Otevřené hranice? Libertarián odpoví vždy Ano!, dokud ho nenapadne zeptat se rovněž Vždy?
Napsal Martin Štěpaník.
I. Úvod, který nepotěší
Někteří libertariáni jsou „užitečnými idioty“ pro kulturní marxisty. Ve spoustě oblastech už to je vidět tak, že se vytvořila kategorie left-libertarians, možná se brzy vytvoří i left-anarchocapitalists. A jsou militantně proti konzervativním libertariánům jako Rothbard anebo Hoppe. Podstatné je to „militantně proti“, nesouhlasit spolu můžeme bez emocí vždy.
Nově se začínají trhat rovněž levicovější hardcore libertariáni a levicovější anarchokapitalisté (trochu oxymóron), kteří ale paradoxně opuštěním důsledné ochrany vlastnických práv kulturním marxistům pomáhají prosazovat jejich cíle a agendu.
Ono je to však mnohdy jen tím, že dávají důraz na něco jiného, než řekněme konzervativnější libertariáni a konzervativnější anarchokapitalisté.
Hezky je to vidět na otázce otevřených hranic - kde jedni akcentují nesmyslnost arbitrárních hranic států, druzí akcentují nesmyslnost zákazu diskriminace na území státu a/nebo parasitismus na sociálním systému. A je z toho rozkol, neboť lpění na prvním podporuje otevřené hranice, lpění na druhém naopak vede k omezení migrace migrantů.
Politika otevřených hranic je dobro, pokud...
II. Trocha teorie
Za státu libertarián vždy zjišťuje a poměřuje, pokud a do jaké míry konkrétní politika, poruší vlastnická práva a dle toho se hodnotí, zda je politika dobrá, dobro, nebo špatná, zlo.
Politika otevřených hranic porušuje vlastnická práva vlastníků pozemků na území státu, neboť stát zakazuje diskriminaci.
Podstatné je si najít obsah vlastnického práva - jsou to z římského práva taková ta dílčí práva začínající na "ius" a vše okolo (zde u práva diskriminovat ius disponendi). To by každý libertarián a anarchokapitasta měl umět i pozpátku.
Vlastnictví věci/svého těla neboli výlučné panství nad věcí/svým tělem má v sobě již obsaženo právo na diskriminaci - je to vyloučení z užívání - vlastník je výlučným uživatelem věci/svého těla a bez jeho souhlasu nesmí nikdo věc/jeho tělo užívat.
Kdokoliv tvrdí, že existuje výjimka z práva na diskriminaci, obhajuje vyvlastňování jednoho z dílčích práv obsažených ve vlastnickém právu. U práce je situace obdobná jen s jinými jmény - kdo tvrdí, že někdo musí poskytnout svou práci (např. lékař) jinému, jen obhajuje otroctví. Morální je tedy jak neposkytnutí zdravotní péče, tak neupečení dorta bez ohledu na náboženství pekaře a neobslouženého zákazníka. To je dle mne dnes hlavní argument proti otevřeným hranicím.
Určitě už jste slyšeli toto právní: přičina - příčinná souvislost - následek.
Pokud obhajujete otevřené hranice, paradoxně tím dnes obhajujete i vyvlastňování jednoho z dílčích práv obsažených ve vlastnickém právu, resp. obhajujete otroctví.
Kde to může skončit, zjistíte, kdy si najdete termín nuda proprietas, tzv. „holé“ vlastnictví. U otroctví je jasné, kde končí.
III. Trocha praxe
Být dnes za státu pro otevřené hranice tak ve svém důsledku znamená podporu porušování vlastnických práv podnikatelů, kteří nesmí odmítnout s kýmkoliv uzavřít smlouvu kvůli státnímu zákazu diskriminace (antidiskriminační zákon).
Pak je zde opak, tj. být proti otevřeným hranicím znamená podporu porušování vlastnických práv podnikatelů, kteří nemohou s kýmkoliv uzavřít smlouvu, protože k nim ten člověk nesmí přijít.
