ČNB a hypotéky
ČNB se rozhodla zakročit proti hypotékám. Nová pravidla ČNB požadují, aby celkový dluh klienta banky nepřesahoval devítinásobek ročního čistého příjmu a současně měsíční splátka dluhů byla nejvýše 45 procent měsíčního čistého příjmu. ČNB v minulosti při sledování keynesiánské anticyklické politiky a při snaze eliminovat posílení koruny vůči euru, z důvodu kvantitativního uvolňování dalších a dalších eur do ekonomiky Eurozóny ze strany ECB, zaplavila českou ekonomiku (prostřednictví komerčních bank) velkým množstvím nových korun. Podnikatele zajímá samozřejmě rozdíl cen mezi výstupy jejich produkce a vstupy pro jejich produkci. Je-li tento rozdíl záporný nebudou si půjčovat od bank a ani banky nebudou příliš ochotné podnikatelům půjčovat. Tato situace nastala i při poslední hospodářské krizi a trvala poměrně dlouho. ČNB a ECB proto do svých ekonomik napumpovaly opravdu mnoho nových peněz a dělaly to dost dlouho. V případě ECB byly důvodem i obrovské dluhy některých zemí Eurozóny.
Nové peníze začali u nás v ČR lidé časem používat mimo jiné na nákup nemovitostí jakou jsou byty a domy. Proto jsme v posledních letech svědky opravdu velkého vzestupu cen bytů a domů. Ovšem byty a domy nejsou prý spotřebními statky, ale jsou statky investičními (mnoho lidí je ale k další výdělečné činnosti nepoužívá, jen je spotřebovává bydlením), a proto nefigurují v indexu spotřebitelských cen (CPI). A protože CPI je pořád relativně nízký (aktuálně 2,2 %, ale věřte tomu) nenutí ČNB zdánlivě nic zvyšovat úrokové sazby. Nicméně tak jednoduché to není, protože nyní ČNB vidíme hasit oheň, který sama rozpoutala a ještě celkem nedávno do něj přilévala další benzín. Otázkou je proč? Zvýšení úrokových sazeb by zřejmě zvýšilo úroky z hypoték a zvedlo by výši měsíčních splátek, a to značně, jak dokázal nedávno na Finmagu pro Prahu Jakub Skala, a dá se předpokládat, že mnoho lidí na splátky úvěrů nebude míti. Část úvěrů tak zůstane nesplacena a rozvahy bank se dostanou do úzkých. Navíc řada podnikatelů bude muset díky zvýšeným úrokům odepsat své investice anebo je aspoň přerušit, protože tyto investice se ukážou jako nevýdělečné.
Odtud už není daleko k bankovní a další hospodářské krizi, kterou bude muset ČNB sanovat dalšími penězi. Keynesiánská anticyklická monetární politika vede celkem logicky k tomu, že některé mylné investice, které měly být hospodářskou krizí zlikvidovány, přetrvávají. A naopak vzniknou nové mylné investice, které povedou k nové hospodářské krizi. Keynesiánská anticyklická monetární politika je totiž při svém působení slepá a neumí se vyhnout mylným investicím. Po zvlášť velkém přílivu peněz, tedy přílivu, který jsme zažili pro hospodářské krizi, která začala v letech 2007 až 2008, bude množství investic větší a je docela možné, že ČNB se podobně jako jiné banky bojí šlápnout na brzdu právě kvůli tomu, že se současný boom zhroutí jak domeček z karet. Jak v další hospodářské krizi obstojí státy jako Řecko anebo Itálie?