Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

Stanovy spolku
Dalším sirotčím spolkem, kterým se zde budeme zabývat, je sirotčí spolek kombinovaný s úsporným spolkem se sídlem v Řečkovicích v době první republiky. Doba první republiky byla dobou rozkvětu četných spolků, byť staré mocnářství na tom v tomto ohledu nebylo také vůbec špatně. Dnes se zdá bohatý spolkový život tehdejší doby něčím už značně vzdáleným a neobvyklým, tehdy šlo však o docela všední věc.

Sirotčí úsporní kroužek Jiřího z Poděbrad se sídlem v Řečkovicích má stanovy datovány do 21. dubna 1921. Král Jiří by se jistě podivil, kde se jeho jméno objevilo. V Řečkovicích ovšem byla tehdy ulice stejného jména (dnes Banskobystrická), snad se jmenoval spolek po ní, kdo dnes ví. Účelem spolku byla dle stanov podpora chudých dětí, hlavně sirotků z Řečkovic (dnes část Brna). Ustavující valné hromada kroužku se konala 17. dubna 1921 [19]. Členstvo spolku bylo řádné a čestné. "Řádným členem se může státi každý jednotlivec, který každou první neděli v měsíci zapraví předem 2 Kč členského příspěvku a každý týden uloží svoje úspory v obnosu nejméně 2 Kč. Každý nově přistouplý člen obdrží svoji vkladní knížku za obnos 1 Kč, do které se vklady a členské příspěvky pokladníkem zanášejí.". Čestným členem se mohla pak stát osoba, která získala o spolek a jeho zájmy zvláštních zásluh. Jmenování čestného člena se dělo skrze valnou hromadu [20]. Platilo, že kdo by vklady svých úspor uložiti opomenul, trestal se týdně pokutou 20 haléřů. V pádu nemoci nebo odůvodněné nemožnosti měl být každý od placení osvobozen [21].

Spoření
Velmi zajímavý je odstavec § 3. stanov, který uvádí, že: "Každý člen má právo během roku na vypůjčení peněz, a to na obnos, který má uložen, jen vklad 2 Kč se zadrží. Při výpůjčce jest pokladník povinen strhnouti 5 % z vypůjčeného obnosu. Nakonec roku, to jest od 20. - 30. XII. může si každý člen své celoroční úspory bez úroků až na 2 Kč skladu vyzvednouti a jest povinen výši tohoto obnosu pokladníkovi na členské schůzi v prosinci oznámiti." [22]. Spořící funkce tohoto spolku měla členy tohoto spolku ponoukat k tomu, aby spořili. Přičemž půjčky - tedy přerušení spoření - byly pokutovány, možná i ve prospěch sirotků. V případě půjček spolek nebyl založen na principu obvyklého frakčního bankovnictví - tj. držby částečných rezerv vůči závazkům banky či spořitelny nebo záložny (půjčeným penězům), ale uplatňoval se tu jakoby princip 100 % rezerv (přirozeně poukazy na uložení peněz ve spolku se nikde platiti velice pravděpodobně nedalo, proto jakoby) a spolek tak sloužil de facto jako sklad peněz. Lze spekulovat, že tato funkce mohla souviset s poněkud turbulentním a krizovým začátkem 20. let 20. století v Československé republice.

Pokud člen neplatil příspěvky déle než tři měsíce tak pozbyl své členská práva. Dále: "Též mohou býti vyloučeni členové, kteří poškozují zájmy kroužku. Nárok na vrácení do té doby zaplacených příspěvků takový člen nemá, vložené úspory se mu vrátí na konec roku." [23]. Co se týče příjmů spolku tak: "Kroužkové jmění skládá se z běžných měsíčních příspěvků, z pokut z opomenutých vkladů úspor, z nahodilých darů a příjmů, které vyplývají z pořádání zábavních večírků, koncertů a pod. jim." [24]. Je dost pravděpodobné, že tyto příjmy byly určeny na podporu sirotků. Kdežto řádné vklady sloužily k vytváření úspor. Nikde to však přímo uvedeno není.

