhu Třicetileté války a po jejím skončení.
(5) Čerpáno odtud: https://www.law.muni.cz/sborniky/cofola2008/files/pdf/history/vales_vaclav.pdf
(6) Robotní patenty vrchnosti dávaly možnost uplatnit velmi obecně stanovené výjimky, přesto se však jednalo o zneužití těchto výjimek a tedy o zneužití práva, proto protiprávní nucení poddaných k práci.
(7) https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_sv%C3%A1tky_%C4%8Ceskoslovenska
(8) O délce pracovní doby více viz zde: https://www.mises.cz/clanky/pracovni-doba-v-dobach-divokeho-kapitalismu-499.aspx nebo např.: https://cs.wikipedia.org/wiki/Robotn%C3%AD_patent_(1775).
Rovněž je ke zmínění, že je naprosto irelevantní, zda je den volna placený, či nikoliv. Tato skutečnost má vliv pouze na výši (hodinové) mzdy.