Výpisky: Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí
Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí (N. N. Taleb, Praha-Litomyšl: Paseka 2011):
- s. 7 - celý příběh především ukazuje, že učení se pozorováním nebo ze zkušenosti je výrazně limitováno a lidské poznání je velmi křehké,
- s. 8 - černá labuť: leží za hranicemi obvyklých očekávání, protože z ničeho, co jsme kdy v minulosti poznali, nelze přesvědčivě vyvodit, že by taková událost mohla nastat, za druhé má mimořádný dopad, za třetí lidská přirozenost nás nutí nacházet pro ni dodatečná vysvětlení a vytváří tak dojem, že ji bylo možné předvídat a lze ji objasnit,
- sociální vědci bádají v mylném přesvědčení, že mají v rukou prostředky, jimiž dokáží změřit neurčitost,
- s. 9 - život je vlastně součtem následků několika silných otřesů, spočítejte všechny mimořádné události, změny v technologiích a vynálezy, které se objevily během vašeho života,
- s. 10 - lidé ztrácí čas s projekcí deficitu sociální pojištění anebo ceny ropy na třicet let dopředu,
- s. 11 - reálné výsledky profesionálů, kteří předpovídají: "Podíváme-li se na jejich reálné výsledky, zjistíme, že svému oboru nerozumějí o nic více než laici, umějí však lépe a přesvědčivěji formulovat a vysvětlovat nebo vás dokonce zahrnou komplikovanými matematickými modely,
- funguje-li volný trh, je tomu tak proto, že lidem umožňuje metodou pokusu a omylu soustavně pokoušet štěstěnu a nikoliv z toho důvodu, že by odměňoval či pobízel schopné jedince,
- s. 15 - téměř vše, co se ve společenské sféře děje, je následkem vzácných, ale citelných skoků a šoků, většina badatelů opírá své úsudky o Gaussovu (zvonovou křivku), která ignoruje velké odchylky,
- s. 17 - dříve hrstka filozofů závisela na nějakém mecenáši, dnes závisí akademik na názorech kolegů ze svého oboru, chybí vnější kontrola --> akademická činnost se mění v izolovaný intelektuální závod a exhibici, ať už měl starší systém (mecenáš) jakékoliv nedostatky, přece jen vyžadoval alespoň nějakou úroveň relevance,
- s. 18 - pásmo historek vybraných tak, aby zapadaly do příběhu nelze považovat za důkaz,
- s. 26 - kosmetické pohrdání autoritami, nekonvenčním oblékáním, nazývá se to laciná signalizace,
- s. 33 - dle N. Fergusona navzdory standartním popisům začátku první světové války, plných "rostoucích napětí" a "sílících krizí", byl konflikt ve skutečnosti překvapením a teprve retrospektivně se začal jevit historikům jako nevyhnutelný, ani ceny dluhopisů (pokles jejich cen) žádné očekávání války nesignalizovaly,
- s. 36 - škatulkování redukuje vždy skutečnou komplexitu, je to projev neotřesitelného platónství, které generuje černé labutě,
- s. 39 - finanční matematici byli nekompetentní v předvídání tržních cen, jen o tom dle autora nevěděli,
- s. 45 - vzestup ze suterénu mezi superhvězdy se může stát jenom v jednom jediném prostředí, kterému autor říká extrémov,
- s. 47 - škálovatelná zaměstnání (zaměstnání, kde lze zažít vzestup z předchozí odrážky): z hlediska volby povolání je dle Taleba chybná, mu se vyplatila, ale jen proto, že měl štěstí, jak se říká, byl v pravý čas na pravém místě, škálovatelnost je vhodná jen tehdy, pokud jste v ní úspěšní, obnášejí mnohem více soutěživosti a extrémní nerovnosti, výsledek daleko více ovlivňuje náhoda a úsilí a dosažené výsledky bývají v žalostné nerovnováze - pár lidí získá většinu pomyslného koláče, zatímco na ostatní zbydou jen drobty, aniž by to ovšem byla jejich chyba,
- s. 52 - v Extrémově se vyskytují takové nerovnosti, že i jediný pozorovaný případ dokáže neúměrně ovlivnit celkový součet, jde třeba o bohatství, akademické citace, reference v médiích, velikost podniků, výdělků apod., jde o sociální veličiny, které vznikají interakcí lidí na rozdíl od fyzických veličin,
- s. 53 - máte-li co do činění s veličinami extrémovskými, je u jakéhokoli vzorku obtížné stanovit celkový průměr, neboť ten může silně záviset na jediném pozorovaném případě, v našem světě je nutné na z dat získané poznání pohlížet s podezřením,
- s. 53/4 - veličiny pocházející z Průměrova: tělesná výška, hmotnost, spotřeba kalorií, příjmy pekaře, malé restaurace, prostitutky, zisky v hernách, autonehody, úmrtnost, IQ (to kvůli jeho měření),
- veličiny pocházející z Extrémova: bohatství, příjem, počet prodaných knih na autora, citovanost, celebrity, počet odkazů na Googlu, velikost měst, četnost užívání slov, jazyky, škody ze zemětřesení, velikost planet, počty obětí válek a teroristických útoků, ceny zboží, inflace a další ekonomická data,
- s. 54 - Průměrov: tyranie kolektivního, rutinního, zjevného a předpokládaného, Extrémov: tyranie jedinečného, náhodného, nevídaného a nepředvídaného, některé události mohou být však do jisté míry předvídatelné (šedé labutě),
