Dobročinný spolek paní a dívek českých v Králově Poli
Na závěr řady článků o brněnských svépomocných a charitativních spolcích se podíváme na dobročinný ženský spolek z Králova Pole. Tímto spolkem tedy toto povídání o dnes již zcela zapomenuté spolkové historii uzavřeme.
Vznik spolku
Oznámení C. k. Moravského místodržitelství, které nezakazovalo zřízení nepolitického spolku pod názvem "Dobročinný spolek paní a dívek českých v Králově Poli" se sídlem v Králově Poli se datuje do 23. prosince 1911 [1]. Formulář z katastru spolků uvádí, že k 23. prosinci 1911 byly stanovy povoleny a změněny [2]. Svoji první valnou hromadu měl spolek konat dne 8. února 1912 v ředitelně královopolské dívčí měšťanské školy [3]. Nicméně podle všeho se spolek původně nejmenoval "Dobročinným spolkem paní a dívek českých v Králově Poli" a nevznikl teprve roku 1911. Vznik spolku lze ve skutečnosti posunout až do roku 1901. Protokol sepsaný roku 1921 s předsedkyní spolku uvádí, že "Spolek žen a dívek českých ´Moravanka´ v Králově Poli" byl na základě usnešení valné hromady ze dne 8. května 1911 přeměněn na "Dobročinný spolek paní a dívek českých". Během války nebyla údajně svolána valná hromada, ale spolek vyvíjel svoji charitativní činnost [4].
Stanovy spolku
Valná hromada ovšem byla ohlášena na dne 21. října 1915 do Croyovi vily s cílem změnit stanovy spolku a jeho název [5]. Na mimořádné valné hromadě konané dne 21. října 1915 v lazaretní kanceláři došlo ke změně názvu spolku, který nesl původně jméno Moravanka na "Dobročinný spolek paní a dívek českých v Králově Poli" a zároveň došlo ke změně spolkových stanov. Přípis na c. k. policejní expozituru ze dne 4. února 1916 nás informuje o nové žádosti na změnu spolkových stanov, protože příslušný výnos místodržitelství se ztratil [6]. Problémem ovšem je, že spolek se Moravankou nenazýval už dle stanov, které pocházejí z roku 1911. Byť v některých oznámeních se tak tituloval i nadále. Zatímco je reálné předpokládat, že předsedkyně spolku si již nebyla schopna vybavit po hrozné válce to, že se konala valná v roce 1915, s názvem spolku je to poněkud nejasné. Možná, že změna stanov z roku 1915/6 nikdy nenabyla účinnosti. Nicméně pro naše účely nejde o zásadní problém.
V archivním fondu se pak nacházejí "Stanovy Moravanky, spolku žen a dívek českých v Králově Poli" ze dne 31. března 1901. Spolek byl schválen dne 12. dubna 1901. Účelem spolku tehdy bylo: "...starati se o žádoucí rozvoj v životě ženském po stránce národní, osvětově mravní, hospodářské i společenské vzájemnou svépomocí." [7]. Stanovy vytyčovaly celou řadu prostředků, jak chtěl spolek svého cíle dosáhnout. Například chtěl: "důkladně poznávati poměry života ženského a všemi zákonitými prostředky povznášeti vědomí národní, duševní i hmotný stav ženin.". Dále třeba chtěl zařizovat, vydržovat a podporovat školy, kursy, kroužky, vzdělávací besedy, pracovny a jiné ústavy ženské, zejména ty zaměřené na praktickou výchovu a odborné vzdělávání. Prostředkem měly být i dílny a výrobny, tržnice, sklady a obchody, jakož i družstva příslušná, hledící zvláště k výrobkům ženským a podporující obchod a průmysl domácí a lidový, či dále poptávárny na služby a zaměstnání ženská. Dalším prostředkem byly podniky vzdělávací, lidumilné a dobročinné všeho druhu, zejména pro děti, dívky a ženy každého věku i povolání. Zapomenuto nebylo ani na čítárny a knihovny spolkové i veřejné, výstavy, sbírky a musea, cesty a vycházky, přednášky rozpravy, schůze, sjezdy atd. [8]. Šlo o neobyčejně široké pole působnosti, které ovšem zřejmě nebylo zcela naplněno. Hlavním prostředkem byla dle dochovaného archivního materiálu zřejmě lidumilnost a dobročinnost. Jak je patrné měl spolek národní a i jistý emancipační charakter.
