Stránky Ludwiga von Misese Morava a Čechy

MHD zdarma se stalo fenoménem posledních několika let. V České republice jezdí už v šesti městech. V Hořovicích, Lovosicích, Strakonicích, Třeboni, Valašském Meziříčí a ve Frýdku-Místku. Hořovice s 6 851, Třeboň s 8 366 a Lovosice s 8 735 obyvateli (k roku 2017) jsou malými městy, kde by za jízdenky vybrali pár desítek tisíc anebo nějaký ten stotisíc korun, proto nejsou moc zajímavé. Většinou v takovýchto městech ani MHD nebývá anebo je velmi malá (1 či 2 linky). Strakonice (22 908 obyv.) a Valašské Meziříčí (22 309 obyv.) jsou už okresními městy, ale MHD zdarma v nich jezdí teprve chvíli. Nicméně u měst této velikosti jde většinou o několik autobusů a několik linek (V některých městech této velikosti ani MHD není, třeba v Kopřivnici a ve Svitavách). Naopak ve Frýdku-Místku jezdí MHD zdarma již 7 let a je tedy možné ji zhodnotit. Navíc Frýdek-Místek je poměrně velkým městem s 56 719 obyvateli (k roku 2017), tudíž má i větší systém MHD, a jeho zkušenosti mohou být inspirací i pro jiná velká města.

Protože článek je poměrně dlouhý, píši na jeho začátek rovnou shrnutí výsledků zkoumání MHD zdarma ve Frýdku-Místku. Kdo nechce číst dále, tomu stačí tento telegraficky psaný odstavec. Ve Frýdku-Místku se nejezdí úplně zdarma. Na začátku je nutné si koupit čipovou kartu za 300 korun. Také „zdarma“ dnes cestuje asi 75 % cestujících a 25 % cestujících platí jízdné. Mezi lety 2010 a 2016 narostl počet cestujících o skoro 90 %. V roce 2016 využilo MHD už 7.2 milionu cestujících. Případ MHD ve Frýdku-Místku není ideálním příkladem pro sledování dopadů zavedení MHD zdarma! V případě MHD Frýdek-Místek totiž došlo zároveň a následně k rozšíření obsluhovaného území, a to dokonce k značnému rozšíření (202 km2). Tržby mezi lety 2010 a 2016 klesly o 49 %. Počet automobilů na hlavním tahu narostl za stejnou dobu o 11 %, a to přesto, že se situace ve výstavbě nových silnic a dálnic v okolí Frýdku-Místku v podstatě za uvedenou dobu nezměnila. Jinde ve městě byl nárůst ještě větší. Nárůst počtu cestujících ve skutečnosti nebyl tak velký, jak se zdá, protože část cestujících z okolí města již využívala dřívější linkové vedení. Do autobusů přešli možná někteří cyklisté a jistě chodci. Místo zdravého pohybu tedy nasedli do autobusů. A je také velmi pravděpodobné, že lidé, kteří již dříve MHD využívali, jezdí prostě o něco častěji (pro příklad místo využití MHD 50x za rok, někdo jezdí po novu třeba 80x za rok). Kdežto automobilistů MHD zdarma ve Frýdku-Místku moc nepřitáhlo, jestli vůbec nějaké.

MHD zdarma
Ode dne 27. března 2011 je ve Frýdku-Místku zavedena takzvaná MHD zdarma, čímž byl splněn slib zdejší ČSSD daný před komunálními volbami: "Statutární město Frýdek-Místek se rozhodlo ulevit životnímu prostředí, které je extrémně zatíženo silniční dopravou." [1]. Původně se uvažovalo, že by nabídka platila jen pro občany města, nakonec však je nabízena všem, ovšem podmínkou využití je bezdlužnost vůči městu. Nejezdí se úplně zdarma. "Nově zavedený tarif v MHD má svá jasná pravidla a podmínky - nákup nové čipové karty, její aktivace a prokázání bezdlužnosti vůči městu. Hodnota karty a ročního kuponu činí 300 korun – zahrnuje: pořízení čipové karty, její aktivaci, obal a roční kupón.". Jde o 365denní čipovou časovou jízdenku. Prodlužovací kupon na další rok stojí pak 1 Kč a nahrává se ve výdejním stanovišti na počkání. Původní tarifní podmínky pro cestující bez časové jízdenky zůstaly v platnosti, nadále zůstal zaveden nástup jen předními dveřmi. [2]. Nástup jen předními dveřmi eliminuje bezdomovce a nepřizpůsobivé, ovšem relativně zdržuje provoz. Na wikipedii se lze dočíst, že „zdarma“ dnes cestuje asi 75 % cestujících a 25 % cestujících platí i nadále jízdné [3].