- s. 55 - tabulka rozdílů mezi Průměrovem a Extrémovem,
- s. 59/60 - učení se pozpátku (z minulosti) na příkladu krocana, který je 1000 dní krmen, a pak poražen, empirické poznání: to co fungovalo v minulosti jednoho dne přestane fungovat, a to co jsme se naučili, se ukáže v lepším případě irelevantní a chybné a v horším případě jako nebezpečně zavádějící,
- s. 61 - totéž na příkladu krachu jednoho fondu v roce 2006: 12 rizikových manažerů používalo modely minulosti, aby poměřovali rizika a pravděpodobnost události, jež nakonec nastala,
- s. 62 - totéž na příkladu LTCM (Merton - Scholes),
- s. 70 - problém konfirmace - příklad: mnoho lidí zaměňuje výrok téměř všichni teroristé jsou muslimové, za výrok téměř všichni muslimové jsou teroristé,
- s. 72 - lékařská literatura pracuje s absencí důkazu choroby, bezpříznakovost, ale důkaz absence choroby neexistuje, řada lékařů, ale podlehne klamu obousměrnosti ,
- s. 73 - máme sklon hledat případy, které náš vlastní příběh a vidění světa potvrzují, například vybrání pár příkladů z minulosti, jež zapadají do teorií,
- s. 74 - pravdě se můžeme přibližovat pouze prostřednictvím negativních případů, nikoliv verifikací, je zavádějící vyvozovat z pozorovaných faktů obecná pravidla,
- s. 75 - nepravdivostí si můžeme být vždy daleko jistější než pravdivostí, ne všechny informace jsou si rovny,
- s. 77 - je dobré se zaměřit na zkoumání slabin, schopnost dívat se na svět, aniž bychom neustále hledali signály, které lichotí našemu egu,
- s. 78-9 - naivní generalizace nás nemoří na všech frontách, zdravé dávky induktivního skepticismu se však většinou týkají věcí, s nimiž jsme se setkali v přirozeném prostředí, záležitostí, jež nás naučily vyhýbat se bláznivé generalizaci, uveden i příklad s obézností (nemůžeme generalizovat) a barvou pleti (můžeme generalizovat),
- s. 84 - pravá mozková hemisféra zpracovává nové informace, vnímá spíše paralelně, vidí celek (obecný koncept, les), zatímco levou hemisféru zajímají spíše stromy, vnímá sériově, zablokováním levé hemisféry se u lidí dosáhne vnímání o poznání realističtějšího, dokážou například lépe věrně kreslit, mozek je náhle schopen lépe vnímat objekty samotné, bez teorií, předsudků a sklonu k narativitě,
- s. 87/8 - zjednodušování informací: redukce počtu rozměrů je nutná u každé věci, kterou potřebujeme dostat do hlavy, čím více sumarizujeme, tím silněji do věci vnášíme řád a redukujeme nahodilost --> svět se zdá, pak méně náhodný,
- narativita: větu zemřel král a zemřela královna si zapamatujeme hůře než větu zemřel král, načež žalem zemřela královna, snadněji si do paměti uložíme fakta, která zapadají do narativní struktury, zatímco ta, jež v ní zdánlivě nehrají roli, pomineme,
- s. 89 - vzpomínky oživujeme pomocí kauzuálních nitek a nevědomky a nedobrovolně je přitom revidujeme, minulé události vykládáme v neustále nových a nových verzích, vždy ve světle dalších událostí, o nichž se domníváme, že dávají v souvislosti s původní událostí smysl,
- s. 90 - na základě týchž údajů mohou dvě osobnosti zastávat dvě protichůdná stanoviska,
- s. 92 - narativita: abychom zprávy nějak strávili a skutečnosti získaly konkrétnější formu, uvede se nějaká příčina, prohraje-li kandidát volby, brzy se dozvíte, proč jsou voliči nespokojení,
- fikce o národní identitě: průlomová studie doložila, že jde o smyšlenku,
- s. 93 - ani vědci nejsou vůči narativitě imunní,
- s. 95 - dva druhy černých labutí: první černé labutě pevně zahnízděné v narativitě, které jsou součástí dnešního diskurzu a pravděpodobně u nich uslyšíte v televizi a druhé o nichž nikdo nemluví, protože nezapadají do modelů, u prvních se výskyt přeceňuje a u druhých se podceňuje,
- dle jednoho výzkumu mají osoby pravděpodobnost jevu podcenit, předpokládají-li, že je malá,
- s. 96 - postkeynesiánci a rakouská ekonomická škola jsou založeny na fundamentální neurčitosti,
- s. 99 - systém myšlení 1: je automatický, rychlý, neprůhledný, představuje to, co nazýváme intuicí, založený na emocích, vytváří zkratky (heurestiky), ty nás ctí díky své rychlosti, ale mohou vést k závažným chybám, zde vzniká většina chyb, použití tohoto systému si neuvědomujeme, reagujeme bez přemýšlení a bez introspekce,
- systém myšlení 2 (kognitivní): běžné myšlení, logické, pomalé, progresivní, pracuje s daty sériově, dělá méně chyb než systém první, myšlenkové kroky se dají rekonstruovat a chyby adaptivním způsobem opravit,
- s. 100 - systém 1 založený na emocích: nás nutí k rychlému jednání, pomáhá nám vyhnout se riziku rychleji než systém 2,