K členstvu se ve stanovách píše, že: "Členy spolkovými mohou býti osoby skutečné, mravní i právní. Členové zakládající učiní vklad 20 K jednou na vždy, členové činní platí měsíčně 20 h, přispívající po 10 haléřích.". Zápisné bylo 20 haléřů a neplatilo pro členy přispívající. Dále platilo, že členem činným se mohla státi jen paní či dívka, jež se zaváže na práci spolkovou [9]. Příspěvky členské a zápisné tvořily spolkové příjmy a ty vedle toho mohly být doplněny dary, podporami, odkazy, nadacemi, fondy, sbírkami a mimořádnými příjmy, výtěžky ze spolkových podniků jakož i úvěry [10]. Spolek byl řízen výborem, který se skládal ze starostky, jednatelky, náměstkyně, účetní, pokladní a zapisovatelky. Celkem měl výbor sedm členů. Dozorkyně účtů byly dvě [11]. Bylo stanoveno, že: "Řeč jednací je česká; zrušení tohoto ustanovení bylo by zároveň zrušením spolku.". Spolek měl smírčí soud, do kterého si každá strana sporu jmenovala dva rozhodčí, kteří si volili většinou hlasů anebo vylosovali pátého člena co předsedkyni, z většinového nálezu soudu nebylo odvolání [12]. V pádu zrušení anebo rozejití spolku mělo jeho jmění připadnout známé moravské útulně ženské v Brně se závazkem, že je tato vydá do tří let prvému ženskému spolku, který by ve smyslu těchto stanov v Králově Poli se založil [13].
Nové stanovy
V archivním materiálu se nacházejí další stanovy datované dnem 14. prosince 1911. Jde o "Stanovy Dobročinného spolku paní a dívek českých v Králově Poli" [14]. Vedle názvu spolku se změnil především jeho účel. Nově zněl takto: "Účel jeho je, starati se o chudé dítky českých škol a podělovati je šatstvem, po případě stravou, o žádoucí rozvoj v životě ženském po stránce národní, osvětově mravní, hospodářské i společenské vzájemnou svépomocí." [15]. Nově bylo tedy zdůrazněno podělování chudých žáků českých škol, ale také svépomoc mezi členkami spolků. Ta nebyla neobvyklá ani u spolků jejichž zaměření nebylo vůbec dobročinné a svépomocné. Prostředky, kterými se naplňoval účel spolku se taktéž částečně změnily, zmizel odstavec o dílnách a výrobnách, tržnicích, skladech a obchodech, jakož i družstvech či poptávárnách na služby a zaměstnání ženská [16]. V nových stanovách byli již jen členové zakládající a členové činní. Ti druzí platili měsíčně 10 haléřů. Výbor měl nyní starostku a 12 členů [17]. V případě rozejití spolku mělo nově jeho jmění připadnout Matici královopolské v Králově Poli, a to bez dalších podmínek [18].
Funkcionáři spolku a členstvo
"Stanovy Moravanky, spolku žen a dívek českých v Králově Poli" ze dne 31. března 1901 byly podepsány Jožou Melicharovou, chotí majitele realit a Katuší Najmanovou, chotí zámečníka a Marií Grümmovou, učitelkou [19]. Formulář z katastru spolků uvádí, že od 10. březnu 1913 byla předsedkyní spolku Růžena Sobotová, bytem na Palackého třídě číslo 55 [20]. Tato byla zvolena na valné hromadě již 10. března. Jednatelkou spolku byla tehdy zvolena Růžena Grimmová. Spolek měl 68 členek [21]. Růžena Sobotová byla předsedkyní však už i dříve, a to v roce 1912, kdy je i uvedeno, že dotyčná byla odbornou učitelkou v Králově Poli. Tehdy spolek čítal 82 členů [22]. K 12. březnu 1914 měl spolek již 72 členů. K 12. únoru 1915 se již vykazovalo za rok 1914 112 činných členek [23]. I po první světové válce v čele spolku stála Růžena Sobotová a jednatelkou byla Růžena Grimmová (někde uvedena jako Grümmová), jak dokládá zpráva o valné schůzi spolku konané dne 10. října 1921 [24]. K roku 1925 se připomíná jako předsedkyně spolku Marie Pospíšilová z Božetěchovy ulice. Avšak spolek se tehdy jmenoval "Křesťansko sociální spolek českých žen a dívek". Tehdy měl tento spolek 85 řádných členů a jednoho člena čestného [25].
