Hitlerův socialismus V/V
Průmyslníci
Socialismus není příznivě nakloněn podnikatelům. To je případ i nacionálního socialismu, a to i přesto, že se často mylně uvádí, že Adolf Hitler byl jedna ruka s průmyslníky. Když v říjnu roku 1932, ještě před nástupem Hitlera k moci, vypracoval Hitlerův finanční expert Hjalmar Schacht provolání požadující jmenování Hitlera kancléřem, bylo účelem tohoto provolání získat podporu co největšího množství podniků a vedoucích ekonomů pro Hitlerovo kancléřství. Konkrétně šlo o získání co možná nejprominentnějších podpisů, které se pak měli co by listina předložit presidentu Hindenburgovi a pohnout jej tak ke jmnování Hitlera kancléřem. Ovšem ohlas podnikatelů na petici za Hitlera jako kancléře zůstal hluboce pod očekáváním. "Jedinými prominenty, kteří ji podepsali, byl ocelář Fritz Thyssen, podnikatel s draslíkem August Rosterg, předseda představenstva Commerzbank Friedrich Reinhart - a Schacht." [47]. Německý historik Werner Maser doslova píše: "Také již po léta stále znovu šířené tvrzení, že těžký průmysl a velkostatkáři dostali k moci jak fašistickou diktaturu Mussoliniho v Itálii, tak i Adolfa Hitelra v Německu, aby na jedné straně zbudovali valy proti nebezpečí boílševické revoluce a na druhé straně (sledujíce stranický program Hitlerův i Mussoliniho) zároveň vytvořili expanzní možnosti pro vlastní produkci, je otřepanou frází, která pramení z nedostatečných detailních znalostí." [48]. Průmyslník Friedrich Flick v roce 1945 před soudem uvedl, že nacionální socialisté od něj získali podílově 2.8 % peněz, které vydal na politické účely. Maser píše, že: "S 50 000 markami od Flicka, 250 000 od koncernu IG-Farben a částkou nacházející se někde mezi, kterou daroval průmysl z Porúří v roce 1931, se toho nedalo mnoho počít. Kdyby byl býval Hitler neměl k dispozici měsíční příspěvky od tehdy zhruba 800 000 členů, nebyl by s největší pravděpodobnosdtí ve volném souboji sil schopný konkurence." [49].
Maser také ještě uvádí: "Koncern IG-Farben v čele s Carlem Boschem, kterého určitě nebylo možno označit za přívržence Hitlerovy strany, podporoval Hitlera a NSDAP stejně, jako to činil u ostatních konzervativních stran. Gustav Krupp byl považován za velkoprůmyslníka Hitlerovi obzvláště nakloněného, když na konci roku 1932 ovšem došlo na 'přísahu', nebyl ochoten ani zasadit se u Hindenburga svým jménem pro Hitlera jako kancléře.... Celkem může být po zohlednění nepřátelství uvnitř politických stran a uskupení a role, jakou v nich Hitler a NSDAP hráli, považováno za odpovídající, že dary věnované politickým stranám v období výmarské republiky představiteli průmyslu a hospodářství byly nakonec směřovány proti Hitlerovi a NSDAP." [50]. Dle Jamese a Suzanne Poolových: "Všechny velké podniky dávaly určité sumy politickým stranám (včetně socialistů, ale ne komunistům). Tento způsob korupce je dodnes součástí všeobecné scény demokratické korupce. Přesto v době Výmarské republiky byla hlavním benefecientem ryze liberální Stressmannova Německé lidová strana, nikoli NSDAP [51].
[47] Kopper, s. 145.
[48] Tamtéž, s. 318.
[49] Tamtéž, s. 319.
[50] Tamtéž, s. 319-320.
[51] Kuenhelt-Leddihn, s. 229. Sousloví ryze liberální je potřeba brát s nadhledem.
Literatura:
• BESSEL, R. Politické násilí a uchvácení moci nacisty. In. BESSEL, R. aj. Život ve Třetí říši. Praha: Naše vojsko 2009, ISBN 978-80-206-1067-6.
• DUFFACK, J. J. a GOEBBELS, J. Dr. Joseph Goebbels: poznání a propaganda: komentovaný překlad vybraných projevů. Praha: Naše vojsko 2009, ISBN 978-80-206-1009-6.
• EUCKEN, W. O teorii centrálně řízené ekonomiky: Analýza německého experimentu, Část I. [online]. Dostupný z (přístup VI/2016): http://www.bastiat.kvalitne.cz/jine_texty.htm, překlad V. Krupa.
• EUCKEN, W. Zásady hospodářského řádu. Praha: Liberální institut 2004, ISBN 80-86389-32-4.
• FRANK, K. H. Zpověď: podle vlastních výpovědí v době vazby u krajského soudu trestního v Praze na Pankráci. Praha: Toužimský a Moravec 2016, ISBN 978-80-7264-127-7.
• FEDER, G. Program NSDAP a jeho světonázorová podstata. Brno: Guidemedia 2013, ISBN 978-80-905310-5-5.