- s. 106-7 - nelinearity: svět je méně nelineární, než si myslíme a než by si vědci přáli,
- s. 108 - lovci černých labutí nejsou těmi, kterým třeba závidět výdělek: návratnost v procesu nezávislého výzkumu je menší, než u spekulativního kapitálu, bohatnou více investoři než podnikatelé, u nich je nezbytností jistá míra slepoty vůči vlastním šancím nebo posedlost vlastní pozitivní "černou labutí", nakladatelům se vede lépe než spisovatelům, obchodníkům s uměním více než umělcům, vědě lépe než vědcům (přibližně polovinu vědeckých a akademických článků si nikdo nepřečte),
- s. 109 - je lepší zakusit všechnu bolest během krátkého časového období, než si ji dávkovat po kousku, někteří lidé se přesto dokážou povznést nad asymetrii radostí a bolestí,
- s. 114 - obchodní sázky, které přinášejí velká, ale nepříliš častá vítězství a malé, zato časté prohry se vyplatí za předpokladu, že se jim ostatní vyhýbají,
- s. 117 - Diágorův problém (též němé svědectví): jistému neznabohu ukázali pamětní desky s portréty věřících, kteří se modlili a pak přežili ztroskotání lodi, načež Diágoras se zeptal: "Kde máte obrazy těch, co se modlili a utopili?",
- s. 119 - ilustrace Diágorova problému: o Féničanech se soudilo, že nedali světu žádnou literaturu, oni však používali nepříliš trvanlivý druh papyru, který neodolal zubu času,
- s. 120-1 - literární odkaz anebo milníky literatury představuje jen nepatrný zlomek toho, co bylo napsáno, Balzac vděčí z své postavení pouze tomu, že mu štěstěna přála více něž jeho kolegům, ostatní končí na tzv. hřbitově,
- s. 122 - podstata životopisné literatury nespočívá v ničem jiném než v tom, že zcela libovolně stanovíte kauzuální vztahy mezi vybranými vlastnostmi dotyčné osoby a pozdějšími událostmi v jejím životě, dle Taleba je hřbitov plný těch, kteří sdíleli tyto vlastnosti, v individuálních schopnostech může existovat jistý rozdíl, ale obecně obě skupiny od sebe v zásadě odlišuje jediný faktor: štěstí, čiré štěstí,
- s. 123 - dle Taleba není dobrý nápad zvolit si škálovatelné povolání z toho důvodu, že jen málokteří v něm dosáhnou výrazného úspěchu a hřbitov těch, kteří neuspěli, je naopak rozlehlý,
- s. 125 - Diágorův problém v biologii: počet vyhynulých biologických druhů, vědci odvozovali z nálezů fosílií a ignorovali to, že po některých druzích nezůstaly fosilní stopy, totéž platí pro to, zda se vyplácí zločin, protože noviny píší jen o odhalených zločincích,
- s. 127 - němé svědectví v případě vládních výdajů - co není vidět,
- s. 131 a 136 - Diágorův problém na příkladů přežití: skutečnost, že jsme přežili, je stav, který může naše porozumění reálným podmínkám přežití ztížit,
- s. 137 - při poučení z historie je potřeba dávat pozor na slovo protože, zvláště tam, kde je podezření na němé svědectví,
- s. 140-1 - příklad dr. Johna a Tlustého Tonyho a házení mincí: dr. John uvažuje jen mezích jedné přihrádky, Tony se přihrádkami neomezuje, v inteligenčním testu či jiném akademickém měření by dr. John porazil Tlustého Tonyho, ale v reálném životě by s převahou zvítězil Tony,
- s. 144-5 - pojetí (mlhavé) pravděpodobnosti jako neurčitosti,
- s. 146-7 - příklad kasina, které nečelilo rizikům z hry, ale ztrátám jako: zmrzačení krotitele tygra, pokus o atentát, selhání zaměstnance posílajícího statistiku daňovým úřadům, únos dcery majitele, nemodelové a potenciální ztráty, které tu byly vyjmenovány převýší modelovaná rizika téměř tisíckrát, kasino utratilo stamiliony dolarů za teorii hazardních her a monitorovací systém, zatímco většina skutečných rizik modelům unikla, navzdory tomu se zbytek světa stále učí o pravděpodobnosti a neurčitosti na příkladech z hazardních her,
- s. 157 - mimořádné události bývají náchylné k chybnému odhadu, většinou je silně podceňujeme, příležitostně silně přeceňujeme,
- s. 158 - předpovídání: problémy mají i prognostici, lidé, kteří se předpovídáním živí, bývají ještě silněji ovlivněni než ostatní,
- s. 160 - existuje sklon neměnit vlastní názor, čím detailnější znalost problematiky člověk získává, tím více je současně vystaven působení šumu, který zamění za skutečnou informaci,
- s. 161 - u expertní procedury je vždy dobré kriticky prozkoumat míru její chybovosti,
- s. 163 - problémem expertů trpí ty profese jež se zabývají budoucností a zakládají sví rozhodnutí na minulosti, kterou nelze opakovat,
- s. 166 - studie zkoumající 2000 předpovědí burzovních analytiků, výsledek: tito analytici nepředpověděli vůbec nic - znatelně hůř byste si nevedl ani s naivní předpovědí, kdy vezmete číslo z jednoho období a použijete je coby indikátor pro období následující,