　
Počty přepravených cestujících rostou
"Po zavedení „MHD zdarma“ došlo k výraznému nárůstu počtu přepravených cestujících v MHD. Zatímco v roce 2010 přepravila MHD 3 801 633 cestujících, v roce 2013 to bylo už 5 677 018 cestujících. V roce 2014 došlo k výraznému rozšíření MHD do okolních obcí, což mělo vliv i na počet přepravených cestujících. Meziroční nárůst o cca 1 046 tis. cestujících lze přisoudit následujícím vlivům. Tarif „MHD zdarma“ měl vliv na nárůst počtu přepravených cestujících na dříve obsluhovaném území o 226 tis. cestujících. Na nově obsluhovaném území bylo převzato 520 tis. cestujících, kteří veřejnou dopravu využívali již dříve. Díky tarifu „MHD zdarma“ přibylo na nově obsluhovaném území dalších 300 tis. cestujících. Od zavedení „MHD zdarma“ tak stoupl počet cestujících o 76,8 %, z toho o 63,2 % díky tarifu „MHD zdarma“ a o 13,6 % díky rozšiřování systému MHD." [4]. Není jasné, odkud jsou čerpána uvedená procenta respektive procentní body. Podívejme se, ale na vzestup počtu cestujících mezi roky 2013 a 2014. Z 1 046 tisíce cestujících jich plných 520 tisíc na předtím MHD neobsluhovaném území využívalo veřejnou dopravu už dříve. Což je skoro 50 % nárůstu. Na již obsluhovaném území vzrostl počet cestujících o 226 tisíc lidí. Ovšem stěží můžeme říci, že tento nárůst je dán jen tarifem zdarma. Vliv na tyto dodatečné cestující mohlo mít i právě rozšíření obsluhovaného území a tedy to, že se mohou levněji dostat i do jiných oblastí než tomu bylo dříve. Kolik lidí ovlivnila především tato skutečnost a kolik lidí jen tarif zdarma přirozeně nevíme. Část z nich ovšem ovlivněna velmi pravděpodobně byla, ostatně vždyť na vstup do tarifu zdarma měli tito lidé jeden až dva roky a navíc toto opatření bylo i poměrně dost presentováno (nejen) v místních mediích. V roce 2016 využilo pak MHD už 7.2 milionu cestujících [5]. Oproti roku 2010 je to nárůst o skoro 90 %.

　
Rozšiřování obsluhovaného území
Případ MHD ve Frýdku-Místku není ideálním příkladem pro sledování dopadů zavedení MHD zdarma! Jednak se mění preference lidí. Mění se prostředí. Mění se počty lidí, kvalita dopravních prostředků, ceny pohonných hmot atd. V případě MHD Frýdek-Místek ovšem došlo zároveň a následně k rozšíření obsluhovaného území, a to dokonce k značnému rozšíření (202 km2). To výsledné hodnocení opatření magistrátu docela silně stěžuje. Jak se MHD rozšiřovala, je patrné z tohoto zdroje: Březen 2011 – Staré Město; Červen 2012 – Raškovice, Krásná a Hukvaldy (víkend); Červenec 2013 – Hukvaldy (pracovní dny); Prosinec 2013 – Baška, Janovice, Paskov, Staříč, Žabeň; Srpen 2014 – Palkovice, Kozlovice, Fryčovice, Pržno, Brušperk, Nová Bělá a o víkendu Metylovice; Prosinec 2015 – Dobrá, Nošovice [6].
　
　
Tržby za MHD jdou dolů
Na wikipedie stojí, že: "Tarif „MHD zdarma“ má přímý vliv na výši tržeb, které se po zavedení snížily z 23,7 milionů Kč v roce 2010 na 14,9 milionů Kč v roce 2014. Od zavedení „MHD zdarma“ tak klesly o 37,1 %. Zatímco tržby z dlouhodobého jízdného (pravidelní cestující) téměř vymizely, tržby z jízdného placeného v hotovosti u řidiče (nepravidelní cestující) neklesly. „Zdarma“ dnes cestuje asi 75 % cestujících, 25 % cestujících platí jízdné. Po úvodním propadu tržeb v roce 2011 se v následujících letech výše tržeb stabilizovala." [7]. Dle jiného zdroje: "tržby za jízdné v roce 2016 činily 12,1 milionu korun, před zavedením MHD zdarma v roce 2010 to bylo 23,7 milionu korun" [8]. Tržby tak klesly od roku 2010 do roku 2016 o 49 %.