Činnost spolku
K vlastní činnosti spolku se toho moc nedochovalo, ale jistý obrázek si lze udělat o jeho dobročinných aktivitách. Dne 13. dubna 1912 měl spolek pořádat přátelský večírek ve prospěch chudé české mládeže v Králově Poli. Především se mělo jednat o hudební vystoupení. Měly zde zaznít dvojzpěvy od K. Bendla, melodrama Vodník, ženský sbor od An. Dvořáka atd. Počítalo se se vstupným [26]. Jiná zpráva z doby 1. světové války uvádí: "Výbor dobročinného spolku paní a dívek českých v Král. Poli zdvořile žádá o povolení prodeje květinek po ulicích ve dnech 1. a 2. listopadu. Čistý výtěžek použit bude k ošacení chudé mládeže zdejší, zejména dítek po padlých vojínech. Kdyby snad žádosti této nebylo v uvedených dnech vyhověno, prosí podepsaný výbor o povolení sbírky v některé pozdější 2 neděle." [27]. Konkrétně se k této sbírce píše, že: "Sbírka provésti se má tím způsobem, že členky spolku pod kontrolou výboru nabízeti budou na ulicích v Kr. Poli květiny a sice umělé sedmikrásky žluto-bílé se zelenou stopkou za obnos 10 haléřů, který se kupcem vloží do uzavíratelné pokladničky. Prodej tento provede se dne 1. a 2. listopadu t. r. v době 8 - 12 dop. a od 1 - 5 1/2 odpoledne, reklama nebude. Očekávaný výsledek dle zkušenosti z let předešlých bude asi 80 - 100 Korun. Výdaje s pořízením květinek nese spolek, jiné vydání nebude. Sbírky použije se jako každoročně na ošacení chudé školní mládeže v Kr. Poli, přičemž bude zvláštní zřetel vzat na sirotky po padlých vojínech z Kr. Pole. Súčtování provede výbor spolku, jemuž se veškeré peníze vybrané odvedou, a který také ošacení provede. Květinek, jež se budou prodávati je připraveno 1000 kusů a obnáší útraty za jich pořízení, kteréž hraditi bude spolek, 5 korun." [28].
Zánik spolku
Přípisem Zemského úřadu ze dne 28. července 1931 bylo Policejnímu ředitelství v Brně nařízeno, aby byl dobročinný spolek ze spolkového katastru vymazán [29]. Zajímavé je, že činnost spolku nebylo možno zlikvidovat, jelikož se bývalá předsedkyně spolku Růžena Sobotová, nyní již odborná učitelka ve výslužbě, odstěhovala do Prahy dne 21. ledna 1929 a o pár měsíců později ji následovala i místopředsedkyně Julie Vorlová (ta byla členkou výboru spolku již roku 1901!). Zatímco jednatelka Růžena Grimmová byla nemocná a odjela na delší dobu do mořských lázní. Veškerou agendu spolku vedla většinou předsedkyně [30]. Nakonec se však s Růženu Sobotovou jako poslední předsedkyní podařilo sepsat protokol, a to dne 7. července 1931 u policejního ředitelství v Praze. Dle něho spolek zanikl tím, že ztratil veškeré svoje členstvo a při zániku neměl žádného jmění [31]. Skutečný důvod proč spolek ztratil své členstvo se však nelze z materiálů dozvědět. Možná to souviselo s odstěhováním hlavních členek spolku do Prahy.