- s. 167 - studie Ph. Tetlocka na předpovědích ekonomických a politických expertů: experti jednoznačně vykazují několikanásobně větší míru chybovosti, než jakou si sami přisuzují, výsledky nijak nezávisely na tom, zda měl dotyčný prognostik doktorský titul nebo jen obyčejné vysokoškolské vzdělání, Tetlock narazil na jediný pravidelně vyskytující jev: negativní vliv renomé na kvalitu předpovědi, odborníci, kteří se těšili vysokému věhlasu, předpovídali hůře něž ti, kteří srovnatelnou pověst neměli,
- s. 170 - Taleb nenašel jediný článek, který by jednoznačně prohlašoval, že ekonomové jsou schopni vytvářet spolehlivé projekce, po přečtení všech článků a podkladových studií Taleb uvádí: neobsahují jediný hodnověrný důkaz, že ekonomové jako skupina jsou hodnověrných prognóz schopni,
- studie Makridakise a Hibonové: statisticky vyspělé či komplexní metody neposkytují nutně přesnější předpovědi než postupy jednodušší,
- s. 171 - zastánci teorie her nejsou lepšími prognostiky než běžný vysokoškolák,
- nepřátelský postoj a ignorace empirických důkazů teoretickými statistiky vůči Makridakisovi a Hibonové,
- problém toho, že ekonomické prognózy vytvářejí zpětnou vazbu, jejíž efekt pak vyplnění původní předpovědi zabrání,
- s. 175 - pokus: lidé si na kole štěstí vytočili číslo, a pak měli hádat počet afrických členů OSN, ti co vytočili malé číslo hádali malý počet členů a ti, co vytočili větší číslo, hádali velký počet členů,
- s. 177 - jistý anonymní úředník vládní agentury Talebovi řekl v lednu 2004, že jeho oddělení předpovídalo cenu ropy pro rok 2029,
- s. 178 - teploty kolem 20 stupňů s odchylkou plus mínus 15 stupňů přinutí člověka si vzít jiné oblečení, než teploty 20 stupňů s odchylkou plus mínus 2 stupně, předpovědí byrokratů obvykle slouží spíše ke snížení obecné úzkosti než k reálným politickým rozhodnutím,
- nepochopení náhodného charakteru předpovídaných proměnných, které mohou uvést v život daleko optimističtější nebo pesimističtější scénář,
- s. 179 - dle Taleba při politickém rozhodování nejvíce záleží na nejnižších odhadech - nejhorší možná případ je daleko důležitější než předpověď samotná, to platí zvláště tehdy, pokud je nejhorší z možných scénářů nepřijatelný,
- s. 181 - černá labuť má tři základní vlastnosti: nepředvídatelnost, výrazný dopad a zpětnou vysvětlitelnost,
- s. 183 a 186 - objevy se obvykle řídí dle následujícího klasického vzoru: hledáte něco, o čem víte(Indie), a najdete něco, o čem jste neměli ani ponětí (Amerika), to co přispívá k růstu lidského poznání, je čistě konstruktérovo nadšení pro tvorbu hraček a strojů,
- s. 187 - dle L. Pastera štěstí přeje připraveným, neboť si byl vědom významu náhodných objevů, nejlépe se štěstí vystavíme tak, že budeme pokračovat v bádání, pátrejte po příležitostech,
- s.190 - chceme-li předpovídat budoucí vývoj, musíme znát i technologie, které se v budoucnosti objeví, to by nám ovšem umožnilo, abychom začali tyto technologie vyvíjet již nyní,
- s. 193 - Henri Poincaré zavedl problém nelinearit, mikroefektů, jež mohou vést k závažným důsledkům, a položil tak základ teorie chaosu, celý smysl Poincarého tvrzení tkví v limitech, který tyto nelinearity na naše předpovědi uvalují, zcela jistě nevybízejí k tomu, abychom při vytváření dlouhodobých prognóz používali matematické postupy, přirovnání k vlivu nepatrného tělesa na pohyb planet,
- s. 195 - v dynamickém systému, kde nás zajímá více než jen jedna koule a kde jedna trajektorie závisí na druhé, je schopnost předpovídat budoucnost nejen snížena, ale i zásadně omezena, Poincaré tvrdí, že v takových případech dokážeme pracovat pouze s kvalitativními otázkami - o některých vlastnostech v systému lze diskutovat, nikoli je však spočítat,
- s. 195/6 - E. Lorenz a efekt motýlích křídel,
- s. 196 - dle Hayeka provádí skutečnou předpověď přirozeně samotný systém a nemá smysl mu ji vnucovat zevnějšku,
- s. 197 - krach korporací znamená, že se bohatství přesunuje do našich kapes (do kapes spotřebitelů), pokud ovšem nejsou příliš velké na to, aby padly a nevyžadují státní podporu, což je dle Taleba dobrý argument proto, abychom velké firmy raději nechali přijít na mizinu dříve, než nám přerostou přes hlavu,
- výtka vůči Hayekovi: činil jasní kvalitativní rozdíl mezi sociálními vědami a fyzikou, dnes se ukazuje, že i přírodní vědy jsou mnohem komplikovanější, než jsme si mysleli,
- s. 200 - častěji než důsledkem svobod a neuspořádanosti jsou šarlatáni produktem řízeného vývoje,
- s. 201 - (ekonomická) optimalizace je případem sterilního modelování, které nemá žádné praktické a ani teoretické využití a slouží tak především jako prostředek boje o akademické pozice a technika, jíž si zúčastnění poměřují své matematické svaly,
