U rudého snědeného krámu IV.D: Odbočka do Chomutova
Jedním z opatření, jak pomoci stověžaté bylo přesunout do ní například stavební kapacity z jiných míst socialistické vlasti (viz řeč Miroslava Tomana nebo Miroslava Štěpána v druhém dílu této kapitoly). To se samozřejmě nemohlo mimo Prahu a střední Čechy moc líbit. Komunistický poslanec Jan Kubišta za okres Chomutov na 16. schůzi ČNR uvedl, že: „Na jedné straně propagovaná priorita Severočeského kraje a jeho pánevních okresů, a na druhé straně nedostatek zboží, problémy ve zdravotnictví, ve službách a v dopravě. Jen velice těžko se vysvětluje lidem, že mají aktivně pracovat v okrese, který vzhledem ke svému životnímu prostředí rozhodně nepatří mezi ty atraktivní a na druhé straně přes všechnu snahu místních orgánů již nejsme schopni nabídnout více než v ostatních oblastech republiky.“. Zmíněný poslanec například poukazoval na stav v dopravě v daném okrese, ta byla velmi kritizována zdejšími pracujícími. Nejhorší situace měla být dle něho v souměstí Chomutova a Jirkova, kde chyběly velkokapacitní autobusy (tj. kloubové) ve špičkách. Byla připravena výstavba tramvajové tratě, která by situaci mohla vyřešit, ta však byla federální vládou odkládána na dobu 9. pětiletky (1991-1995), která nikdy nepřišla. Jinde (na trase do Tušimic) poslanec požadoval dodávku vysokokapacitních autobusů [1].
Podle čeho rozhodnout, když nejsou informace o tom, co si lidé přejí? Preference nebyly demonstrovány a neodrazily se v cenovém systému změnami cen a nebyly tak převedeny na stejné měřítko. Nejsou zde podnikatelé, kteří by mohli dopředu odhadovat vývoj poptávky. Je urgentnější potřeba Pražanů nebo obyvatel Chomutova? Dle čeho tedy rozhodnout, dle toho, jak který poslanec lépe nebo hlasitěji mluví na schůzi? Nebo dle toho, kde více křičí pracující? Dnes je situace taková, že tramvaj v Chomutově a Jirkově nebyla nikdy postavena (přestože někde už byla provedena příprava v terénu) a od roku 1992 zde vznikal nejmladší trolejbusový provoz v ČR s velkokapacitními trolejbusy Škoda 15Tr (asi 145 míst k přepravě), dnes však obnovovaný i „normálně“ kapacitními trolejbusy Solaris Trollino 12 délky 12 metrů (asi 90 nebo 96 míst k přepravě) a jen jedním velkokapacitním trolejbusem Škoda 25Tr (150 míst) [2]. Dle stránek občanského a hromadnou dopravu nadšeného sdružení „Společnost pro veřejnou dopravu“: „Pro Chomutov a Jirkov bylo zřízení trolejbusového systému šťastným řešením. S ohledem na vysoké náklady na výstavbu tramvajových tratí a také na směrové a sklonové poměry a šířku některých komunikací by nemohla tramvajová síť dosáhnout takového rozsahu, jako síť trolejbusová, a navíc by se tramvaje v 90. letech pravděpodobně ukázaly podobně jako v Mostě kapacitně nadbytečné.“ [3]. Jinými slovy zde došlo v poklesu ve výkonech přepravy, za to může změna ve struktuře zdejší ekonomiky, která byla dříve nevhodně z pohledu potřeb spotřebitelů zaměřena, následný pokles v zaměstnanosti, následný odliv části obyvatel a rozvoj motorizace a asi i další možné a nemožné vlivy. To potvrzuje i výroční zpráva „Dopravního podniku měst Chomutova a Jirkova a. s.“ za rok 2012, která konstatuje setrvalý trend poklesu objemu přepravených osob [4]. A to jde dnes o dotovanou dopravu. Navíc z wikipedie je patrné, že v Chomutově bylo potíží to, že kloubové autobusy Ikarus 280 měly nedostatečný výkon při jízdě do kopce [5]. Dnešní autobusy tímto neduhem již netrpí.
Dejme však opět slovu poslanci Kubištovi, aby nás informoval o životě v okrese s velkou koncentrací těžebního a hutního průmyslu. Chyběl zde dle něho dostatek zeleniny (některé ovoce bylo zajištěno vlastní produkcí okresu) a dále: „Nedostatek řady druhů spotřebního zboží, textilního zboží a akutní nedostatek stavebního materiálu pro drobné stavebníky. Navíc, co se týče potravin a surovin pro jejich výrobu, je okres Chomutov výrazně dosunový a musí spoléhat na milost či nemilost ostatních krajů v tomto směru soběstačných. Tak se stává, že v okrese, kde je velká kupní síla, chybí těstoviny jak v objemu, tak sortimentu, trvanlivé mléko, předvařená rýže, vaječné krémy a ostatní potravinářské produkty.“ [6]. V zásobování potravinářskými produkty to tedy nebyla žádná sláva ani v tomto „ocelovém a uhelném“ okrese. Chyběly dokonce i docela obyčejné věci.
[1] Stenoprotokoly 16. schůze, Poslanec Jan Kubišta, list s016014 a s016013, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016014.htm a http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016013.htm.
[2] Česká wikipedie, heslo „Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově“ a tamtéž hesla pro příslušné typy trolejbusů.
[3] Trolejbusy v Chomutově a Jirkově. Tramvaje v Mostě obsluhují i město Litvínov.
[4] Výroční zpráva za rok 2012, s. 1.
[5] Česká wikipedie, heslo „Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově“.
[6] Stenoprotokoly 16. schůze, Poslanec Jan Kubišta, list s016013, http://www.psp.cz/eknih/1986cnr/stenprot/016schuz/s016013.htm.