　
Počty aut rostou
Počty aut projíždějících městem naopak rostou, a to dost značně. Podrobné statistiky vydává Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Pro rok 2010 se praví: "Ve Frýdku-Místku pak projíždí hlavním průtahem města podle dat ŘSD 31 612 automobilů, z toho 5 655 nákladních." [9]. Městské statistiky uváděly dokonce větší hodnoty, ale našel jsem je jen pro rok 2010. K roku 2016 se uskutečnilo další šetření ŘSD a výsledky jsou pro město takovéto: "Hned za nejvytíženějšími ostravskými ulicemi se objevil Frýdek-Místek, kde na průtahu městem statistici napočítali až 35 059 vozů denně.". Z toho bylo 5 917 nákladních automobilů. [10]. Počet automobilů tak narostl o 11 %, a to přesto, že se situace ve výstavbě nových silnic a dálnic v okolí Frýdku-Místku v podstatě za uvedenou dobu nezměnila. Ostatně v případě nákladních automobilů, z nichž asi poměrně hodně projíždí dále na Polsko, došlo k nárůstu za uvedené roky jen o sotva 5 %.

　
Pro srovnání za zhruba stejnou dobu vzrostl počet osobních aut v České republice z 435 osob aut na 1000 obyvatel k 31. XII. 2011 na 485 na 1000 obyvatel k 31. XII. 2015 [11]. To je nárůst o cca 11,5 %. Dodejme ještě, že počet obyvatel města a jeho okolí v zásadě stagnuje anebo přesněji mírně klesá. Kdo nechce číst další statistiku o hustotě dopravy ve Frýdku-Místku, může následující odstavec přeskočit.

　
Ředitelství silnic a dálnic v ČR provedlo v roce 2010 a v roce 2016 sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v republice. Toto sčítání proběhlo i ve Frýdku-Místku. Na webu ředitelství lze najít mapy, kde lze hustotu provozu porovnat. Z uvedených map je patrné, že doprava ve městě za uvedenou dobu většinou zhoustla a někde dokonce značně. Míst, kde naopak poklesla je málo. Pár příkladů (průtah městem již neuvádím). Na ulici Ostravské byl k roku 2010 zaznamenán denní průměr 10 163 automobilů a roku 2016 12 726 automobilů, tj. jde zde o nárůst o 25 %. Na ulici Lískovecké šlo o 5 832 automobilů (2010) versus 7 874 automobilů (2016), tj. jde o nárůst dokonce o 35 %. Tento nárůst je zdaleka největší. Ulice Bruzovská ve své jižní části měla denní průměr 8 196 automobilů (2010) a 9 019 automobilů (2016), nárůst je tu tedy o 10 %. Ulice Frýdlantská zaznamenala denní průměr 21 007 (2010) a 26 199 (2016), což je značný nárůst o 25 %. Beskydská ulice: 20 214 automobilů (2010) versus 26 008 automobilů (2016), nárůst o silných 29 %. Ulice Jana Opletala severní část: 17 122 automobilů (2010) versus 19 332 automobilů (2016), nárůst o 13 %. Vedle toho došlo k nárůstu denních průměrů automobilů na několika dalších lokalitách, kde se provádí měření. Jediné dvě lokality, kde došlo k poklesu počtu projíždějících automobilů, který byl aspoň v řádu jednoho procenta, jsou ulice Jana Opletala jižní část (-13 %) a ulice Slezská (- 5 %) [12].
　