- za Samuelsona jste mohli vědu dělat, jen pokud jste ovládali matematiku,
- s. 202 - tytéž údaje mohou potvrzovat dvě zcela protichůdné teorie: dožijete-li se zítřka, tak to může znamenat, že za a) je o něco pravděpodobnější, že jste nesmrtelní, za b) jste o kousek blíže k smrti, oba závěry vycházejí z týchž údajů,
- s. 204 - grafy ilustrující statistickou verzi narativity - nalezení modelu, který vyhovuje minulým datům,
- s. 209 - psychopati přitahují stoupence: je prospěšnější vydat se špatným směrem společně, než jít tím správným osamocen,
- s. 212 - sebeklam: dle jedné teorie si sebeklamem pomáháme k lepšímu naladění vůči budoucnosti,
- s. 212/3 - (problém historie:) proces 1: z kostky ledu odhadněte tvar louže, proces 2: z louže zrekonstrujte původní podobu ledové kostky, uvědomte si při tom, že loužička může být i zcela jiného původu,
- s. 214 - nahodilost je nakonec vlastně jen neznalost, svět je neprůhledný a zdání klame ,
- s. 215 - empiričtí starověcí lékaři (Ménodot) historii znaly, ale nevyvozovali z ní teoretické závěry, nevytvářejete z ní žádné kauzuální vztahy a nesnažte se věci zpětně rekonstruovat,
- s. 219 - Taleb nevybízí k tomu, aby lidé nepředpovídali, ale mají předpovídat tam, kde je to vhodné,
- naučte se hodnotit různá přesvědčení nikoliv na základě jejich věrohodnosti, ale podle toho, kolik mohou napáchat škody,
- snažte se jít neplánovaným šťastným událostem co nejvíce naproti,
- s. 221 - strategie činky: stručně řečeno investujte asi tak 85 až 90 % prostředků do extrémně bezpečných finančních nástrojů a úbytek pak ponechte pro silně spekulativní sázky s co nejvyšším pákovým efektem (například opce), nejlépe pro spekulativní portfólio,
- s. 223 - pokud jsou ztráty omezené, je třeba hrát co nejagresivněji, nejspekulativněji a někdy i co "nejnerozumněji",
- s. 224/5 - tvrdě pracujte: vyhledávejte aktivně příležitosti a snažte se jim vběhnout do náruče,
- je rozumné vlády nechat produkovat prognózy, avšak nedat na to, co říkají,
- regulátoři v bankovním sektoru silně trpí problémem expertů a mají sklon přehlížet bezhlavé, ale stálé riskování,
- s. 226/7 - myšlenka, že místo na pravděpodobnost (kterou neznáme) bychom se měli zaměřit na možné následky (jež znát můžeme), je ústřední ideou neurčitosti, stačí budeme-li zmírňovat dopady nepříznivých událostí,
- lze říci, že byl-li volný trh úspěšný, je tomu tak právě proto, že umožňuje fungovat systému pokusů a omylů (dle autora stochastické kutilství), ze strany jednotlivých tržních aktérů, kteří podléhají klamu narativity, ale jako celek se podílejí na velkolepém projektu, toto pokoušení se učíme provozovat stále lépe, aniž bychom si to uvědomovali, díky přehnaně sebevědomím podnikatelům, naivním investorům, chamtivým investičním bankéřům a agresivním spekulantům, které volný trh svedl dohromady,
- příčiny neschopnosti dostat na kloub dění lze shrnout: a) epistemická arogance a s ní související slepota vůči budoucnosti, b) platónská představa kategorií, jinými slovy klamné simplifikace, kterým podléhají zejména lidé s akademickými tituly v oborech, v nichž neexistují skuteční experti a c) nevhodné nástroje, s jejich pomocí docházíme k závěrům, zejména ty, které pocházejí z průměrova a nepočítají s možnou černou labutí,
- s. 229 - nemálo mimořádných událostí nám svou strukturu vyjevit může: je obtížné vypočítat pravděpodobnost, s níž nastanou, ale snadné získat obecnou představu o možnosti jejich výskytu, z těchto černých labutí se tak stanou šedé,
- s. 232/3 - problém s citacemi: mnoho akademiků odkazy jen cituje, aniž by původní práci četli, výběr nejcitovanějších autorů je dán štěstím,
- s. 236-7 - teorie preferenčního napojení nepočítají s tím, že vítěze někdo vytlačí, jde o teorie vycházející z marxistické představy, že nástroje vykořisťování samy sebe posilují, že silní budou ještě silnější, zároveň se však stačilo rozhlédnout kolem sebe, aby člověk spatřil, jak tito obři padají jako mouchy, z 500 amerických největších firem z roku 1957 dle přehledu konzultantské firmy Standard and Poors jich o 40 let později patřilo do téže skupiny 74, jen pár se vytratilo ze scény vlivem fúzí, postavení ostatních se oslabilo nebo přímo zkrachovaly,
- kapitalismu umožňuje mimo jiné cosi jako revitalizaci světa prostřednictvím zásahu štěstěny,
- s. 239 - Chris Anderson a Dlouhý chvost: internet vyvolává vedle koncentrace ještě něco: umožňuje vzniknout zásobě "protogooglů" vyčkávajících v pozadí, odborně specializovaným lidem dovoluje nalézt malé, ale stálé publikum,