Migrantům žádné porušení jejich vlastnických práv nehrozí, neboť právo na vstup na pozemek bez souhlasu vlastníka nemají.
Tlučou se tedy jen dvě politiky, otevřené vs. „zavřené“ hranice. A vy, jako libertariáni, musíte zhodnotit, která ta politika porušuje vlastnická práva více, popř. které porušení je závažnější.
Dnes cca 80 procent obyvatel ČR nechce na území muslimy a africké černochy. V anarchokapitalismu by těchto cca 80 procent nepustilo tyto migranty na své pozemky, neprodalo by jim své výrobky, neposkytlo službu, nepronajalo jim svůj byt.
Naopak pro naprostou většinu obyvatel ČR jsou vítáni migranti z Vietnamu, Ukrajiny, západních zemí Evropy, apod. V anarchokapitalismu by je naprostá většina pustila na své pozemky, prodalo by jim své výrobky, poskytlo službu, pronajalo jim svůj byt.
Dnes, kdy je státem zakázána diskriminace, tak při omezené migraci se státními hranicemi naprostá většina (instinktivně) nepovažuje za porušení práva na diskriminaci, když musí obsloužit migranty z Vietnamu, Ukrajiny, západních zemí Evropy, apod., neboť by je obsloužili, apod. i dobrovolně v anarchokapitalismu.
Naopak, při otevřených hranicích u muslimů a afrických černochů cca 80 procentům povinnost poskytnout službu, prodat výrobek anebo pronajmout byt vysloveně vadí.
Vyvlastnění dílčího práva obsaženého v každém vlastnickém právu věci nebo těla člověka s tím, že nutit někoho poskytnout službu (práci) násilím je otroctví, je mnohem závážnější porušení vlastnických práv než nemožnost poskytnout službu, výrobek, apod. migrantovi, který zde z důvodu "zavřených" hranic, tj. omezené migrace, nemůže být.
Nezáleží na počtech, i jeden otrok stačí, aby se jednalo o závážnější porušení vlastnického práva než jakýkoliv známý následek "zavřených" hranic.
IV. Závěr
Každý libertarián nebo anarchokapitalista tak vybírá mezi dvěma zly. Já volím to zlo, kde je porušení vlastnických práv mnohem nižší než to druhé, jak kvalitativně tak kvantitativně, volím tedy omezenou migraci s pomocí, bohužel, amorálních arbitrárních státních hranic.
Já tvrdím, a tvrdí to v minulosti snad všichni libertariáni (už od klasických liberálů), Mises o tom rovněž hodně psal, že libertarián by měl podporovat jen takovou politiku, která snižuje míru porušování vlastnických práv. Proto i Rothbard u otevřených hranic otočil. Pro neprávníky překvapivě, ale v jednom jeho článku užívá stejný argument, který zde rozvádím já. Následky otevřených hranic na území státu! Nikoliv v anarchokapitalismu, kde jsou otevřené hranice dobro.
Kdo volí opačně, bohužel, prokazuje, že moc nerozumí základům libertariánství, resp. anarchokapitalismu, tj. zejména nedává moc důrazu ochraně vlastnických práv, neboť volí více místo méně zla.
Zkuste si cvičně odargumentovat, že při zákazu diskriminace a při otevřených hranicích má migrant právo na poskytnutí služby (na práci) nebo na koupi výrobku podnikatele - obyvatele ČR. Jak se tomu otroctví zejména podnikatelů vyhnete opravdu netuším. A pak zkuste odargumentovat, že otroctví je menší zlo.
Kdyby stát povolil diskriminaci, zamezil parasitování na sociálních dávkách ze strany migrantů a podobně, tak jsem rovněž pro otevřené hranice, ať si rozhodnou podnikatelé a další, jestli chtějí mít jakékoliv (smluvní) vztahy s migranty.
P.S. Státní hranice jsou zlo. Státní zákaz diskriminace je zlo. Daně jsou zlo. Ukrajince, Vietnamce, a další pracovité lidi vítám s otevřenou náručí.“