Že ve Frýdku-Místku mají lokální automobilovou dopravu hustější, ukazují i některé další zprávy. Třeba tato zpráva z ledna 2018: "Řidiči ve městech mají čím dál větší problémy s parkováním a úřady vymýšlejí, jak tomu předejít. Počty aut na českých silnicích se totiž neustále zvyšují. Podle Ředitelství silnic a dálnic jich za poslední léta přibylo zhruba 20 procent. Ve Frýdku-Místku chtějí proto stavět nový parkovací dům. Vzniknout by mohl na prostranství před frýdecko-místeckou poliklinikou. „V jejím okolí parkují stovky aut,“ popsal redaktor České televize Petr Mecner, podle něhož kolem osmé ráno poslední místa k zastavení rychle mizí.... S novými parkovacími domy počítá i nezávazná studie revitalizace volných ploch v místní části Riviera. Návrh je však podle vedení města v řadě bodů nevyhovující. Jeden parkovací dům je totiž navržen na Rivieře na točně – podle Deutschera je to moc blízko obytných domů." [13].

　
Závěr
　
Pokud platilo, že pomocí MHD zdarma se statutární město Frýdek-Místek rozhodlo ulevit životnímu prostředí, které je extrémně zatíženo silniční dopravou. Tak z uvedeného vývoje počtu automobilů ve městě plyne, že se tento záměr nepovedl. Aut naopak přibylo, a to poměrně dost. Lidé z aut do autobusů MHD prostě většinou nepřesedli. V dané době ve Frýdku-Místku je zřejmě poptávka po jízdě automobilem strnulá. Lidé si zřejmě velmi cení většího komfortu, který automobil nabízí: namátkou příznivější teplota, čerstvý vzduch, hudba, možnost kouření, hlasitého mluvení, konzumace jídla, nešíření infekčních nemocí, okamžitá dostupnost, pružnost a jiné subjektivní výnosy plynoucí z užívání automobilu (v případě Frýdku-Místku naopak neplatí poměrně častá námitka v podobě pobytu bezdomovců a nepřizpůsobivých v prostředcích MHD). Velmi podobné zkušenosti utrpělo i estonské město Tallin, kde podíl automobilové dopravy v centru města sice o něco poklesl (v celém městě však o 4 % stoupl), ale to i vlivem navýšení počtu spojů (o 9,6 %) a restriktivních opatření (17 km preferenčních pruhů pro MHD, preference na semaforech), zatímco počet přepravených osob MHD narostl velmi málo (údajně jen o 1,2 %) [14].

Kde se tedy vzaly takové počty cestujících? Jak již bylo výše uvedeno, tak nárůst počtu cestujících ve skutečnosti nebyl tak velký, protože část cestujících z okolí města již využívala dřívější linkové vedení. Dále je možné, že někteří cestující přešli z vlaku na autobus, protože některá výše uvedená místa leží na vlakové dráze do města: Baška, Dobrá, Paskov a Pržno. Levnější autobusová doprava je odlákala od vlaků. Do autobusů přešli jistě chodci a možná i někteří cyklisté. Místo zdravého pohybu tedy tito nasedli do autobusů. A je velmi pravděpodobné, že lidé, kteří již dříve MHD využívali, jezdí prostě jen častěji (pro příklad místo využití MHD 50x za rok, někdo jezdí nyní třebas 80x za rok).

Pokud ovšem uvážíme to, že i politici jsou jen lidé, a také sledují své osobní zájmy, tak se zdá, že opatření v podobě MHD zdarma možná pomohlo udržet zdejší ČSSD u moci. Snaha o znovuzvolení je také možná hlavním důvodem, proč bylo tzv. MHD zdarma ve Frýdku-Místku zavedeno.

