Libertariáni a morální relativismus
Další "badatelský" článek (nejen) na téma rozklížených Svobodných.
[Autor: Ashley Rae Goldenberg]
Pokud strávíte nějaký čas čtením blogů, jejichž autoři jsou vysokoškolští libertariánští studenti (1), musíte číst články zabývající se jejich láskou k promiskuitě, k užívání drog a k oplzlým alternativním životním stylům, to vše v zájmu toho, aby byli alternativními. Běžný argument, kteří tito libertariáni používají je to, že jejich volba spadá pod kategorii "subjektivních hodnot"; proto je chybné dělat jakékoliv morální soudy odsuzující jejich aktivity.
Zdá se, jako by tito libertariáni, kteří si nárokuji, že jsou následovníci rakouské ekonomické školy, nikdy ve skutečnosti nečetli žádné dílo rakouských ekonomů. Kvůli tomu, tito libertariáni zcela ignorují ideologii, ke které se hlásí. Tato ignorace je sama manifestována v prohlášeních jako jsou tato: "Subjektivní hodnota znamená, že nemůžete hodnotit lidi za jejich vlastní volbu" a "Je proti svobodě kritizovat lidi za jejich volbu." Jednotlivci, kteří se hlásí k tomu, že jsou žáci libertariánského myšlení by přinejmenším měli dobře číst základy svých vlastních idejí.
Je zde zásadní rozdíl mezi subjektivními hodnotami a morálním relativismem. Libertariáni se rozhodli sjednotit subjektivní hodnoty v ekonomickém smyslu s morálním relativismem. Toto zmatení pramení z nedostatku znalostí stran definice subjektivních hodnot. V ekonomii, subjektivní hodnota odkazuje k teorii užitku, v které předměty získávají svoji hodnotu skrze potřeby a touhy jednotlivců. Když ekonomové tvrdí, že "Každý má různé subjektivní hodnoty", jde o odvolávku na to, že jednotlivci mají různé požadavky, potřeby a chutě pokud jde o zboží a služby. Morální relativismus na druhou stranu je filosofií, která deklaruje, že neexistuje žádná pravda: dobro a zlo neexistují. Tedy, jako morální relativista, nemůžete kritizovat jiné za jejich aktivity, protože vše je subjektivní.
Pro jednotlivce, kteří nikdy nestudovali Rakouskou ekonomickou teorii, se tyto termíny mohou zdát na první pohled zmatenými. Nicméně pro lidi, kteří sami sebe vidí jako vůdce hnutí svobody, s hlubokými znalostmi Rakouské ekonomie, zde neexistuje žádná výmluva stran zaměnění subjektivní teorie hodnoty v ekonomii s morálním relativismem. Není zde tak žádný důvod pro libertariány, aby dělali bláznivé proklamace jako je tato: "Nemůžete být libertarián a hodnotit lidi podle jejich volby" a "Kritizování aktivit jako správných anebo špatných jde proti libertariánství."
Tito vysokoškolští libertariáni opravdu věří, že říci někomu, že vyrábět heroin je špatné rozhodnutí, porušuje libertarianismus. Také kritizovat polygamický životní styl jako odporný vede k odpovědi "Kdo jsi, že kritizuješ?", což by rozplakalo Ayn Randovou. Zase a zase jsou vysokoškolští libertariáni pobouřeni, když má nějaký jedinec odvahu prohlásit, že zde je nějaké objektivní dobro a objektivní zlo. Podle těchto morálních relativistů zde není žádné dobro a zlo, dokud nekritizujete něco, o čem věří že je to dobro, což vede k tomu, že váš postoj bude označen jako "zlo". (2) (3)
Stejně jako pletení subjektivní hodnoty s morálním relativismem, vysokoškolští libertariáni pletou pojem být libertariánem s pojmem být libertinem (4). Jejich slovy, jeden musí bezpodmínečně akceptovat drogově pomatený polygamní životní styl s nulovými morálními zábranami. Cokoliv jiného, než jednostranná obhajoba jakéhokoliv a všech alternativních životních stylů, je viděna jako urážkou svobody. Argumentovat, že jistý životní styl je zlem se patrně jeví být podobným jako chtít, aby vláda tento životní styl zakázala. Míti nějaké morální zábrany, věřit v objektivní dobro a zlo a hrdě bránit to, co je dobro předtím, co je zlo, je nahlíženo jako, že jedinec "není libertariánem".
Jako demonstrace směšnosti logiky: "Nemůžete být libertariánem, jestliže věříte v hodnocení lidí kvůli jejich 'různým subjektivním hodnotám'.", je důležité si povšimnout, že Rothbard, přední anarchokapitalista a následovník Rakouské ekonomické školy, napsal kousavé postřehy proti libertinskému životnímu stylu, který vysokoškolští libertariáni z celého srdce propagují. (5) Z pohledu nové mantry nehodnotícího bytí jako předpokladu libertariánství, by Rothbard nemohl být posuzován jako libertarián (6). Patrně jeho postoje byly zcela "proti svobodě", protože zahrnovaly i úroveň kritického myšlení jdoucího daleko za dětinství typu "Všichni si ceníme rozdílných věcí. Každá volba je rovnocenná. Žádná kritika." Jak děsivě ironické.
Poznámky překladatele:
(1) U nás tyto libertariány (jak uvidíme dále de facto libertiny) spíše najdete v okolí aktivit dnešního Liberálního institutu a někteří se vyskytují i na facebookovém Fóru svobodného přístavu mezi diskutujícími.
(2) Vypozoroval jsem, že třeba facebookoví diskutující libertini jako Matyáš Krasukopf (alias Jan Novák) anebo Nikola Borovička označovali a označují takovéto lidi jako rasisty, fašisty a nácky.
(3) Z uvedeného plyne, že tito jedinci operují zřejmě v pozadí sami s nějakým obejktivním 'dobrem'. Nejspíš jde o něco z oblasti libertinismu. Dle jejich vlastní teorie však něco takového není možné. Nemohou - vzato do důsledků - ani prohlásit dodržování principu neagrese za dobro ani zlo.
(4) Může jít však ve skutečnosti i o záměr, aspoň u některých.
(5) Srovnej uvedené s Rothbardovou knihou "Rothbardovy eseje".
(6) Ještě jedno zajímavé pozorování: i u nás v ČR se lze setkat poslední dobou na internetu v některých diskusích mezi některými libertariány s tím, že Rothbarda nepovažují za moc důležitého a závazného. Něco takového bylo ještě před pár lety dost neobvyklé.
(7) Odkazy viz původní článek (ne všechny jsou ovšem funkční).