- s. 240 - dlouhé konce hrají ve změnách v dynamice úspěchů zásadní úlohu, protože destabilizují etablované vítěze a přinášejí vítěze nové, tj. i nadále budeme žít v Extrémově, podíl dlouhých konců se omezuje jen na internet a s ním spojené drobné podnikání,
- s. 242 - finančnímu průmyslu chybí výraznější dlouhý konec,
- s. 248-50 - Mandelbrotovské rozdělení: rychlost poklesu pravděpodobnosti zůstává konstantní,
- jednou z nejnepochopenějších aspektů Gaussova rozdělení je jeho křehkost a zranitelnost při odhadech pravděpodobnosti okrajových událostí, pravděpodobnost případu vzdáleného 4 směrodatné odchylky (sigma) je dvakrát větší než pravděpodobnost ve vzdálenosti 4,15 směrodatné odchylky,
- škálovatelnost znamená, že neexistuje "protivítr", který by vás zpomaloval,
- s. 250 - vycházíme-li z gaussovského rámce, nerovnost se stoupající odchylkou klesá, což je způsobeno vzrůstající rychlostí poklesu, u škálovatelných veličin to však neplatí: nerovnost zůstává stejná, nezpomaluje se,
- s. 251 - srovnání majetku a prodeje knih (Extrémov) s tělesnou výškou (Průměrov),
- s. 253 - čím vzácnější případ, tím vyšší chyba v odhadu pravděpodobnosti . i v případě, že použijeme Gaussovo rozdělení,
- s. 255 - směrodatné odchylky se mimo Průměrov nevyskytují, a pokud snad ano, nejsou důležité a moc nám toho neříkají, korelace a regrese mají mimo gaussovské proměnné jen malý či nulový význam, pokud nějakou časovou historickou řadu rozdělíme na několik úseků a pro každý z nich vypočítáme směrodatnou odchylku, tak každý vzorek vykáže jinou tuto odchylku,
- s. 257 - propagátor zvonové křivky A. Quetelét: sbíral statistiky a vytvářel standarty průměrů u tělesných proporcích lidí a zjistil, že zvětšuje-li se magnituda odcyhlky, jsou tyto odchylky exponenciálně vzácnější, poté přešel od tělesných charakteristik k sociálním,
- s. 263 - zvonová křivka a hra quincunux (předchůdce pinballu)
- s. 265 - směrodatná odchylka je jen číslo vůči němuž jevy poměřujeme, nic než záležitost korepsondence v případě, že by jev odpovídal Gaussovu rozdělení,
- hlavním atributem Gaussovy křivky je, že většina pozorovaných případů kolísá okolo průměru, středu, zatímco pravděpodobnost odchylek se zvyšující se vzdáleností od středu stále rychleji a rychleji (exponenciálně) klesá,
- s. 266 - mimořádné jevy jsou stále nejpravděpodobnější a nepravděpodobnější, můžeme je tedy bezpečně ignorovat,
- házení mincí: například pokud zavedeme paměť, případně dovednost v házení mincí (platí i pro vše jiné) (zlepšování), tak se nám celá gaussovská konstrukce otřese v základech (padá její první předpoklad), ve hrách by se předchozí výhry zvýšenou pravděpodobností budoucích zisků projevovat neměly, ale v životě je tomu jinak, proto Taleb s neklidem sleduje vyučování teorie pravděpodobnosti na základě her,
- druhý předpoklad použití Gaussovy křivky: nenastávají "divoké" skoky, základem náhodné procházky je vždy jeden krok, jeho velikost nepodléhá žádné neurčitosti: nedostali jsme se do situací, v nichž se prudce neproměňuje,
- pokud zůstane alespoň jeden z těchto předpokladů nenaplněn, kumulace našich pohybů nás ke zvonové křivce nedovede,
- s. 273/4 - Mandelbrotova množina: velkou popularitu získala zejména mezi příznivci teorie chaosu, protože dokáže vytvářet obrazy, jejichž složitost neustále vzrůstá, pomocí zdánlivě titěrného rekurzivného pravidla, rekurzivní znamená, že tutéž věc můžeme donekonečna aplikovat na ni samu,
- s. 276 - extrémeně bohatí se podobají bohatým, jen jsou ještě bohatší - bohatství na měřítku nezávisí, přesněji jeho závislost na měřítku neznáme,
- s. 278-281 - fraktální logika včetně ze statistiky získaných exponentů pro různé jevy, pozor dle Taleba jde jen o odhady na základě statistky,
- s. 285 - většina modelů se nesnaží pouze popisovat, ale přesně předpovídat, což Taleba přivádí k zuřivosti,
- s. 290/1 - burzovní krach z roku 1987: pokud by se svět financí řídil gaussovskými zákony, k událostem, jakou byl tento krach, by docházelo jednou za několik miliard existencí vesmíru,
- Mandelbrot předložil svou škálovatelnou distribuci kolem roku 1960 a již tehdy ukázal, že Gaussova křivka tržním cenám nevyhovuje, jakmile prvotní nadšení opadlo, ekonomové si uvědomili, že by se museli svvému řemeslu učit zase od začátku,
- s. 296 - jediné pozorování postačuje k tomu, abychom Gaussovu distribuci odmítli, platnost její aplikace jich nedokáže potvrdit ani milion,
- s. 297 - případ LTCM, Merton předpokládá, že víme, nakolik je určitá událost pravděpodobná, všude přitom narážíme na zprofanované ekvilibrum,
- s. 299 - tabulka dvou přístupů k nahodilosti: skeptický empirismus a neplatónská škola a platónský přístup,