Poznámky:
[1] Obyvatelé Frýdku-Místku budou jezdit zdarma, slib ČSSD bude stát 25 milionů [online, 2011]. Dostupný z (přístup III/2018): https://ostrava.idnes.cz/obyvatele-frydku-mistku-budou-jezdit-zdarma-slib-cssd-bude-stat-25-milionu-1rl-/ostrava-zpravy.aspx?c=A101228_1505624_ostrava-zpravy_sot. A MHD Zdarma [online, 2011]. Dostupný z (přístup III/2018): http://www.frydekmistek.cz/cz/obcan/0684058-mhd-zdarma.html.
[2] MHD Zdarma [online, 2011]. Dostupný z (přístup III/2018): http://www.frydekmistek.cz/cz/obcan/0684058-mhd-zdarma.html a Česká wikipedie, heslo "Městská autobusová doprava ve Frýdku-Místku", stav k 10. III. 2018.
[3] Česká wikipedie, heslo "Městská autobusová doprava ve Frýdku-Místku", stav k 10. III. 2018.
[4] Tamtéž.
[5] MHD nejen po městě zdarma. Co bude dál? [online, 2017]. Dostupný z (přístup III/2018): https://fm.denik.cz/zpravy_region/mhd-nejen-po-meste-zdarma-co-bude-dal-20170331.html.
[6] Tamtéž. Výčet není zcela úplný. Viz i Česká wikipedie, heslo "Městská autobusová doprava ve Frýdku-Místku", stav k 10. III. 2018.
[7] Česká wikipedie, heslo "Městská autobusová doprava ve Frýdku-Místku", stav březen 2018.
[8] MHD nejen po městě zdarma. Co bude dál? [online, 2017]. Dostupný z (přístup III/2018): https://fm.denik.cz/zpravy_region/mhd-nejen-po-meste-zdarma-co-bude-dal-20170331.html.
[9] Studie dopravy zjistila neblahý stav. Nejvíce aut jezdí okolo sídlišť [online, 2011]. Dostupný z (přístup III/2018): https://ostrava.idnes.cz/studie-dopravy-zjistila-neblahy-stav-nejvice-aut-jezdi-okolo-sidlist-1kz-/ostrava-zpravy.aspx?c=A110527_1592795_ostrava-zpravy_jog.
[10] Denně skoro 50 tisíc automobilů. Nejvytíženější silnice kraje je v Porubě [online, 2017]. Dostupný z (přístup III/2018): https://ostrava.idnes.cz/nejvytizenejsi-silnic-v-moravskoslezskem-kraji-f6t-/ostrava-zpravy.aspx?c=A170602_2330183_ostrava-zpravy_woj.
[11] Počet obyvatel na 1 osobní automobil a průměrné stáří v krajích [online, 2012]. Dostupný z (přístup III/2018): http://www.autosap.cz/zakladni-prehledy-a-udaje/pocet-obyvatel-na-1-auto-v-krajich-cr/ a Počet automobilů v ČR roste, loni jich bylo 485 na 1000 obyvatel  [online, 2016]. Dostupný z (přístup III/2018):  http://www.auto.cz/pocet-automobilu-v-cr-roste-loni-jich-bylo-485-na-1000-obyvatel-96735.
[12] Celostátní sčítání dopravy 2010, Moravskoslezský kraj, okr. Frýdek-Místek - Frýdek-Místek
http://scitani2010.rsd.cz/content/doc/81-05.jpg?v=2010 a Celostátní sčítání dopravy 2016, Moravskoslezský kraj, okr. Frýdek-Místek - Frýdek-Místek
http://scitani2016.rsd.cz/content/doc/80-05.jpg?v=2016b.
[13] Ve Frýdku-Místku uvažují o novém parkovacím domě. Počet aut strmě roste [online, 2018]. Dostupný z (přístup III/2018): http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/2366362-ve-frydku-mistku-uvazuji-o-novem-parkovacim-dome-pocet-aut-strme-roste.
[14] Čárek, S. Skutečná tvář MHD zdarma. In. Československý dopravák, ročník XIV, č. 5, roč. 2016, ISSN 1804-2309. S. 72-76.