Vedení spolku
Vedení spolku se sestávalo z předsedy, místopředsedy a osmi členů výboru, dále čtyř náhradníků. Vedle toho byli dva přehlížitelé účtů, dva jejich náhradníci a čtyři členové zábavního výboru. Volební období bylo jeden rok a funkce nebyly placené [25]. Pro uložení peněz u spolku platilo, že: "Pokladník jest za všechny peněžní záležitosti, jakož i za uschování kroužkového jmění a vkladů členů sám zodpovědný [26]. Důležitým orgánem byl i rozhodčí čili smírčí soud, do kterého si každá na rozepři zúčastněné strana volila dva členy, a tito členové si volili pátého za předsedu. Ani u tohoto soudu se nedovolovalo jakékoliv odvolání [27]. V případě rozpuštění spolku měla o jmění rozhodnout valná hromada, ale uspořené vklady se měly každopádně v plném obnosu vyplatit majitelům [28].    

Ostatní
Na ustavující valné hromadě spolku byl zvolen předsedou spolku Robert Sláma a jednatelem František Mader. Zde bylo rovněž usneseno, že podporování chudých dítek hlavně sirotků se bude díti jak je v obyčeji o Vánocích, kdy chudému je podpora nejvíce třeba [29]. Čili mělo jít o peněžní nebo věcnou nadílku, tak jak bylo tehdy obvyklé. Dne 18. prosince 1921 se konala II. řádná valná hromada za přítomnosti 24 členů. Jednatelem byl zvolen Čubrna František, předseda zůstal stejný. Valné hromady dne 13. ledna 1924 se účastnilo 33 členů. Předsedou byl tehdy zvolen Tomáš Fuks, jednatel zůstal stejný [30]. Později byl zvolen předsedou spolku Hynek Galija a jednatelem Tomáš Křivánek [31]. To už však byla labutí píseň spolku. Uvedený předseda Galija dle zprávy z července 1931 uvedl, že spolek zanikl díky ztrátě veškerého členstva a při zániku neměl žádného jmění. Spolek měl zaniknout někdy v roce 1928, tedy asi po sedmi letech činnosti [32]. Důvody zániku neznáme, možná že vliv měla i stabilizovaná hospodářská situace, která vybízela využití bankovnictví částečných rezerv (a tedy i možnost dosáhnout úroku z úspor) v podobě bank, spořitelen a záložen. Každopádně v Řečkovicích působila po první světové válce Místní péče o mládež. K roku 1937 jsou zde uváděni jako dobrodinci dětí a mládeže ještě i další spolky: "Tělocvičná jednota Sokol v Řečkovicích", která v tomto roce poskytla 18 žákům poukázky na potraviny v ceně 360 Kč a přispěla na táboření sedmi žákyním 250 Kč. Dále zde působil "Lidový školský odbor při Brněnské matici školské v Řečkovicích" (spolupracující s Místní péčí o mládež), který obstaral stravovací akci, v níž vydal 13 tisíc Kč. 15 dětem opatřil 30 kusů různého šatstva za 1 400 Kč. Konečně zde působila "Místní organizace republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu v Řečkovicích" (agrárníci), která rozdala při vánoční nadílce 20 dětem 19 kusů oděvů, 20 krabic pečiva a 50 vánoček a mimo to pohostila děti čajem a kakaem [33].

Poznámky:

[19] MZA, 2556/sig. 9, Stanovy sirotčího úsporního kroužku Jiřího z Poděbrad se sídlem v Řečkovicích z 21. 4. 1921, § 1. a Protokol sepsaný na ustavující valné hromadě konané dne 17. 4. 1921. Tento protokol je ovšem orazítkován spolkovým razítkem, což by značilo, že přípravy na založení se konaly již delší dobu.
[20] MZA, 2556/sig. 9, Stanovy sirotčího úsporního kroužku Jiřího z Poděbrad se sídlem v Řečkovicích z 21. 4. 1921, § 2.
[21] Tamtéž, § 3.
[22] Tamtéž, § 3.
[23] Tamtéž, § 4.
[24] Tamtéž, § 5.
[25] Tamtéž, § 7. a 8.
[26] Tamtéž, § 9.
[27] Tamtéž, § 11.
[28] Tamtéž, § 12.
[29] MZA, 2556/sig. 9, Protokol sepsaný na ustavující valné hromadě konané dne 17. 4. 1921.
[30] Tamtéž, Policejní expozituře Královo Pole ze dne 21. 12. 1921 a 8. 2. 1924.
[31] Tamtéž, Policejnímu komisařství v Králově Poli ze dne 27. 2. 1928.
[32] Tamtéž, Zpráva policejnímu ředitelství ze dne 8. 7. 1931 a č. 29523, Policejnímu ředitelství v Brně ze dne 19. 6. 1931.
[33] Okresní péče o mládež pro Velké Brno: výroční zpráva: 25 (let): 1913-1937. Brno: Okresní péče o mládež 1938, s. 72-75.