Závěr
Spolek tedy existoval i přes dramatickou dobu 1. světové války a nelehkou situaci po ní. Vznikl roku 1901 a vydržel do ca 2. poloviny 20. let. Tedy necelá tři desetiletí. Z tohoto pohledu šlo o spolek úspěšný. Jak je patrné z výše uvedeného, je doložena především dobročinná činnost tohoto spolku ve prospěch české mládeže, za války zejména podpora mládeže po padlích vojácích. Spolek byl národnostně český a zřejmě později i křesťansko sociálně orientován. Jeho personální obsazení bylo ryze ženské a dosti stabilní. Nutno podotknout, že ne veškeré materiály o tomto spolku se autorovi podařilo rozluštiti.
[1] Moravský zemský archiv (dále jen MZA), B26, 2554, sg. 47, C. k. mor. místodržitelství, číslo 91.004 ze dne 23. XII. 1911.
[2] MZA, B26, 2554, sg. 47, Vereins Kataster, Zl. 47.
[3] MZA, B26, 2554, sg. 47, C. k. policejní expozituře v Králově Poli ze dne 5. II. 1912.
[4] Tamtéž, Protokol, sepsaný dne 1. VIII. 1921. Viz i list z Verein Kataster.
[5] Tamtéž, Slavné policejní exposituře v Králově Poli ze dne 20. X. 1915.
[6] MZA, B26, 2554, sg. 47, nedatovaný protokol a Slavné c. k. policejní expozituře v Králově Poli ze dne 4. II. 1916.
[7] MZA, B26, 2554, sg. 47, Stanovy Moravanky, spolku žen a dívek českých v Králově Poli ze dne 31. března 1901, Čl. 2.
[8] Tamtéž, Čl. 3.
[9] Tamtéž, Čl. 4.
[10] Tamtéž, Čl. 5.
[11] Tamtéž, Čl. 11 a 9.
[12] Tamtéž, Čl. 14 a 15.
[13] Tamtéž, Čl. 17.
[14] MZA, B26, 2554, sg. 47, Stanovy Dobročinného spolku paní a dívek českých v Králově Poli ze dne 14. XII. 1911. Vedle toho je zde i exemplář těchto stanov napsaný na stroji a nedatovaný. A ještě jeden exemplář s pár vepsanými větami, které jsou však pro autora příspěvku prakticky skoro celé nečitelné a možná jde o změny vztahující se k roku 1915?.
[15] Tamtéž, Čl. 2.
[16] Tamtéž, Čl. 3.
[17] Tamtéž, Čl. 4 a 9.
[18] Tamtéž, Čl. 17.
[19] MZA, B26, 2554, sg. 47, Stanovy Moravanky, spolku žen a dívek českých v Králově Poli ze dne 31. března 1901. Viz i Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství ze dne 7. V. 1901.
[20] MZA, B26, 2554, sg. 47, Vereins Kataster, Zl. 47.
[21] MZA, B26, 2554, sg. 47, P. t. c. k. policejní expozituře v Králově Poli ze dne 14. března 1913.
[22] Tamtéž, P. T. c. k. policejní exposituře v Králově Poli, nedatováno.
[23] Tamtéž, P. t. c. k. policejní expozituře v Králově Poli ze dne 24. března 1913 a Výkaz ze dne 12. II. 1915.
[24] MZA, B26, 2554, sg. 47, Zpráva o valné schůzi spolku ze dne 15. X. 1921.
[25] MZA, B26, 2554, sg. 47, Slavnému policejnímu ředitelství v Brně ze dne 11. II. 1925.
[26] Tamtéž, žádost o povolení přátelského večírku ze dne 11. IV. 1912.
[27] Tamtéž, Slavné c. k. policejní exposituře v Králově Poli ze dne 29. X. 1916.
[28] Tamtéž, 30. X. 1916 u c. k. policejní exposituře v Králově Poli.
[29] MZA, B26, 2554, sg. 47, Policejnímu ředitelství v Brně ze dne 28. VII. 1931. V některých úředních materiálech je uváděn zánik spolku v dřívějších letech, například se praví, že spolek nevyvíjí podle zdejších spisů činnost od roku 1914, což je však evidentně mylné (Tamtéž, Policejní ředitelství v Brně, číslo 28304/I, dne 22. V. 1931).
[30] Tamtéž, Čis. 8593, Zpráva ze dne 17. VI. 1931 a Slavnému c. k. okresnímu hejtmanství ze dne 7. V. 1901.
[31] Tamtéž, Zánik spolku, Protokol.