- s. 302 - princip neurčitosti tvrdí, že v kvantové fyzice nelze (s libovolnou přesností) měřit určité pár veličin, jako je hybnost a poloha částice,
- s. 311/2 - autor se méně obává malých selhání, více se bojí těch velkých a potencionálně posledních, strach něj mnohem více něž spekulativní podniky vyvolávají "slibný" vývoj na burze a zejména "bezpečné" investice do spolehlivých firem, méně se bojí propíraných a senzačních rizik, více těch ničivějších a skrytých, více cukrovky ne terorismu,
- tam kde se může autor vystavit působení pozitivních černých labutí a kde má případné selhání jen malý význam, postupuje bez zábran, zatímco tam, kde mu hrozí "černá labuť" negativní je velmi opatrný, agresivně se chová může-li z chyby v modelu těžit a je paranoidní tehdy, pokud by ho chyba mohla těžce poškodit, mnoho lidí jedná přesně opačně,
- s. 313 - riskantním nepravděpodobným událostem se vystavujete pouze tehdy, dovolíte-li jim, aby vás ovládaly, pány svého vlastního jednání jste však vždy, učiňte tedy z toho své východisko,
- už je to, že jsem na živu, je mimořádná porce štěstí, výjimečná událost a náhodný jev obřích rozměrů,
- s. 319-20 - slovníček pojmů s vysvětlenými některými pojmy, zvlášť důležitý je problém statistického regresu (argumentace v kruhu): abychom rozpoznali pravděpodobnostní rozdělení, potřebujeme data, jak víme, že jich máme dostatek? Z pravděpodobnostního rozdělení. odkud víme, že je gaussovské? Z dat,
- s. 328 - matka příroda si libuje v redundacích: dvoje oči, plíce, ledviny, větší kapacita mozku než je třeba, to je v rozporu s naivní ekonomickou optimalizací,
- s. 330 - kdyby banky dodržovaly strategii činky, tak by nedošlo k žádným bankovním krizím,
- s. 330/1 - autor není proti globalizaci, daleko více stability bychom získali, kdybychom donutili vlády přestat pomáhat velkým společnostem a zvýhodnit opět malé aktéry, dostane-li si firmě díky její velikosti vládní podpory, postupně ještě zbytní a stane se křehčí a v jistém slova smyslu začne vládnout samotné vládě, jak předvídali Marx a Engels,
- s. 334 - dnes netušíme, co možná budeme zítra potřebovat, věci s nejvyšším možným počtem druhotného užití získávají z enviromentální nahodilosti a epistemické mlhavosti nejvíce,
- s. 335 - případ aspirinu: důvodem pro jeho výrobu byla schopnost srážet horečky, nyní nejčastěji slouží k ředění krve, aby se předešlo infarktu,
- s. 345 - dovolíme-li, aby se jistá struktura uměle zvětšovala, místo abychom ji nechali zemřít, pokud nedokáže čelit stresorům, posílíme tím zároveň její zranitelnost, Taleb se staví proti stabilizační politice a umělému vytváření prostředí bez volatility,
- s. 347-8 - tvrzení, že mapy, které máme jsou lepší než nic: jen málo lidí, kteří by letěli do New Yorku s pilotem, který se řídí mapou letiště v Atlantě, protože nic jiného nemá, pojednání o nejčastějších omylech ohledně Talebovi knihy,
- s. 348 - je myln se domnívat, že situace se zlepší náhradou gaussova rozdělení madelbrotovým rozdělením,
- s. 354 - profesionálové zabývajícími se statistickými metodami dle výzkumů Taleba a D. Goldsteina nevědí o čem mluví, 97 % selhalo u základních otázek, podobný výzkum bylo proveden v oboru ekonometrie (dle Taleba by při aplikaci jakýchkoliv přísnějších vědeckých měřítek nemohla vůbec existovat) a došel k podobnému poznatku,
- s. 358 - z Talebových poznatků plyne, že obvyklé události z obvyklých poznatků předpovědět lze, zatímco ty extrémní - jejichž drtivý dopad vyplývá právě z toho, že je neočekáváme - nepředpovíme na základě minulých zkušeností téměř nikdy,
- autor za přímo šokující považuje to, že "zátěžové testy" provádějí příslušní odborníci tak, že jako kotvu k projekci nejhorší možné budoucí odchylky použijí největší odchylku z minulosti, aniž by je napadlo, že kdyby tutéž metodu aplikovali den předtím, než k této nejhorší minulé odchylce došlo, při její projekci by zcela selhali,
- s. 361 - třídění neurčitosti na Knightovo riziko (spočítatelné) a na Knightovu nejistotu (již nelze spočítat), taková kategorizace předpokládá, že některé věci lze spočítat, zatímco ve skutečnosti je vše více či méně nespočítatelné (zvláště pak mimořádné události),
- s. 366 - čím mimořádnější událost je, tím méně empirických dat o ní lze získat (za velkorysého předpokladu, že budoucnost se bude podobat minulosti) a tím více se musíme spoléhat na teorii,
- s. 366/7 - pravděpodobnostní rozdělení používáme ke stanovení pravdivosti, ale samo vlastní stupeň pravdivosti a platnosti odrážet nemůže, jde o kruhovou argumentaci: potřebujeme data, abychom získali pravděpodobnostní rozdělení, na jehož základě pak máme z minulých dat posuzovat znalosti jeho budoucího chování, a současně potřebujeme i pravděpodobnostní rozdělení, abychom posoudili, zda jsou tato data dostačující a zda pro budoucnost mají či nemají prediktivní hodnotu,
