Vize Partekonu a její kritika: Shrnutí
Místo závěru zde uvede shrnutí toho nejdůležitějšího ohledně poznání a kritiky Partekonu čili participativní ekonomiky tak, jak ho prezentuje M. Albert. Tím ovšem netvrdím, že moje poznání a kritika tohoto ekonomického systému, podaná v předchozích kapitolách, byla vyčerpávající. Jistě by se něco dalo ještě rozebrat a jistě by někdo bystřejší mohl něco dalšího dodat. Přejděme však ke shrnutí poznání a kritiky Partekonu:
A) Albertův Partekon, čili participativní ekonomika, významně redukuje motivaci lidí produkovat zboží a služby pro druhé a omezuje a znemožňuje i podnikatelské jednání. Tím se stává uspokojování lidských potřeb horším a nejistějším. Ekonomika postavená na Partekonu bude tedy chudší, než ekonomika postavená na volném trhu a soukromém vlastnictví a bude i chudší ve srovnání s toutéž ekonomikou vystavenou intervencím (intervencionismus).
B) Partekon také zavádí nové třídní dělení sestávající se ze dvou tříd, jedné vládnoucí pomocí demokratického hlasování a druhou poddanou třídu, jejíž hlasy většinou či zcela propadnou. Partekon také ruší soukromé vlastnictví výrobních faktorů (kapitálu).
C) I přes proklamované rozhodování sám o sobě ve skutečnosti Partekon svobodu jednotlivce porušuje. Partekon předpokládá při svém zavádění i použití jisté míry násilí. Násilí je navíc potřebné ke zrušení soukromého vlastnictví výrobních faktorů (kapitálu).
D) Vyvážené komplexy pracovních činností (nutnost pracovat současně na několika pracovních pozicích a v různém typu povolání) v Partekonu povedou k despecializaci pracovní síly a tedy k propadu produkce ekonomiky. Stanovení vyvážených komplexů pracovních činností je velmi arbitrární a nepřesné, což bude mít záporný vliv na výrobní strukturu ekonomiky a opět na výši produkce. Zjistili jsme, že z hlediska pracujících nepůjde o příliš příjemný systém, a to kvůli nutnosti velmi často měnit alespoň částečně práci.
E) Vyvážené komplexy pracovních činností nebrání vzniku hierarchie v Partekonu.
F) Součástí Partekonu bude významný černý trh, který však bude tlumit nevýhody plynoucí z participativní ekonomiky.
G) Partekon neznamená vůbec plnou zaměstnanost, ale předpokládá, že lidé budou muset měnit zaměstnání. Tím je Partekon realističtější než klasický centrální socialismus.
H) Partekon de facto spočívá ve finále na řízení ekonomiky centrálním plánem.
I) Zdroje (předpoklady) ekonomické kalkulace v podobě vzácnosti a existence lidských potřeb jsou v Partekonu přítomné, tak jako v každé jiné reálné ekonomice. Další ze zdrojů ekonomické kalkulace v podobě soukromého vlastnictví zde však chybí. Konečně poslední ze zdrojů ekonomické kalkulace podnikatelské jednání v Partekonu neexistuje a místo toho je zde nahrazeno demokratickým jednáním různých rad a centrálním plánem, které nejsou sto adekvátně zpracovat a využívat množství stávajících informací a nejsou ani sto řádně objevovat nové informace a jim přizpůsobovat jednání a vnímání cílů, které lidé sledují.
J) Participativně ekonomické jednání je těžkopádné a pomalé a nemalá část informací je skrze toto jednání ztracena a zbylá část zjednodušena, ale zároveň i zdeformována (teorie veřejné volby, B. Caplan, co je a co není vidět atd.). Případné změny centrálního plánu jsou těžkopádné a trpí ztrátou informací a deformacemi. Celkovým výsledkem těchto skutečností je pak ten fakt, že ekonomická kalkulace za existence Partekonu čili participativní ekonomie, tak, jak tento systém předkládá M. Albert, není možná!
K) Výsledkem Partekonu čili participativní ekonomiky tedy budou nedostatky, přebytky, neuspokojení potřeb spotřebitelů, masivní plýtvání, černý trh a korupce. Výsledky budou tedy dosti podobné centrálně plánované ekonomice sovětského či nacionálně socialistického typu.
Pokud by měl být někdy Partekon prakticky vyzkoušen (participativní řízení v rámci nějaké firmy či malé komunity nebo v rámci dodávky nějakého veřejně zajišťovaného statku, nestačí k empirickému poznání výsledků Partekonu, jaký by tento měl, pokud by byl zaveden v celé ekonomice), tak je velmi pravděpodobné, že to bude v nějaké zmodifikované podobě. To by mohlo některé ze zde uvedených závěrů modifikovat.