• FREI, N. Stát pod taktovkou vůdce: nacistické panství v letech 1933-1945. Praha: Knižní klub 2015, ISBN 978-80-242-4644-4.
• GEYER, M. Nacistický stát znovu na pořadu jednání. In. BESSEL, R. aj. Život ve Třetí říši. Praha: Naše vojsko 2009, ISBN 978-80-206-1067-6.
• HITLER, Ad. Hitlerův Mein Kampf: z bible německého nacionálního socialismu. Liberec: Dialog 2000, ISBN 80-86218-37-6.
• HITLER, Ad. Projevy. Brno: Guidemedia 2012, ISBN 978-80-905310-1-7.
• HITLER, Ad. Stranické prohlášení o postoji NSDAP k lidu venkovskému a zemědělství. In: FEDER, G. Program NSDAP a jeho světonázorová podstata. Brno: Guidemedia 2013, ISBN 978-80-905310-5-5.
• HUGHES, M. a MANN, Ch. Hitlerovo Německo: život v období Třetí říše. Praha: Columbus 2002, ISBN 80-7249-123-7.
• KERSHAW, I. Hitler a Němci. In. BESSEL, R. aj. Život ve Třetí říši. Praha: Naše vojsko 2009, ISBN 978-80-206-1067-6.
• KOPPER, Ch. Hjalmar Schacht: vzestup a pád Hitlerova nejmocnějšího bankéře. Praha: Grada Publishing 2013, ISBN 978-80-247-4752-1.
• KOŘENÝ, D. Dvojdomost národního boje. (Rudolf Jung 1882-1945). In. Historie okupovaného pohraničí 1938-1945. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně 2005, ISBN 80-86067-17-3.
• KOŘENÝ, D. Jungův sudetský socialismus (ve světle Zániku Západu). In. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica. Sborník prací historických XX. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci 2004, ISBN 80-244-0972-2
• KUEHNELT-LEDDIHN, Er. von. Levicové smýšlení: od de Sada a Marxe k Hitlerovi a Pol Potovi. Praha: Wolters Kluwer Česká republika 2010, ISBN 978-80-7357-571-7.
• LIPKA, D. a ŠŤASTNÝ, D. John Maynard Keynes, socialismus a hospodářská politika nacistického Německa. In. Acta Oeconomica Pragensia, řočník 16, číslo 1. Praha: 2008
• MASARYK, T. G. Ideály humanitní a texty z let 1901‐1903. Praha: Ústav T. G. Masaryka a Masarykův ústav ‐ Archiv AV ČR 2011, ISBN 978‐80‐86142‐36‐4.
• MASER, W. Adolf Hitler: Tak vedl a řídil. Praha: Grada Publishing 2014, ISBN 978-80-247-4654-8.
• MISES, L. v. Byrokracie. Praha: Liberální institut 2002, ISBN 80-86389-22-7.
• MISES, L. v. Socialismus v Rusku a Německu [online, 2016]. Dostupný z (přístup V/2016): http://www.bawerk.eu/clanky/texty-jinych-autoru/socialismus-v-rusku-a-nemecku-od-ludwiga-von-misese.html.
• MISES, L. v. Svoboda a vlastnictví [online, 2016]. Dostupný z (přístup V/2016): http://www.mises.cz/clanky/svoboda-a-vlastnictvi-1-7--2007.aspx.
• NOVOTNÝ, L. Bavorsko. Ústí nad Labem: Filozofická fakulta UJEP 2012. Stručná historie států, ISBN 978-80-7414-521-6.
• PALMER, T. G. Bismarck`s Legacy. In Palmer, T. G. After the Welfare State. Arlington: Students for Liberty 2012, ISBN 978-0-89803-171-3.
• PLACÁK, P. Gottwaldovo Československo jako fašistický stát. Praha: Paseka 2015, ISBN 978-80-7432-604-2.
• ROUS, I. Konec války v centru českých Němců: Spousta kádrů z SS a nenávist. Čechy prý naháněli a stříleli ještě několik dní po válce (rozhovor) [online, 2015]. Dostupný z (přístup V/2016): : http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Konec-valky-v-centru-ceskych-Nemcu-Spousta-kadru-z-SS-a-nenavist-Cechy-pry-nahaneli-a-strileli-jeste-nekolik-dni-po-valce-373264.
• SZOBI, P. Vliv odstranění soukromého podnikání na nabídku spotřebního zboží v NDR v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. In: STELLNER, Fr. aj. Hospodářské dějiny novověku. Praha: Setoutbooks.cz 2012, ISBN 978-80-86277-73-8.
• TALEB, N. N. Černá labuť: Následky vysoce nepravděpodobných událostí. Praha-Litomyšl 2011, ISBN 978-80-7432-128-3, s. 236-237
• WHEEN, F. Marxův kapitál: Biografie. Praha: Beta-Dobrovský 2007, ISBN 978-80-7306-315-3.