- s. 368 - čím je událost vzácnější, tím méně o ní víme, a tím více potřebujeme kompenzovat tento nedostatek pomocí extrapolující a generalizující teorie,
- s. 369 - pravděpodobnostní rozdělení v reálném životě nerozdělujeme, vidíme pouze jednotlivé případy, statistické vlastnosti neznáme - pochopitelně dokud událost neproběhla, vezmeme-li určitou skupinu pozorování, navlas témuž nálezu může odpovídat spousta různých statistických pozorování,
- s. 370 - katastrofické případy musí v datech chybět, poněvadž se od jejich nepřítomnosti odvíjí přežití samotné proměné, výsledné rozdělení tedy povede pozorovatele k náchylnosti přecenit stabilitu a podcenit potenciální volatilitu a riziko,
- námitka proti Talebovi: řešení může poskytnout "odolná statistika", jak použitím takových technik však stvořit informaci tam, kde prostě není (odolná = robustní),
- s. 371 - často se stává, že mezi desetitísíci hodnotami jedné proměnné a během čtyřiceti let každodenního pozorování reprezentuje devadesát procent koeficientu špičatosti jediný pozorovaný případ! Na to abychom činili jakékoliv úsudky, jak daleko od gaussovského světa jsme, je chyba ve vzorkování tak velká, uteče-li vám jediné číslo, uteče vám vše,
- Taleb doložil, že i k získání přijatelně přesné pravděpodobnosti nelze užít fraktály - jednoduše proto, že i malá, chybou v pozorování způsobená změn v parametru (fraktálním exponentu) změní vypočtenou pravděpodobnost desetinásobně,
- v některých doménách se malým pravděpodobnostem nesmíme vystavovat, neboť je zkrátka nedokážeme vypočítat (viz s. 278-281),
- s. 372 - čísla, která máme k dispozici například u předpovědí prodeje léků, ukazují, že neexistuje korelace mezi odhady prodeje a prodejem skutečným,
- s. 373 - v prostředí typu "vítěz bere vše", jako je například umění, je s ohledem na malý počet takových vítězů jen malá šance na úspěch, možný výtěžek je však neúměrně vysoký,
- s. 374/5 - komplexita: jednotlivé prvky jsou na sobě silně závislé, a to temporálně (proměnná závisí na minulých stavech sebe samé), horizontálně (různé proměnné závisejí na sobě navzájem) i diagonálně (proměnná A závisí na minulých stavech proměnné B) --> na mechanismy působí silné pozitivní a zesilující zpětnovazební cykly, to vede k tomu, že otřes nepohlcují vyvažující síly, naopak s časem roste a zhoršuje se, komplexita ukazuje na Extrémov,
- s. 376 - co na kritiku Taleba říkají tvůrci modelů: to všechno víme, nic není dokonalé, předpoklady jsou rozumné, na předpokladech nezáleží, nelze dokázat, že předpoklady jsou chybné, děláme jen to, co všichni ostatní, modely nejsou úplně k ničemu,...,
- s. 379/80 - Talebovi kvadranty: první kvadrant (jednoduché binární výstupy v Průměrově): v ekonomickém rozhodování je vídáme zřídka, ani v druhém kvadrantu (komplexní výstupy v Průměrově) modely nepředstavují zázračný lék, třetí kvadrant (jednoduché výstupy v Extrémově): případná chyba nám tu příliš neuškodí, protože, i když je extrémní událost možná, nepřináší extrémní výstupy, čtvrtý kvadrant (komplexní výstupy v Extrémově): doména černých labutí, je nutné se tu vyhnout předpovídání mimořádných výstupů,
- s. 383 - lidé si neuvědomují, že hlavní úspěch nespočívá v pokusech o zisk, ale v tom, předejít ztrátám,
- s. 384 - výzkum Spyrose Makridakise: nadbytečnými diagnózami lékaři zabíjejí pacienty,
- s. 385 - iatrogenie regulátorů: volání po větší (či přímo neomezené) regulaci ekonomických aktivit, regulátoři prosazovali, abychom se spoléhali na hodnocení ratingových agentur a "metody výpočtu rizik", které jen zvýšily zranitelnost systému, protože bankéři se na jejich základě pouštěli do aktivit, jež nás později tak nepříjemně překvapily, vyšší regulace prospívá jen investičním bankéřů, právníkům, bývalým regulátorům, kteří dnes působí jako poradci finančních institucí, a další zájmovým skupinám,
- s. 386-8 - rady (do života): vyhněte se optimalizaci a vyhledávejte redundanci (zálohování); pozor na atypičnost mimořádných událostí; vyhněte se jistým metodám měření rizik; z chyb modelování těží ti, kteří se vystavují pozitivním černým labutím; nezaměňujte absenci volatility s absencí rizika (snížení volatilit a s ním i zvýšení rizika velkých skoků je příznačné pro proces směřující k extrémovským podmínkám; u rizik se střežte prezentací konkrétních čísel (vnímání rizik je podmíněno tím, jak jsou nám tato rizika prezentována, což je ve čtvrtém kvadrantu zvláště naléhavé),
- s. 389-391 - dest principů, jak zvýšit odolnost společnosti vůči černým labutím.